Ten výrok aspiruje na to stát se legendárním a přiřadit se třeba k Masarykovu „nebát se a nekrást“. A ten ministr pravděpodobně mezi legendy vstoupí také. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí mluvil o snižování emisí skleníkových plynů, přesvědčivě ukázal, že tomu vůbec nerozumí a věc shrnul takto: „Všichni víme, že dobré je nesmrdět, ale dobré je k tomu taky počítat.“

Existují teorie, že Chalupa je formou ministra.
Ale také je možné, že je to zcela jinak. Že se nám pouze zdá. Nebo je třeba jen substancí, která jen voní a počítá.

Nevíme to a na základě jeho výroků jsme v rozpacích.

Na otázku, co jsou skleníkové plyny, odpověděl tak, že se hrdě přiřadil po bok zmatené a za toto zatmění více než vydatně pronásledované Kateřiny Jacques s „její“ biomasou.

Chalupa řekl: „Plyny, které jsou vypouštěny do vzduchu ve formě CO2.“ Je těžké si představit, jak je třeba metan vypouštěn ve formě CO2, či kdo dokáže zařídit, aby metan a další skleníkové plyny před vypuštěním, či v rámci vypouštění nabyly zcela nové podstaty.

Je to na úrovni alchymie. A to právě posiluje nejistotu: v jaké formě s námi ministr komunikuje?

A existují teorie, že ministr by si neměl plést počasí a podnebí.
Chalupa ovšem nezůstal u této tajemné formulace, a pokračoval: „Existují teorie, které říkají, že kvůli tomu se atmosféra ohřívá, a k tomu dochází ke změně globálního počasí.“ Je to jako by například řekl, že existují teorie, že medvěd je savec.

To, že kvůli vypouštění skleníkových plynů se atmosféra ohřívá, je totiž fakt. Různé teorie mohou různě posuzovat například vliv člověka na tento proces.

Dalším faktem je, že nedochází ke změně globálního počasí, nýbrž podnebí. Plést si počasí a podnebí je přijatelně komické na úrovni základní školy. Ale existují teorie, a to takové, které si dělají dost velké nároky na to, že vypovídají o skutečnosti, že ministr životního prostředí by se takto plést neměl.

Existují teorie, že Chalupa je na špatném místě.
Ministr životního prostředí se ovšem především rázně pustil do evropské politiky zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů, to je to „nesmrdět“. Chalupa to nazývá „hujerskými závazky" a dodává, že snižování emisí vede ke ztrátě konkurenceschopnosti, a to je to „počítat“.

Ve světě, kde ostatní více smrdí, ale lépe počítají, by mohla Evropa dopadnout zle. Ale Chalupa to tak nenechá a vyzve ke změně kurzu. Pochopitelně se vůbec nenechá vyrušit tím, že existují teorie, které v technologiích navazujících na snižování emisí vidí pro Evropu nejpříznivější cestu k posílení konkurenceschopnosti.

Chalupův úřad nás tak zřejmě bude v nadcházejícím období vyzývat k tomu, abychom trochu více smrděli. A získá pravděpodobně alespoň jeden primát: stane se nejoriginálnějším evropským ministrem životního prostředí.