Tak budeme rušit naše velvyslanectví v Kongu, Venezuele, Keni,Jemenu, Kostarice, zřejmě i generální konzulát v Bombaji. Rozhodnutí padlo nečekaně, příslušný bod nebyl ani uveden v avizovaném programu vlády. Ministr zahraničí dokonce ani nebyl projednávání přítomen a na dotaz ČTK řekl, že o zařazení bodu do programu schůze sice ví, ale že o konečném rozhodnutí vlády ještě nebyl informován. I to je způsob, jak význam rozhodnutí marginalizovat a celou věc co nejvíc upozadit. Přitom není vyloučeno, že rušení ambasád nebude pokračovat.

Připomíná mi to způsob, kterým Karel Schwarzenberg před časem nechal ve vládě rozhodnout o diplomatickém uznání Kosova. Tehdy na jednání zahraničního výboru Parlamentu slíbil poslancům, že pokud podá do vlády návrh na uznání Kosova, určitě ho předtím s nimi projedná. Pak zřejmě na poslance „zapomněl“ a návrh předložil na výjezdním jednání vlády v Teplicích, kdy příslušný bod stejně do poslední chvíle v nahlášeném programu vlády chyběl. Stylem pana ministra zřejmě je, že když je něco opravdu důležité, tak je třeba to udělat rychle a tak nějak „mimochodem“, aby komentářů bylo co nejméně.

Návrh na rušení ambasád nedávno předložil první náměstek ministra Schwarzenberga zahraničnímu výboru Sněmovny. Naprosto neuspěl, ale to zřejmě nevadí. Ve vládě našel větší pochopení. Program rušení ambasád je programem škrtů v rozpočtu a škrty jsou hlavní filosofií této vlády. Ať to stojí, co to stojí. Hlavně když se krátkodobě vykáže úspora.

Ministr Schwarzenberg nepředložil žádnou koncepci zahraniční politiky, žádný koncepční materiál, kterými by úspory ministerstva zdůvodnil. Ministr nepublikoval ani žádný text či článek v novinách, ve kterém by naznačil, o co bude usilovat, co budou jeho priority. V programovém prohlášení vlády je zahraniční politika pojednána velmi mlhavě a frázovitě. Říká se v ní například, že její prioritou bude sledování stavu lidských práv ve světě. Pak bych se mohl ptát, proč rušíme svá zastoupení právě v těchto zemích. Ale je těžké se pokoušet o koncepční kritiku tam, kde jakákoli koncepce naprosto chybí. Je třeba ale říci, že rušení velvyslanectví je mimořádně závažný krok se zásadním dopadem na vztah k příslušným teritoriím. Je zlé, pokud k nim dochází bez jasných argumentů, celkové představy a dokonce v nepřítomnosti samotného ministra.