Každý politik i každý příznivec té či oné politické strany se považuje za individualitu. Přesto všichni v různé míře podléháme skupinovému chování. Jak moc to platípro devět prezidentských kandidátů? Autorita, která by jednotlivé kandidáty na prezidenta posoudila a rozlišila, do jaké míry jednají ve shodě s davovým myšlením, neexistuje.

Nedokonalou pomůckou je analýza textu. Člověk mluvící či píšící pod vlivem skupinových emocí se prozradí používáním výrazů spadajících do sedmi skupin:

1. Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.
2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd.
3. Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd.
4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu.
5. Ideologické myšlení: výrazy označující konkurenční ideologie a jejich zastánce
6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd.
7. Posedlost symboly: symbol, vlajka, přísaha atd.

Nezapočítávají se výrazy, které jsou součástí vlastních jmen a názvů stran a institucí (sociální demokracie, ministerstvo spravedlnosti). Seznam vyhledávaných výrazů obsahuje přibližně 1400 položek a je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku. Můj dík za spolupráci při vytvoření analýzy patří Petře Štěpánové a společnosti Bisnode ČR.

K analýze jsem použil přepisy odpovědí kandidátů na otázky novinářů z roku 2017. Jak je patrné z tabulky a grafu, nejvěcněji komunikujícím kandidátem byl během kampaně Pavel Fischer, a to především díky faktu, že je výrazně méně agresivní než ostatní kandidáti, a také díky nejnižší hodnotě v kategorii „dogmatismus“.

Překvapilo mě umístění Jiřího Hynka. Ten je kandidátem s druhou nejvíce umírněnou komunikací, zatímco strana Realisté, za kterou kandiduje, na podzim vyšla v předvolebním průzkumu jako nejvíce emotivní ze všech analyzovaných subjektů.

Počet nalezených výrazů na 10 000 slov


Suverénně nejvíce verbálně agresivní jsou přesně ti dva kandidáti, kteří již mají zkušenosti s působením ve vrcholných politických funkcích: Miloš Zeman a Mirek Topolánek. Oproti volbám v roce 2013 se počet agresivních výrazů u Miloše Zemana téměř zdvojnásobil (z tehdejších 35 výrazů na 10 000 slov na současných 63,3). Na druhou stranu si Miloš Zeman nelibuje, ani nikdy neliboval, v odkazech na „vyšší“ ideály (viz jeho druhé nejnižší umístění v kategorii Prodej iluzí).

Nejvyšších hodnot celkového koeficientu iracionality dosáhli dva kandidáti reprezentující svět umění. Michal Horáček sice není nijak výrazně agresivní, ale hodně používá odkazy na vyšší ideály (v jeho případě jde o výrazy jako „demokracie“, „práva“, „lid“) a výrazy z kategorie „dogmatismus“ jako „každý“, „všichni“, „nikdo“, „rozhodně“ apod. Dogmatické výrazy používá dokonce častěji než kterýkoli z ostatních osmi kandidátů.

Kandidátem, který se vyjadřuje nejvíce emotivně, je hudební producent Petr Hannig. Z tabulky je zřejmé, že více než ostatní uvažuje způsobem „my versus oni“ (viz nejvyšší hodnota ve sloupci Zaštiťování se kolektivem, tedy 34,7).



Publikováno na webu Neviditelný pes.