Pentagon označil čtyři věci, které budou mít vliv na národní bezpečnost: rostoucí globální teplota, měnící se srážkové modely, nárůst extrémních jevů počasí a stoupající hladiny moří. Tyto důsledky změn klimatu pak budou fungovat jako multiplikátor zvyšující konkrétní ohrožení: infekční nemoci, masová migrace, povstání nebo terorismus.

„Klimatická změna je pro nás mnohonásobnou hrozbou a ministerstvo obrany podniká všechny kroky k tomu, aby boj proti ní začlenilo do svého plánování,“ uvedl americký ministr obrany Chuck Hagel v říjnu na konferenci v Peru.

Vydání aktuální studie americké armády popisující skutečné a aktuální dopady klimatických změn na celou zeměkouli zapadá do dlouhodobého přístupu analytiků z různých částí Pentagonu. Byl to totiž právě Pentagon, který již v roce 2004 varoval prezidenta Bushe před ničivými účinky klimatických změn, které mohou do dvaceti let zasáhnout celý svět v podobě rozsáhlých záplav, zvýšení hladiny moří a následných sociálních otřesů.

Podle amerického ministerstva obrany klimatické změny znamenají skutečné ohrožení americké národní bezpečnosti, které se může projevit jak infekčními chorobami, tak teroristickými útoky a podle studie se armáda USA při svých zásazích setkává s těmito následky tváří v tvář již dnes. Při humanitárních misích je třeba zachraňovat lidi v oblastech postižených přírodními katastrofami, jako jsou povodně a hurikány. Americké ministerstvo obrany vidí jako největší hrozby v důsledku klimatických změn tání ledovců, ztrátu zdrojů pitné vody a ohrožení armádních základen v pobřežních oblastech, k němuž může dojít vzedmutím hladiny moře.

„V Karibiku může moře pohltit až 1200 metrů čtverečních stávající pevniny a v příštích padesáti letech může dojít dokonce k zaplavení některých ostrovů a nutné evakuaci obyvatelstva,“ uvedl ministr Hagel.

Tání Arktidy má však také geopolitické souvislosti. Americké námořnictvo bude muset čelit soupeření s Čínou a Ruskem o nové námořní koridory, ale především lze očekávat také střety o nové zásoby fosilních paliv a nerostných ložisek odkrytých tajícím ledem.

Nepřítel je již za branami
Vydaná analýza se od předchozích prohlášení armády USA liší zejména tím, že nepredikuje, co se stane v budoucnosti, ale snaží se vyrovnat se skutečně aktuálními hrozbami. Podle Hagela tak již americká armáda začala realizovat opatření proti dopadům klimatických změn – prvním krokem je technické a ekonomické posouzení škod v důsledku extrémních výkyvů počasí, které se mohou dotknout na téměř sedmi tisíc armádních základen, instalací a jiných. V roce 2005 bylo již zaplaveno letiště na vojenské základně Keesler během hurikánu Katrina. V budoucnu je možným zvýšením hladiny moří ohrožena například vojenská základna Norfolk, největší světová námořní základna.

Současně armáda USA hodlá zahrnout hrozbu klimatických změn do plánování svých operací, školení vojáků a v domácím zázemí se věnuje zkoumání zvýšených požadavků na národní armádní ochranu právě v důsledku extrémních výkyvů počasí.

„Klimatické změna jsou celosvětovým problémem, jejich dopady nerespektují státní hranice a žádný národ nemůže na boj s nimi zůstat sám. Musíme spolupracovat, sdílet své zkušenosti a budovat společné kapacity na boj s dopady klimatických změn. Politika ani ideologie se nesmí dostat do cesty řádnému plánování těchto kroků,“ uzavřel Hagel přístup amerického ministerstva obrany ke globálním změnám klimatu.

Na náhodou proto americký prezident Barack Obama učinil boj proti změně klimatu jako prioritu svého druhého funkčního období. Jeho administrativa připravuje vládní plány na podporu zvyšování energetické efektivity motorů i instalací obnovitelných zdrojů. Letos také ve spolupráci s Federální agenturou pro životní prostředí připravil plán na snižování emisí z uhelných elektráren.

Co na to česká armáda?
Pokud však chce být Česká republika platným členem NATO, měla by si uvědomit, že časem poroste zájem i potřeba o využití částí naší armády, které můžeme nabídnout. Očekávat můžeme růst humanitárních misí v Africe, ale také pomoc armády během záplav v různých částech světa včetně Evropy.

Změny životního prostředí však mohou také vytvářet nová zdravotní rizika pro vojáky na misích. Například rozšíření infekčních onemocnění a zvýšení poptávky po zdravotních službách a osobních ochranných prostředků.

Přístup amerického ministerstva obrany je ve věcech ochrany klimatu a zavádění šetrné energetiky dlouhodobě pokrokový. Pentagon usiluje o snožování energetické náročnosti svých bojových operací, zkouší hledat cesty, jak nahradit závislost na fosilních palivech, jako slabém místě ve svém týlu. Při pohledu na českou armádu, která v minulosti vyhazovala stovky milionů za nákup předraženého nebo zbytečného vybavení, lze vedení americké armády závidět její úsudek, soustředit se na aktuální i budoucí hrozby.

*****
Autoři: Kristýna Vobecká a Martin Sedlák