Paradox tradic a zvyků

27. 05. 2018 | 12:26
Přečteno 1464 krát
Pátá ukázka z knihy "Šílenosti doby korektní", kterou budu zítra, v pondělí 28. 5. slavnostně křtít.

My Češi jsme zvláštní národ. Hezky to popsal Benjamin Kuras ve své knize „Češi na vlásku“. Na jedné straně si s tradicemi a vlastní historií moc těžkou hlavu neděláme. Při státních svátcích například vidíme českou vlajku toliko maximálně na budovách státních a městských úřadů, tramvajích a autobusech. Když jsem byl v devadesátých letech v Americe a myslím, že se to dodnes nezměnilo, nešlo si nevšimnout, jak americká vlajka visí skoro vždy a všude, svátky nesvátky, veřejná či soukromá budova, jako projev nesmírné hrdosti k pruhům a hvězdám. Nemusíme ale chodit tak daleko. Stejná situace je například v Turecku nebo třeba v mnohem bližším Maďarsku, kde jsou lidé hrdí na svůj stát a jeho symboly. Je sice pravda, že u nás citlivěji vnímáme určité negativní konotace související s tristním vylepováním vlajek při výročí Velké říjnové revoluce či povinnou účastí na prvomájových průvodech před rokem 1989, i přesto mi přijde náš vztah k základním symbolům státu poněkud chladný a pasivní. A to je škoda, vždyť v naší zemi, přes kritiku úřadů, politiků, atmosféry ve společnosti a přes všechny problémy, se přeci žije dobře. V kontextu celé zeměkoule je to patrné dvojnásob. Zároveň se tu musím férově přiznat, že sám bohužel také vlajky nevyvěšuji a ani nevím, jestli doma vůbec nějakou mám. Tak snad se polepším, když už se tu k tomu otevřeně přiznávám.
A ještě možná chladnější vztah k symbolům naší země najdeme u mladé generace. Pochopil jsem to onehdy, když jsem se účastnil pietního shromáždění k uctění Dne památky obětí komunistického režimu, které se uskutečnilo jako každoročně u sousoší Olbrama Zoubka na pražském Újezdě. Akci navštívili také studenti blízké školy. Při poslechu slovenské a české hymny, které zahajovaly celé shromáždění, jsem si uvědomil, že mladí lidé naši hymnu mohou slyšet vlastně jen u příležitosti sportovních událostí nebo o půlnoci na Silvestra. Nebýt tedy úspěchů našich reprezentantů, kdo ví, jak často by drželi nad hlavou českou vlajku a zpívali českou hymnu. Možná by někteří neznali její slova nebo ji vůbec nepoznali, jako postava Jiřího Macháčka v Samotářích. Jeho ovšem omlouvá, že byl zhulený tak, že ani nevěděl, jak je vlastně starý.
Na druhou stranu jsme národem velmi konzervativním, který si nerad zvyká na něco nového. Projevuje se to různě. Ani si to pravděpodobně neuvědomujeme. Tak třeba jsme jednou z mála zemí na světě, kde uživatelé více využívají domácí vyhledávač Seznam než globální Google. Prostě jsme si zvykli na vyhledávač, který se proslavil sloganem „Seznam, najdu tam, co neznám“. Jako Češi také pijeme výrazně více naši Kofolu, než americkou Coca-Colu/Pepsi-Colu, což opět není ve světě tak obvyklé. Nechceme platit eurem, přestože s ním už platí většina okolních zemí (v tomto bodě jsem také zastáncem koruny). Stejně tak spousta televizních diváků má dodnes doma stále stejně naladěné stanice v pořadí – na jedničce ČT 1, na dvojce ČT 2, na trojce TV Nova a na čtyřce TV Prima. Deset, patnáct let, bez ohledu na to, jak se vyvíjí televizní trh a rozšiřuje množství nabízených kanálů. I sledovanost je do značné míry ukázkou naší ustálenosti. Tentýž český film ve stejný večerní čas měl významně vyšší sledovanost na TV Nova, než když běžel na jiné celostátní televizní stanici. Totéž lze konstatovat i o sledovanosti hlavních večerních zpráv. Jen u nás je zřejmě možné, aby titul nejlepšího zpěváka získával stále stejný interpret, a to i v roce, kdy nekoncertoval ani jinak veřejně téměř nevystupoval, a aby se tak stalo v 56leté tradici této soutěže hned 42krát.
Stejně tak se to projevuje, jakkoliv se to za poslední roky výrazně zlepšilo, v naší neochotě změnit dodavatele služeb, i přesto, že jsme s nimi nespokojeni nebo jsou dražší než jiné alternativy na trhu. Roky jsem to řešil v bankovním sektoru, kde právě na naší konzervativnosti, přesněji řečeno na naší pohodlnosti, banky vydělávaly. To se naštěstí změnilo a klienti pochopili, že tzv. volba nohou, tedy změna finančního ústavu, opravdu funguje. Lepší podmínky si prostě nevysedíme nadáváním v hospodě nebo doma u televize. Aktuálně se rozhýbal také trh mobilních operátorů a dodavatelů energie.
Z jiného úhlu pohledu jsme naopak velmi liberální a někdy až extrémně svobodnou zemí, kde se například nebojíme veřejně se podělit i o „nekorektní“ vtipy o blondýnkách, starých lidech, handicapovaných, cikánech, církvi a samozřejmě o politicích. Málokdo se nad tím pohoršuje, téměř nikdo na to agresivně nereaguje, nemstí se, nemoralizuje, a hlavně šiřitele vtipu nežaluje. Neřešíme a neuráží nás nahota, vyzývavost, odlišnost. DVD s porno obsahem koupíme na každé pumpě. Ve větší míře u nás zatím nenajdeme ghetta, kam bychom se báli chodit. Děláme si srandu téměř ze všeho, neexistuje nic, co bychom neironizovali, sarkasmus a Švejkovství je nám vlastní. Jsme známí tím, že nám nic není svaté, nic pro nás není tabu, což v kontextu vývoje doby paradoxní a hyperkorektní, vnímám jako celkem vítaný kompliment. Jinými slovy, postupně se v dnešním pseudokorektním světě stáváme takovým liberálně-konzervativním, svobodně myslícím a vystupujícím ostrovem, kde se ještě zcela nepohřbil zdravý selský rozum.
Když to všechno potom dáme na jednu hromadu, může to vypadat dosti nesourodě a nelogicky. Možná se to dá hůře uchopit či pochopit, není to v našem případě patrně tak homogenní, ale každopádně máme nějaké své obyčeje, tradice, vzorce chování, kulturní zvyky. A to všechno si přirozeně, jako každý jiný národ, chceme zachovat.
Nejen z hlediska logiky, ale především z pohledu slušnosti, zdvořilosti a udržitelnosti, by mělo platit, že lidé přicházející zvenčí, by se měli přizpůsobit zvykům a chování v zemi, která je přijme a hostí. Je to minimálně korektní, abych také jednou použil tento výraz, že se příchozí návštěvník adaptuje životu v hostitelské zemi. A teď mluvím o veřejném životě, nikoliv o soukromých aktivitách každého z nás, aby to bylo zcela zřejmé. Není zkrátka možné, abychom přepisovali naše zvyky a měnili kulturní a historické tradice jen proto, že by se někdo, kdo k nám přišel jako host, mohl cítit nekomfortně, nepříjemně či podivně. Příkladů ze západní Evropy vidíme mraky – od odstraňování vánočních stromků z náměstí (Brusel 2012) nebo z veřejných prostor (Francie 2017), přes upravování jídelníčků, až po tichou akceptaci islámského práva šaría v určitých, dnes už téměř uzavřených, částech západoevropských měst, v tzv. no go zónách.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy