Single audit ministra Babiše ve stylu Vrchní prchni
Na dnešní zasedání vlády předkládá ministr financí návrh nového zákona, který vrací kontrolní prostředí veřejné správy 20 let nazpět.
Nekvalitní vnitřní a kontrolní systém je jednou z hlavních příčin většiny kauz, o kterých slyšíme každý den v médiích. Zneužití 14,5 miliard dotací v Regionálním operačním programu Severozápad. Předražené a netransparentní veřejné zakázky bez soutěže, ve kterých jsme na druhém místě v Evropě. Duplicitní kontroly úředníků, které protokolují formální chyby, ale neodhalují systémové zneužívání dotací. Netransparentní systém promíječek, který současný ministr financí zneužívá násobně víc než jeho předchůdci.
Na pondělní jednání vlády předložil ministr financí Andrej Babiš návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Babišův návrh je bohužel smutné čtení. Pokud bude přijat Poslaneckou sněmovnou, vrátí Českou republiku v oblasti řízení a kontroly veřejných financí 20 let zpátky.
Tento zákon by měl zjednodušit nepřehledný systém kontrol, na který si stěžují například starostové. Předloha je také jednou z podmínek pro nové projednání rozšíření působnosti NKÚ na obce, kraje a státní podniky.
Oslabení osobní odpovědnosti à la Ťok
V současném zákoně o finanční kontrole byla stanovena odpovědnost za nastavení systému řízení a kontroly konkrétní osobě, například ministrovi, starostovi nebo řediteli krajského úřadu. Ministr financí se rozhodl, že je to asi zbytečné a nově přenesl odpovědnost na celý úřad. Naopak místo toho, aby se zasadil o omezení přenášení odpovědností politiků a vysokých úředníků za schvalování konkrétních výdajů, rozhodl se umožnit pověřovat kohokoliv, třeba i uklízečku. Není se čemu divit, posledním viditelným příkladem a nejspíš inspirací zbabělého přenášení odpovědnosti za protiprávní podepisování je kauza Mýto. Ministr dopravy Ťok se vyvléknul z odpovědnosti za pětimiliardový výdaj tím, že pověřil podpisem smlouvy svého náměstka. Po přijetí Babišova zákona tak tato praxe bude pokračovat vesele dál.
Promíječky jako na divokém západě pojedou dál
Velice kritizovanou oblastí ze strany NKÚ i některých „s korupcí bojujících“ politiků/podnikatelů byly promíječky. Po nástupu současného ministra financí se objem promíječek dokonce více než zdvojnásobil. Není se proto čemu divit, že s jeho oblíbenými promíječkami se nic dělat nebude. Promíjet se tak bude dál, jako v případě známe vyšetřované korupční kauzy PROMOPRO. Vládní politici tvrdě kritizovali celou kauzu. Co se stalo, když došlo na lámání chleba, a finanční správa udělila úřadu vlády odvod ve výši 848 milionů korun? Kabinet rozhodl, že 748 milionů se vezme z vládní rozpočtové rezervy. Zbylých 100 milionů uvolnil Úřad vlády z uspořených prostředků z minulých let. Tato Potěmkinova vesnice pojede dál. Někomu se odpustí, a někomu třeba z opoziční politické strany ne. Nedovolená státní podpora nikoho nezajímá.
Střet zájmu naoko
Problematiku střetu zájmu řeší politici celý poslední rok. Co na tom, že u evropských dotací je právně ošetřena už od začátku tisíciletí. Na MF se rozhodli, že budou odvážní a do nového zákona popíšou střet zájmu u řízení a kontroly veřejných financí. V jejich pojetí se ten, kdo je ve zřejmém střetu zájmu, musí zdržet jednání, které by ke střetu mohlo vést. Je to takové střílení slepými náboji. Babišovi úředníci totiž opomenuli, že střet zájmu je objektivním stavem a není přípustné, aby se kdokoliv podílel na rozhodovacím procesu, pokud je jeho situace byť potencionálně ve střetu zájmu. V takovém případě je automaticky nezbytné takovou osobu z rozhodování vyloučit. Něco o střetu zájmu je na papíře a můžeme se vytahovat, jak jsme transparentní. Koza se nažere a zelí zůstane celé.
Babišův audit à la Vrchní prchni
Další unikátní nápad pro posílení kontrolního prostředí je zavedení české novinky. MF vymyslelo nový audit, který neexistuje nikde na světě. Ministr bude mít k dispozici „Vrchní audit“. Jde o světovou novinku. Ministerstvo navrhuje, že bude moci kontrolovat kohokoliv, bez jasných mantinelů. Nic na tom, že kontrola ostatních ministerstev by měla být v pravomoci NKÚ. Na druhou stranu alespoň víme, kdo je tady vrchní. O tom, jak bude audit koordinovaný, co bude konkrétně dělat, nebo k čemu budou jeho výstupy, se ze zákona už nedozvíme. Je otázkou, jestli nebude takový audit ministr zneužívat proti politickým nebo obchodním konkurentům.
Slibovaná koordinace auditů nebude
Ministerstvo financí ruší funkci centrální harmonizace. Před naším vstupem do EU byla koordinace finančního řízení a auditů jednou z podmínek, kterou si EU stanovila pro to, aby byly její dotace pod kontrolou. Harmonizace je jedním ze základních pilířů systému řízení a kontroly veřejných výdajů. Má na starosti sjednocování pravidel toho, jak se transparentně utrácejí veřejné peníze a jak by měli úřady efektivně kontrolovat a auditovat. Místo logicky očekávaného posílení této harmonizace, která měla dohlížet nad nepřehledným systémem auditů a kontrol, bude na návrh Ministerstva financí zrušena.
Současný zákon dává povinnost auditovat podle mezinárodních standardů, které kladou na auditory vysoké nároky. Musí okamžitě upozornit na velký problém a nečekat až audit za několik týdnů skončí. Musí pečlivě dokumentovat atd. Podle ministerstva už to nebude potřeba. Z interních auditorů se stanou inspekční pracovníci, kteří budou auditovat čtyři obecné cíle, které si vymysleli na financích. Co naplat mezinárodní dobrá praxe a standardy jim jsou buřt.
Co se týká slibovaného rušení duplicitních kontrol a auditů, ani tady se nedočkáme posunu. Současné kontroly a audity se přejmenovaly, ale žádné zrušené nebyly.
Smutný závěr
Uvedl jsem jenom několik příkladů toho, co nás čeká. Návrh ministerstva tak není jenom další zmařenou příležitostí pro lepší pravidla. Pravidla, která by alespoň trochu komplikovala netransparentní rozhazování veřejných prostředků. Pravidla, která by místo mnoha duplicitních formalistických kontrol zavedla audit podle standardů, který by řešil podstatné. Návrh ministerstva nás vrací o dvacet let zpátky k systému inspekčních kontrol bez věcných závěrů, které někomu mohou vyhovovat. Koho zajímají další návrhy ministerstva financí, může si přečíst podrobnější rozbor.
Nekvalitní vnitřní a kontrolní systém je jednou z hlavních příčin většiny kauz, o kterých slyšíme každý den v médiích. Zneužití 14,5 miliard dotací v Regionálním operačním programu Severozápad. Předražené a netransparentní veřejné zakázky bez soutěže, ve kterých jsme na druhém místě v Evropě. Duplicitní kontroly úředníků, které protokolují formální chyby, ale neodhalují systémové zneužívání dotací. Netransparentní systém promíječek, který současný ministr financí zneužívá násobně víc než jeho předchůdci.
Na pondělní jednání vlády předložil ministr financí Andrej Babiš návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Babišův návrh je bohužel smutné čtení. Pokud bude přijat Poslaneckou sněmovnou, vrátí Českou republiku v oblasti řízení a kontroly veřejných financí 20 let zpátky.
Tento zákon by měl zjednodušit nepřehledný systém kontrol, na který si stěžují například starostové. Předloha je také jednou z podmínek pro nové projednání rozšíření působnosti NKÚ na obce, kraje a státní podniky.
Oslabení osobní odpovědnosti à la Ťok
V současném zákoně o finanční kontrole byla stanovena odpovědnost za nastavení systému řízení a kontroly konkrétní osobě, například ministrovi, starostovi nebo řediteli krajského úřadu. Ministr financí se rozhodl, že je to asi zbytečné a nově přenesl odpovědnost na celý úřad. Naopak místo toho, aby se zasadil o omezení přenášení odpovědností politiků a vysokých úředníků za schvalování konkrétních výdajů, rozhodl se umožnit pověřovat kohokoliv, třeba i uklízečku. Není se čemu divit, posledním viditelným příkladem a nejspíš inspirací zbabělého přenášení odpovědnosti za protiprávní podepisování je kauza Mýto. Ministr dopravy Ťok se vyvléknul z odpovědnosti za pětimiliardový výdaj tím, že pověřil podpisem smlouvy svého náměstka. Po přijetí Babišova zákona tak tato praxe bude pokračovat vesele dál.
Promíječky jako na divokém západě pojedou dál
Velice kritizovanou oblastí ze strany NKÚ i některých „s korupcí bojujících“ politiků/podnikatelů byly promíječky. Po nástupu současného ministra financí se objem promíječek dokonce více než zdvojnásobil. Není se proto čemu divit, že s jeho oblíbenými promíječkami se nic dělat nebude. Promíjet se tak bude dál, jako v případě známe vyšetřované korupční kauzy PROMOPRO. Vládní politici tvrdě kritizovali celou kauzu. Co se stalo, když došlo na lámání chleba, a finanční správa udělila úřadu vlády odvod ve výši 848 milionů korun? Kabinet rozhodl, že 748 milionů se vezme z vládní rozpočtové rezervy. Zbylých 100 milionů uvolnil Úřad vlády z uspořených prostředků z minulých let. Tato Potěmkinova vesnice pojede dál. Někomu se odpustí, a někomu třeba z opoziční politické strany ne. Nedovolená státní podpora nikoho nezajímá.
Střet zájmu naoko
Problematiku střetu zájmu řeší politici celý poslední rok. Co na tom, že u evropských dotací je právně ošetřena už od začátku tisíciletí. Na MF se rozhodli, že budou odvážní a do nového zákona popíšou střet zájmu u řízení a kontroly veřejných financí. V jejich pojetí se ten, kdo je ve zřejmém střetu zájmu, musí zdržet jednání, které by ke střetu mohlo vést. Je to takové střílení slepými náboji. Babišovi úředníci totiž opomenuli, že střet zájmu je objektivním stavem a není přípustné, aby se kdokoliv podílel na rozhodovacím procesu, pokud je jeho situace byť potencionálně ve střetu zájmu. V takovém případě je automaticky nezbytné takovou osobu z rozhodování vyloučit. Něco o střetu zájmu je na papíře a můžeme se vytahovat, jak jsme transparentní. Koza se nažere a zelí zůstane celé.
Babišův audit à la Vrchní prchni
Další unikátní nápad pro posílení kontrolního prostředí je zavedení české novinky. MF vymyslelo nový audit, který neexistuje nikde na světě. Ministr bude mít k dispozici „Vrchní audit“. Jde o světovou novinku. Ministerstvo navrhuje, že bude moci kontrolovat kohokoliv, bez jasných mantinelů. Nic na tom, že kontrola ostatních ministerstev by měla být v pravomoci NKÚ. Na druhou stranu alespoň víme, kdo je tady vrchní. O tom, jak bude audit koordinovaný, co bude konkrétně dělat, nebo k čemu budou jeho výstupy, se ze zákona už nedozvíme. Je otázkou, jestli nebude takový audit ministr zneužívat proti politickým nebo obchodním konkurentům.
Slibovaná koordinace auditů nebude
Ministerstvo financí ruší funkci centrální harmonizace. Před naším vstupem do EU byla koordinace finančního řízení a auditů jednou z podmínek, kterou si EU stanovila pro to, aby byly její dotace pod kontrolou. Harmonizace je jedním ze základních pilířů systému řízení a kontroly veřejných výdajů. Má na starosti sjednocování pravidel toho, jak se transparentně utrácejí veřejné peníze a jak by měli úřady efektivně kontrolovat a auditovat. Místo logicky očekávaného posílení této harmonizace, která měla dohlížet nad nepřehledným systémem auditů a kontrol, bude na návrh Ministerstva financí zrušena.
Současný zákon dává povinnost auditovat podle mezinárodních standardů, které kladou na auditory vysoké nároky. Musí okamžitě upozornit na velký problém a nečekat až audit za několik týdnů skončí. Musí pečlivě dokumentovat atd. Podle ministerstva už to nebude potřeba. Z interních auditorů se stanou inspekční pracovníci, kteří budou auditovat čtyři obecné cíle, které si vymysleli na financích. Co naplat mezinárodní dobrá praxe a standardy jim jsou buřt.
Co se týká slibovaného rušení duplicitních kontrol a auditů, ani tady se nedočkáme posunu. Současné kontroly a audity se přejmenovaly, ale žádné zrušené nebyly.
Smutný závěr
Uvedl jsem jenom několik příkladů toho, co nás čeká. Návrh ministerstva tak není jenom další zmařenou příležitostí pro lepší pravidla. Pravidla, která by alespoň trochu komplikovala netransparentní rozhazování veřejných prostředků. Pravidla, která by místo mnoha duplicitních formalistických kontrol zavedla audit podle standardů, který by řešil podstatné. Návrh ministerstva nás vrací o dvacet let zpátky k systému inspekčních kontrol bez věcných závěrů, které někomu mohou vyhovovat. Koho zajímají další návrhy ministerstva financí, může si přečíst podrobnější rozbor.