Ploužení se ulánbátarskou zácpou jsme si krátili sledováním videoklipů. Náš taxikář je přehrával na displeji, připevněném přes zpětné zrcátko. Mířili jsme na obhlídku postarší Toyoty Land Cruiser, kterou jsme se chystali koupit rangerům národního parku Gobi B. Zbrusu nový ruský UAZ pořídila kolegyně Lenka Bartůňková ještě předtím, než spolu s fotografem a kameramanem Khalilem Baalbakim vyrazili do míst, pro která jsou obě auta určena.

„V té jurtě byly jen čtyři stupně,“ poznamenal Khalil, když jsme se vynadívali na klipy.

„Nad nulou nebo pod nulou?“ opáčil mu jeden z našich mongolských spolupracovníků a bezděky tak postihl důvod, proč jsme se do Ulánbátaru sletěli z různých stran. Před začátkem drsné mongolské zimy jsme ještě potřebovali vyřešit řadu věcí.

Petr Juračka strávil několik dnů v Khomiin Talu, kde fotografoval a natáčel naše převaláky – Kordulu, Limu, Cassovii a Matyáše, které jsme do Mongolska přivezli v červnu. Vstával ve čtyři ráno a v mrazu, zahrabaný do sena, čekal, až k němu přijdou, aby mohl udělat co nejlepší záběr. A povedla se mu jich spousta!



Lenka s Khalilem nejen pořizovali auta, ale věnovali se také dalším projektům, které se rozběhly díky prostředkům poskytnutým Českou rozvojovou agenturou. V Gobi B tak kontrolovali stavbu strážních domků i dalších objektů, které budou sloužit rangerům, a současně zjišťovali, co bychom mohli na západě Mongolska dělat dál. Nejde nám jen o to navozit tam koně Převalského; chceme dlouhodobě podporovat místní ochránce přírody i obyčejné venkovany. Proto zvažujeme, zda a jak rozvíjet produkci plstěných výrobků, jak vylepšit a čím vybavit zdravotnická zařízení anebo jaké připravit vzdělávací aktivity…

Přiznávám, záviděl jsem jim. Co bych dal za noc v poušti, třebas i v prochladlé jurtě! Měl jsem však před sebou vyhlídku na pouhý půlden mimo Ulánbátar a veškerý zbytek mého času byl určen jednáním a oficialitám.



Když jsme ulánbátarskou zácpou konečně dorazili do cíle, naštěstí jsem rychle přišel na jiné myšlenky. Toyota s řízením vpravo působila překvapivě zachovale, všechno na ní fungovalo, cena byla skvělá - a poté, co jsme ji pracně olepili všemi vlajkami a logy, začala vypadat nesmírně reprezentativně. Myslím, že bude rangerům dlouho a dobře sloužit…

Šlo by ji vylepšit asi jen o jediný doplněk: plastový modlicí mlýnek napájený ze solárního článku, přilepený na palubní desce. Jak jsme si všimli v té příšerné zácpě, v Mongolsku navrátivším se k buddhismu je to teď veliký hit.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha