Jak to bylo s prezidentským slibem
Je pondělí 29.prosince, sleduji pořad Události komentáře, který v závěru připomíná 25. výročí zvolení Václava Havla československým prezidentem. Moderátor Borek se podivuje nad tím, že Václav Havel sliboval věrnost Československé socialistické republice. Přítomný ex-senátor Daniel Kroupa mladého člověka, který - jak už to bývá téměř pravidlem - měří dnešním metrem události minulé, uklidňuje tím, že ČSSR byl oficiální název země, který bylo nezbytné dodržet, neboť jinak (parafrázuji) "by se musel přijmout nový zákon a na to nebyl čas." Bylo to tak doopravdy?
Fakta jsou trochu jiná. Stačí prozkoumat odkaz na sněmovní tisk číslo 227 s návrhem změny ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, kterým se měnil text prezidentského slibu tak, aby byl pro Václava Havla přijatelný.
Stalo se tak den před volbou, na 19. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Proti byli dva poslanci (jedním z nich byl Ján Riško), zdrželi se čtyři. Vše zařizoval předseda Sněmovny lidu, lidovec Josef Bartončík.
Zatímco Gustáv Husák sliboval: "Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Československej socialistickej republike a veci socializmu. Svoje povinnosti budem konať podľa vôle ľudu a v záujme ľudu, budem dbať o blaho Československej socialistickej republiky a zachovávať ústavu a ostatné zákony socialistického štátu."
Václav Havel 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále pronesl prezidentský slib v tomto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat Ústavu a ostatní zákony"."
Dnes, podle Ústavy České republiky z roku 1993 prezident skládá slib v tomto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Shrnuto a podtrženo: Daniel Kroupa neměl pravdu, když tvrdil, že se Ústavní zákon nedal změnit, neboť se kvůli prezidentské volbě měnil. Ze slibu se odstraňovala věrnost "věci socialismu." Historická fakta opět dostala v médiích na frak.
x x x
Dodatek a upřesnění 30. prosince 6:00
Včera večer jsem psal blog, aniž jsem měl možnost doslovně citovat. Zde je přepis rozhovoru. Čtenáři snad omluví zjednodušení mé citace a parafráze.
David Borek: V tom archivním záběru prezidentské přísahy se přiznám, že mě teď zatahalo za uši to spojení slov věrnost Československé socialistické republice, tehdy vám to také přišlo paradoxní nebo to až s odstupem oněch 25 let?
Daniel Kroupa: No bylo to velmi paradoxní, ale byl to název našeho státu, takže Václav Havel musel skládat přísahu na název státu tak, jak byl uveden v ústavě.
David Borek: Když bylo možno přesvědčit různé komunistické poslance, kteří tam v podstatě předtím automaticky zvedali ruce pro cokoliv, o tom, aby volili Václava Havla, nebylo je možné přesvědčit den předem, aby název státu nebo alespoň text přísahy byl jiný?
Daniel Kroupa: Víte, to by muselo, to by vyžadovalo změnu ústavy a to by byl velmi komplikovaný a zdlouhavý proces, takže prezident by volen byl vlastně až později. Možná že by to byl čistší způsob, kdyby tedy Občanské fórum zároveň prosadilo určité ústavní změny, a pak teprve do nových pravomocí volilo prezidenta. Takhle to šlo ráz naráz.
Fakta jsou trochu jiná. Stačí prozkoumat odkaz na sněmovní tisk číslo 227 s návrhem změny ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, kterým se měnil text prezidentského slibu tak, aby byl pro Václava Havla přijatelný.
Stalo se tak den před volbou, na 19. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Proti byli dva poslanci (jedním z nich byl Ján Riško), zdrželi se čtyři. Vše zařizoval předseda Sněmovny lidu, lidovec Josef Bartončík.
Zatímco Gustáv Husák sliboval: "Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Československej socialistickej republike a veci socializmu. Svoje povinnosti budem konať podľa vôle ľudu a v záujme ľudu, budem dbať o blaho Československej socialistickej republiky a zachovávať ústavu a ostatné zákony socialistického štátu."
Václav Havel 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále pronesl prezidentský slib v tomto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat Ústavu a ostatní zákony"."
Dnes, podle Ústavy České republiky z roku 1993 prezident skládá slib v tomto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Shrnuto a podtrženo: Daniel Kroupa neměl pravdu, když tvrdil, že se Ústavní zákon nedal změnit, neboť se kvůli prezidentské volbě měnil. Ze slibu se odstraňovala věrnost "věci socialismu." Historická fakta opět dostala v médiích na frak.
x x x
Dodatek a upřesnění 30. prosince 6:00
Včera večer jsem psal blog, aniž jsem měl možnost doslovně citovat. Zde je přepis rozhovoru. Čtenáři snad omluví zjednodušení mé citace a parafráze.
David Borek: V tom archivním záběru prezidentské přísahy se přiznám, že mě teď zatahalo za uši to spojení slov věrnost Československé socialistické republice, tehdy vám to také přišlo paradoxní nebo to až s odstupem oněch 25 let?
Daniel Kroupa: No bylo to velmi paradoxní, ale byl to název našeho státu, takže Václav Havel musel skládat přísahu na název státu tak, jak byl uveden v ústavě.
David Borek: Když bylo možno přesvědčit různé komunistické poslance, kteří tam v podstatě předtím automaticky zvedali ruce pro cokoliv, o tom, aby volili Václava Havla, nebylo je možné přesvědčit den předem, aby název státu nebo alespoň text přísahy byl jiný?
Daniel Kroupa: Víte, to by muselo, to by vyžadovalo změnu ústavy a to by byl velmi komplikovaný a zdlouhavý proces, takže prezident by volen byl vlastně až později. Možná že by to byl čistší způsob, kdyby tedy Občanské fórum zároveň prosadilo určité ústavní změny, a pak teprve do nových pravomocí volilo prezidenta. Takhle to šlo ráz naráz.