Premiér Topolánek sdělil novinářům po zasedání kabinetu, že v souvislosti s naší neúspěšnou kandidaturou do Rady bezpečnosti OSN bude potřeba přehodnotit naši rozvojovou a humanitární podporu. "Není přece možné, abychom posílali někam desítky milionů korun, a ta země potom poslechla našeho soupeře."

Když po našem nezvolení do Rady bezpečnosti OSN meditoval vicepremér Bursík o tom, že se budeme muset podívat na to, komu posíláme rozvojovou pomoc, myslel jsem si, že jen tak plácá - jako někdo, kdo o zahraniční politice toho ví jen velmi málo. Nenapadlo mě, že tohle semeno padne ve vládě na úrodnou půdu. Třeste se nyní všichni - Angolo, Jemene, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Černá Horo, Vietname, Zambie, Afghánistáne i Iráku, Bosno a Hercegovino. Užívali jste si z našich peněz a skoro nic jsme za to nechtěli. Konec. Teď se podíváme, jak jste hlasovali. A chraň vás pánbůh, jestli jste podpořili vítězné Chorvatsko.

Nevím přesně, jak vláda bude zjišťovat, kdo jak přesně hlasoval, protože hlasování v OSN bylo tajné, ale některé země se prý už přiznaly, tak to možná bude pro ně polehčující okolnost. Premiér v souvislosti s neúspěšnou volbou kritizoval i "nedostatečnou zpravodajskou činnosti našich zastupitelských úřadů, kterým se prý nepodařilo získat hlasy některých států". Čert ví, jak to ale měli dokázat zrovna zpravodajci. V každém případě se flákali, tak aspoň teď jim proženeme perka. Budou v utajení zjišťovat, jak kdo tajně hlasoval.

Premiérova pozoruhodná analýza našeho neúspěchu v OSN ovšem pokračuje dále úvahou, že jsme Chorvatsko podcenili. "Asi jsme dali malé dárečky. Zřejmě Chorvatsko o to stálo více." Premiér má asi na mysli, že Chorvaté nabízeli významně větší dárky. Máme tak možnost porozumět světu politiky podle Topolánka. OSN přece nemůže být něco moc jiného než česká Poslanecká sněmovna. Zpravodajci nám měli včas najít ty "Melčáky a Pohanky", které jsme my měli náležitě obdarovat. Pak bychom vyhráli stejně jako doma. Bohužel co se týče rozvojové pomoci, tak si už dnes můžeme jen schladit žáhu. Ale tak to bohdá nebude příště. Příště včas každému pohrozíme, že kdo nás nebude volit, ať zapomene na nějakou pomoc.

A pak je tu ještě jeden viník našeho neúspěchu - to je samozřejmě domácí opozice. U nás se bohužel najdou lidé, kteří se z tohohle neúspěchu radují. Topolánek říká: vina patří také opozici za způsob, jakým prezentuje českou vládní politiku v zahraničí. Kruh premiérova myšlení se uzavírá, vinni jsou všichni kolem.

Co na tohle říct panu premiérovi? Náš neúspěch v OSN je vysvědčením o úrovni zahraniční politiky této vlády za rok jejího funkčního období. Nikdo soudný z téhle špatné známky nemůže mít radost. Vláda musí hledat ne výmluvy, ale skutečné důvody tohoto neúspěchu. Musí si uvědomit, že úkolem zahraniční politiky je hledání porozumění s ostatními, hledání spojenců a vytváření aliancí. Tahle vláda často vypadá, že spíš hledá vnějšího nepřítele. Nediplomaticky nálepkuje velmoci, jako je Rusko, Čína, arabské státy způsobem, který do diplomacie prostě nepatří. Co je do budoucna naprosto nepřijatelné, je stav, kdy neexistuje koordinace, ani jasné vymezení kompetencí mezi klíčovými postavami zahraniční politiky. Jinak mluví prezident, jinak mluví premiér, něco jiného dělá ministr zahraničí, něco jiného místopředseda vlády pro EU. Hlava státu i další politici vlády se netají despektem vůči EU, vrcholní politici státu ještě před časem shazovali OSN.

Mirek Topolánek řekl záhadnou větu: Výsledek hlasování o kandidatuře ČR do Rady bezpečnosti OSN nebyl neúspěch, naopak... Tomuhle je těžké rozumět. Spíš platí jiná věta: Pokud se něco zásadního nezmění v naší zahraniční politice, tak české předsednictví v EU v roce 2009 nebude úspěch, ale naopak...