Rusnokovi ministři navrhli na mimořádném jednání vlády prodloužení takzvané solární daně. Návrh bezprecedentním způsobem poruší závazky garantované legislativou, je v rozporu s nálezem Ústavního soudu a může mít i dopad na další investice v Česku. Co může následovat?


2013: Snižujeme podporu pro solárníky
Stát zaručil provozovatelům solárních elektráren návratnost investic pod 15 let. Rozhýbal tak zájem o moderní, k životnímu prostředí čisté technologie a pomocí soukromých prostředků naplnil závazek k EU. Aby vláda zmírnila skokový růst fotovoltaických elektráren, použila silně diskutabilní řešení – tříletou solární daň. V letech 2011 až 2013 tak "solárníci" přišli o čtvrtinu očekávaných příjmů a spolu s dalšími investicemi vyvolanými dalšími opatřeními se prodlužuje návratnost zaručená zákonem. Návrhem na prodloužení daně se tak Rusnokova vláda dostává mimo mantinely platné legislativy.

2014: Zavádíme podporu pro jaderníky
Naše pozornost by se pak měla soustředit na mnohamiliardový projekt rozšíření Temelína, pro jehož realizaci si chce ČEZ prosadit do roku 2014 obdobné garance, jako mají dnes fotovoltaické elektrárny. ČEZ skrývá pevné výkupní ceny jaderné elektřiny pod značkou "kompenzační schéma." Zjednodušeně řečeno požaduje od vlády závazek, že budou spotřebitelé odebírat elektřinu z nových temelínských reaktorů za minimálně 70 eur za megawatthodinu, přičemž dnešní cena silové elektřiny jde i občas pod hranici 40 eur za megawatthodinu. Aby se investice do atomových elektráren vyplatila, pak potřebuje ČEZ garanci, že mu spotřebitelé zaplatí rozdíl mezi jadernou a silovou elektřinou alespoň po dobu 30 let.
Pokud však podnikneme krátkou exkurzi do Velké Británie, zjistíme, že se tam pro nové reaktory hovoří o částkách nad 110 eur za megawatthodinu a o nutnosti podpory až po dobu 40 let. Pochopitelně jde o různé trhy i projekty, ale pokud zahrneme fakt, že česká vláda nemá dosud ekonomickou studii, může se snadno stát, že realitě jsou bližší náklady diskutované v Anglii. Ostatně s prodražováním současného Temelína během 90. let by se nebylo čemu divit.

2030: Co s podporou pro jaderníky?
Pokud dá Rusnokova nebo jakákoliv následující vláda temelínskému projektu zelenou a reaktory se opravdu v Česku postaví, může za nějaký čas nastat situace obdobná jako dnes s podporou obnovitelných zdrojů. Pro představu lze využít slova Petra Nečase, stačí jen vyměnit "solární" za "atomový": "Jde o desítky, stovky miliard, které z našich kapes mají skončit na účtech vybrané skupinky atomových baronů. Žádné podnikání to není, pokud máte zákonem garantovanou navratitelnost během daného počtu let." A vzápětí by vláda navrhla zrušení "kompenzačního schématu" pro temelínské reaktory, které označí za "kouli na noze české ekonomiky". Klidně by se tak mohlo stát opět po nátlaku ocelářských gigantů, kteří paradoxně dnes vládu k rozšíření Temelína tlačí.

Tisíce živnostníků nebo podnikatelů, které stát garantovanými podmínkami nalákal do solárního průmyslu, však sílu polostátní energetické společnosti nemají. Takže mohli Rusnokovi ministři, kteří mimochodem ještě ani nemají důvěru sněmovny, v klidu navrhnout prodloužení solární daně bez konzultací s dotčenými provozovateli fotovoltaických elektráren nebo ekonomických a právních analýz podobného kroku. Vše teď mají v rukou poslanci, kteří mohou sporný návrh vlády zastavit, a vrátit tak Česko k dodržování práva.

Komentář vyšel v upravené podobě v Hospodářských novinách (29. července 2013).

PS: K tématu solárního odvodu je dobré podotknout, že způsob výpočtu solární daně platné pro rok 2011 až 2013 ministerstvo průmyslu dodnes nepředložilo. Jednu část výpočtů, které vypracoval ERÚ pro vládu a pro Ústavní soud raději ERÚ ztratil a u druhé části výpočtů odmítá dát v rozporu se zákonem o svobodném přístupu informacím k dispozici jeho postup.