Španělská cementová bublina

23. 02. 2010 | 10:37
Přečteno 8813 krát
Řadu let se ve Španělsku nafukovala úvěrová bublina. Úvěry šly hlavně do nemovitostí. Nyní na to ekonomika doplácí.

Od září 1997 do září 2007 rostl objem úvěrů ve španělské ekonomice průměrným tempem 17,55 procenta ročně. To odpovídá nárůstu na pětinásobek během deseti let. Během „čtyřletky“ 2004-07 rostl objem úvěrů dokonce 21,76% ročním tempem.

spanelsko dluhy 1
spanelsko dluhy 1

Zdroj: ECB

Vidíte tu hezkou úvěrovou bublinkou? Jako z učebnice.

Takovýto dluhový sprint má některé hezké důsledky: rychlý hospodářský růst, pokles nezaměstnanosti, zlepšení daňového inkasa... Ekonomika prosperuje, jenže jak dluhy běží kupředu dvojciferným tempem, úvěrová kvalita zůstává kdesi vzadu.

Dynamika růstu dluhů se začala zpomalovat již v roce 2006, kdy nastal inflexní bod: míra růstu začala zpomalovat. Zpomalení přešlo do nulového růstu v prosinci 2008 a potom plynule do poklesu.

Je zajímavé, že světová finanční krize na podzim 2008 se vlastně Španělska nijak znatelně nedotkla. Názory, že americká hypoteční krize se Španělsku vyhne, byly koneckonců správné – až na to, že Španělsko si vyrobilo svoji vlastní úvěrovou a nemovitostní krizi. Na vrcholu konjunktury představovalo stavebnictví ve Španělsku 10 % hrubého domácího produktu, dvojnásobný podíl ve srovnání s USA.

Španělská vášeň pro cihly a cement vedla ke klasické krizi z nadvýroby v tomto odvětví, která se přesunula do ostatních sektorů ekonomiky. Vznikl termín „la crisis del ladrillo“, tedy „krize z cihel“. Pár ilustrativních čísel: v roce 2007 se ve Španělsku spotřebovalo 225 tisíc tun cementu denně. V roce 2009 již jen 118 tisíc tun denně. A v lednu 2010 již jen necelých 79 tisíc tun denně. Pro srovnání, v lednu 2007 byla spotřeba dvaapůlkrát vyšší, ne, nebylo to kvůli počasí.

Spotřeba cementu je mimochodem zajímavá makroekonomická statistika sama o sobě. Španělské statistiky ukazují, že k poklesu došlo již na přelomu let 2007-08. Krize odvětví tedy šla odhadnout s předstihem, a také na ni někteří již tehdy poukazovali. (Nemusíme chodit daleko, ale nechci vypadat, jako že se moc chlubím.)

cemento
cemento

Zdroj: Agrupación de fabricantes de cemento en España

Poté následovala těžká hospodářská recese, vzestup nezaměstnanosti na úroveň blízkou 20 procentům, dvojciferný nárůst deficitu státního rozpočtu, zhoršení úvěrové kvality bank a jejich zisků, a tak dále. Španělský státní dluh se podle projekce Evropské centrální banky v roce 2011 zdvojnásobí oproti stavu z roku 2008.

spanelsko dluhy 2
spanelsko dluhy 2

Zdroj: ECB

Úvěrová dynamika má vždy poměrně dlouhou setrvačnost, takže nelze očekávat, že by španělské potíže byly vyřešeny brzy. Nemovitosti byly dlouhou dobu zdrojem hospodářského růstu, nyní bude na několik let platit přesný opak. Čas teprve ukáže, jak se španělský stát vypořádá s evropskou krizí veřejných financí.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Lukáš Bušina napsal(a):

Něco tomu chybí. Je to jenom analýza. Ty minulé dva blogy byly lepší, ale i tento je vysoko nad těmi zbylými blogy...
23. 02. 2010 | 11:01

vlk napsal(a):

Další blog, s kterýmnemám problém.
Nicméně- pár poznámek:
1- śpanělská nemovitostní chřipka není tak docela španělská.Je důsledkem poptávky po nemovitostech ve španělských letoviscích a to zejména ze strany Britů, Skandinávců a Němců, kteří si Španelsko oblíbili jako destinaci rpo aktivní zbytek života. Ze dvou důvodů - kvůli teplu a nízkým nákladům na živobytí.
Pro Španěly bylo velmi snadné a přirozené vyhovět této poptávce. Dokonc e s e ve Španělsku zakupovala i řad a našinců.
Situac e španělska je přesně stejná jako situac e na Floridě nebo v Kalifornii. Bohužel nedosáhnu na Bulharskoa jeho statistiky, abych se mohl podívat , jak dopadlo bulharské stavebnictví, které se někdy kolem 2006 vydalo stejno cestou hnáno španělskou inspirací.
A rád bych s e zeptal, kdyby to šlo, zd a by Kohout jako španěl v tom stavebním boomu jel také nebo jestli by s dal abstinenci od v řadě let snadného výdělku.
Prostě do zančné míry jd e v případ ě Španělů o import. Francie a Itálie, dřívejší destinac e Britů a Skandinávců už je jaksi zastavěná, Chorvatsko příliš daleko.... Takže Španěl jako dement ,c o nevěděl kd y dost mi z toho jaksi nevychází. tedy ne zcela. Není tom nijak zásadně hůř než leckterý tuzemský developerský king.

2- ano Španělsko mělo svou valstní nemovitostní krizi,nezávislou na krizi celosvětové.Nicméně souběh obou najendou dopady španělské nemovitosní chřipky výrazně akceleroval a zhoršil. Pokdu by nebyl a celosvětová krize, nejspíš by s e vše odehrálo podle jednoduchého scénáře
-bublina s nárlstem cen
-prasknutí bubliny
-velká redukce cen někam pod 1/2 původních hodnot
-bankroty některých developerů
-příchod nových kupujících
-stabilizace a vyčištění trhu.
Takhle , s celosvětovou krizí to také může skončit jen u bankrotu developerů.Bez dalších kroků. Nejsou kupci. Ostatně -v Kaliformii i jinde už ta situac e nastala. Takže jsou bukldozery shrnovány celé postavené projekty, aby zpět přišla aspoňhodnota nezatíženéh pozemku.
Poznámka třetí - klasicky levicová
Není španělská nemovitostní bubina alsickou demonstrací cyklické krize z nadvýroby. Já bych řekl, že ano.
To neí o levných penězích. tedy jen levných penězích. To je halvně o tom, že všem to velmi dlouho připadalo jako báječný byznys.
23. 02. 2010 | 11:11

xx napsal(a):

Zajimava cisla by byla i z Ceske republiky. Nemovitosti zdrazily za 10 let cca 3x !!! pri nizke inflaci je to zvlastni jev.

Zvysovani cen ale sledovalo zvysovani objemu dluhu ( hypotek - 100mld rocne, 2007 dokonce 140 mld ) Da se to tempo udrzet ?

Jdeme vsichni sborem, za tim prvnim volem ( USA ) co se tyce dluhove pasti v oblasti bydleni ?
23. 02. 2010 | 12:00

jenicek napsal(a):

vlku ono to opravdu není "jen" v levných penězích, to nikdo netvrdí, ale hrají tam zcela zásadní roli. Lidé prostě často chybně oceňují a vidí budoucnost růžověji než jak je reálné. To je normální, nejsme dokonalí. Jenže bez levných resp. nekrytých peněz to prostě nemůže takhle dlouho a významně vyrůst, kryté peníze dřív "dojdou" a problém s "nadvýrobou", následnou recesí a restrukturalizací pak je daleko menší.
23. 02. 2010 | 12:03

Gerd napsal(a):

Byl bych ještě o něco odvážnější a šel v příčinách až k penzijnímu systému Britů a Němců, a klidně i krachu Barclays, bance s největším podílem úspor penzistů.
Díky těmto krokům, činnosti vlastních vlád a mizerné penzi důchodci hledali řešení, jak snížit nápor nákladů na svůj důchod. V Německu nebo Británii skoro nemožné, ve Španělsku snadné. Bonus teplého a příjemného počasí navíc zdarma.
A tak nastala poptávka po nemovitostech a španělská cementová bublina.
Je ale dost zajímavé, že zde šlo čistě o trh bez zásahů státu (pokud vezmu jen Španělsko a pominu penzisty na počátku). Trh bez přívlastků si s tímto problémem nakonec poradí. Jde jen o to, za jakou cenu a jak rychle. Nebo rychleji se státním zásahem? A zde jsem poněkud skeptickým ve víře v schopnosti španělských vlád.
23. 02. 2010 | 12:32

xx napsal(a):

vlku: to je hlavne o levnych penezich. Dostupnost hypotek je klicova, vse ostatni nasleduje. Nejprve musi nekdo byt ochoten zaplatit a teprve pak to muze nekomu pripadat jako dobry business !
23. 02. 2010 | 12:41

vlk napsal(a):

jeníčku

málem jsi mne rozbrečel. Stavební boom a jeho následné drtivé splasknutí ve Španělsku je snad první v dějinách? Tomu sad nevěříš ani ty.

Mohl bych ti velmi přesvědčivě dokumentovat dvojnásobnou menší nemovitostní bublinou při exploataci turistického ruchu v německé části Šumavy. Tenkrát nebyly extra levné peníze a přeci k tomu došlo. Prprvé koncem 60-tých let , kdy s e uzavřela kauza prví´í vlny budování hotelů na německé straně. Dost dlouho s e ot zdálo být bezva byznysem . jenež s e ukázalo, že s e to jednak přehřálo a jednak nebyla dostatečná infrastruktura. Podruhé s e to opakovalo v polovině osumdesátých let. Tam zas e očekávání domácí a holandské poptávky po ubytování se zdaleka nenaplnilo. Výsledke byl vždycky stejný. V německých bankách to dodnes funguje jako učebnicový příklad nemovitostní bubliny.
A ješět drobná poznámka - levné peníze je jedna věc. Říkají, ovšem jen to, že pokdu si někdo zrovna půjčí, nese nízký úrokový náklad.
Nicméně je odpovědností půjčujícího,a by přezkoumal bonitu dlužníka a projektu, kterýje mu předložen. Tohle je elementární pravidlo. A levné peníze s tím nemají co dělat.
A zcela zjevně financieři podcenili rizika. Tohle je zásadní. Když nepůjčím, tak nepůjčím. Tak prostě o nic nepřijdu.
Ne jde opět o klasickou ukázku
a- stádního uvažování bank
b- jejich chamtivosti. Kd y viddina výdělku překonala nutnou profesionální opatrnost

proč z toho dělat pravicovou mantru?
Ostatně, není pravicovou mantrou ,co nejmenší náklad na peníze?
Když už d o toho taháš ideologii - ohledně nemovitostní bubliny v US ty a podobní do toho tahali primární odpoěvdnost státu za ten krach, že hypotéky byly snadno dostupné i pro lidi, kteří na ně neměli.
Španělská krize přesně tenhle prvek postrádá. Bylo zcela jasně cíleno na úplně jinou klientelu. Žádné socky typu ninja.Naopak - zaopatřená střední vrstva a její rezervy na zbytek života.
akže ideologii nech doma.
Jak napsal správně Gerd - trh bez přívlastků a jeho neviditelná ruka zasáhla. Náš něco proti tomu? Proč to svádět na levné peníze?
23. 02. 2010 | 12:51

vlk napsal(a):

XX
ale jděte. Viz moje odpověď jeníčkovi.
Pokud nebudete ochoten jako bankéř financovat střední třidu při nákupu nemovitsostí, nemáte klientelu. Bohatí to nepotřebují a chudí nedostanou.
A elelemntární odpovědnost banky financující projekt je snad každému zřejmá.
23. 02. 2010 | 12:53

xx napsal(a):

vlku: kde se vezme z nicehonic chamtivost bank ? V roce 1999 jsem zadal o hypoteku u nekolika bank. Neuspel jsem jako sobodny s platem tehdy nadprumernym. Zamestnan jsem byl tehdy u ctvrte firmy behem 15 let, takze rizika rekl bych spise mensi. Bez jakychkoli zavazku. Neuspel jsem. O 7 let pozdeji moje znama zadala o hypoteku ( 3x vetsi ) na druzstevni byt a prestoze matka samozivitelka se dvema detma, hypoteku dostala a jeste si vybirala ze dvou nabidek.

Kde se najednou vzala ta hamyznost ?

Asi jenom nahodou se urokova mira od doby kdy jsem zadal ja vyrazne snizila ( zlevnily penize ). Hlavne neodpovednost a nenazranost bank.

A vy neco nekomu vykladejte o pravicovych mantrach, pritom nam tu omilate levicove mantry jako o zavod. "zlodej krici chytte zlodeje", levicak opakujici sve mantry krici, neopakujte vy sve mantry.

Legracni.
23. 02. 2010 | 13:04

jozka napsal(a):

K tomu nechlubeni... Ja bych byl pro aby se autor pochlubil. Pamatuju, ze tady rozhazoval zarucene typoy na nakuo akcii, levnejsi uz prej nebudou. jakpak to dopadlo?
23. 02. 2010 | 13:18

vlk napsal(a):

xx
vážně?
Vážně zd e omílám svoje mantyr? Když poukazuji na primární odpoěvdnost financiera? Tak to jste mne dostal! já s i do teď myslel, že odpovědný přístup ke správě svého majetku je základem konzervativních hodnot. Teď vidím, že to je holé levičáctví.
A ještě něco. Psal jsme vám, že moje odpověď vám se shoduje s odpovědí jeníčkovi.
Snadno tam najdete, pokud byste si dal práci byť na ten odkaz jen juknout, že banky popisuji dvěma body:
a- stádností chování
b- jejich chamtivostí.

to co popisujet ve vašem příkaldu s hypotékou je pod bodem
a-
nikoli v b-.

A vůbec do toho nepleťe absolutní úrokovou míru. Nevíte vo c o go.

Ne banky jen v roce 2000 objevily tzv. retail. A jeho obchodní potenciál.
Absolutní úroková míra je sekundární záležitost.
Přesně v tom roce začaly ve větším rozjíždět jak hypotéční ,tak spotřebitelské úvěry. Je to primárně o dostupnosti produktu,nikoli o sazbě.

A ještě drobnost - kdybyste se čtyřmi zaměstnáními byl v r. 2000 žádla o spotřebitelák, nejspíš byste jej nedostal. Budete s e divit - kvůli časté fluktulaci zaměstnání. tehd y tak byly nastaveny scoringy. A dnes jsou takhle opět přestavovány.
23. 02. 2010 | 13:53

jenicek napsal(a):

Ale no tak vlku, kdyby jsi byl funkčně gramotnej a ne grafoman, tak bys byl z mýho textu schopnej pochopit, že já netvrdím, že bubliny bez nekrytých peněz neexistujou, ale že jsou menší a halvně nejsou systémový. Nevznikají patologií ve finančním systému, ale psychologií, módou, vírou v trvalý růst, apod. Jenže "nedostatek" peněz nutně vede ke jejich omezení v čase, prostě nelze zvyšovat množství úvěrů o 18 procent ročně po deset let bez tisku papíru. A když v 19. století začali banky (obvykle státní centrální banky na financování válek) tisknout nekrytý bankovky, tak se to položilo, a následně znormálnělo, daleko dřív než dnes. I když dneska díky oficiálně nekrytým papírkům není důvod k onomu "znormálnění", pojede to takhle dál.
A že s levné/nekryté peníze nemají co dělat s pravidelnými problémy bank? Ale jdi, samozřejmě, že v tom jedou nekrytý peníze, kde by se asi vzala ta "poslední záchrana", kdyby byly peníze kryté? Který blázen by těm stupidním bankám půjčil? Takhle přece vzniká morální hazard, "půjčujte co to jde a když se dostanete do průs..., tak to zatáhne stát a centrální banka"
23. 02. 2010 | 14:10

vlk napsal(a):

Jeníčku
nepleť si pro tebe nutnou základní osvětu s grafomanií. A zkus poděkovat.
Když už s e pouštíš na tenký led finační historie, neměl bys opomenout napříkald bankrto Španělska na sklonku vlád y Filipa II. Kd y ješět papírové bankovky vůbec neexistovaly a kd y s e vše platilo zlatem. Zejména ve Španělsku.
Mletí o nesystémových bublinách si nech na kurzi základní fiannční gramonosti. Tam ti to vysvětlí.

Poslední odstavec je pokusem odvést debatu někam úplně jinam. Na tohle ti neskočím.

takež zpět k tématu. A k hlavní premsie toho , co jsme napsal-. Speciálně pro tebe zopakuji:

Sebelevnější peníze nesmímají z financiera odpovědnost za přezkoumání bonity dlužníka a projektu. Pokdu nepůjčí . Tak nepůjčí. Co je na tom nepochopitelného? ta bublina by ve Španělsku logicka nastala tak jako tak. Nezávisle na úrokové míře / s vyjímkou extremně vysokých úroků/. Byla zd e poptávka. ze zahraničí. A na tu bylo reagováno. Nic víc e nic méně. A nebyl prostě odhadnut její konec. Normální cyklus současné ekonomiky.
Pěkná věta je - a levné peníze nemají co dělat sproblémy bank? Nemají. Pokdu jsou banky řádně vedeny. Třeba mi budeš umět vysvětlit, proč je ve světě spousta bank , které levné peníze nedostaly na kolena Třeba u nás.
23. 02. 2010 | 14:52

JC napsal(a):

Myslím, že "levný prachy" to jen akcelerují, protože developeři ochotněji "odfláknou" rizika.
Je to také o tom, že všichni/nejen banky/ chtějí rychle zbohatnout. Kdo zaváhá nežere.
Vlk má ovšem pravdu v tom, že odpovědnost za bublinu mají ti co půjčují.
23. 02. 2010 | 15:04

hoven napsal(a):

zdroje jsou. V.I.Špidla
23. 02. 2010 | 15:10

Pepi napsal(a):

Za vším je krize z nadvýroby, která se prodává na dluh jednotlivce a nyní celých států...!!
Prodloužení odchodu do důchodu dále prohloubí nezaměstnanost.
Jediná cesta ze současné světové krize z neprodejné nadvýroby je dalším zkracováním pracovní doby všem se současným snižováním neefektivních státních výdajů..!
-
Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Španělsko, Portugansko budou následovat: Itálie, Belgie...
Stačí se jen podívat nadluhy států a na deficity vůči HDP, které se většinou uměle nafukuje všude v celé EU.
Chybí peníze v cyklu výroba spotřeba. Ty co jsou blokovány u bohatých...
23. 02. 2010 | 15:29

pepr napsal(a):

Pan Kohout se "decentně" omezil na fakta a neposkytl žádnou intepretaci. To Paul Krugman v NYT se k ní odhodlal a ukázal docela přesvědčivě, že: 1. problém Španělska byly masivní úvěry zahraničního soukromého ! bankovního kapitálu do stavebnictví(v tom se shoduje s Kohoutem), ale 2. deficit a narůstající státní dluh Španělsku není důsledkem předchozí rozhazovačné politiky socanské vlády, ale až důsledkem nutných výdajů, které přinesla krize (podpory v nezamestnanosti aj.)- je to ostatně vidět i z grafu, který publikuje P.Kohout - a za 3. velkou roli v problému - tady zapláčí stoupenci eura - hrálo to, že Španělé neměli vlastní měnu, kdy kursové kolísání pesety by pomohlo situaci lépe zvládat.
23. 02. 2010 | 15:59

JC napsal(a):

pepr,
Ono se to nabaluje jako sněhová koule.
Když se zastaví stavebnictví, které "táhne" HDP, vzroste nezaměstnenost a náklady na ni, klesne koupěschopnost i HDP no a když je v takové situaci stát již delší dobu "kvalitně" zadlužen..problém je na světě.
Musíte přece připustit, že kdyby se čistě teoreticky ocitlo Španělsko v této situaci a mělo na účtu + 20% k HDP, nemuselo by se nic dít.
23. 02. 2010 | 16:34

jenicek napsal(a):

Vlku, čím arogantější a svalnatější seš, tím víc se mnou souhlasíš:-D
Jak píšu, nejde jen o krytí ale i o cenu peněz a doba Filipa II. je klasický příklad levných peněz, tentokrát zlata z Ameriky. To už se dneska asi nestane, co? Nelze argumentovat mimořádnou situací, velké množství zlata se nevynoří každých 10 let, jako se děje běžně dnes s papírkama.
Já netvrdím, že věřitel nemá odpovědnost za prověření dlužníka, jen že speciálně ti v kategorii TBTF, to pálí o něco míň. Ani netvrdím, že by bublina nevznikla, jen že by nebyla, tak rozsáhlá a dlouhobodě rostoucí, pokud by nebyla podporovaná peněžním systémem, ale poháněná pouhou psychologií a módou, příp. generačně.
Poslední odstavec máš "trochu" na štíru s logikou. O zdravých bankách já neříkám vůbec nic. To, že existují dobře vedené banky neznamená, že ty banky v problémech v nich nejsou s pomocí nekrytých levných peněz. Stejně jako to, že někteří přežijí rakovinu neznamená, že to není vážná nemoc. Já netvrdím, že všechny banky musejí být v problémech, ani že za každou problémovou bankou musí být nekryté/levné peníze.
Až se naučíš číst a nepokřiveně chápat co píšu, zase přijď dělat na mě chytrýho:-P
23. 02. 2010 | 16:42

vlk napsal(a):

Jeníčku

čím dál více blábolíš
Španělsko Filipa II nebylo d obou nekrytých peněz. Bylo dobou stavebního boomu. Nezvládnutého stavebního boomu a nezvládnuté expanze.
Stavební boom = stavba Escorialu, na kterou , při současném vedení války proti franciia Anglii nemělo ani Španělsko s americkým zlatem. Prostě blábolíš.
Klasické přetažení možností. Nic víc.
Ne mimořádné množství zlata s enevytvoří každých dest let. To rozhodně . Jenže ona ani současné krize se nevytvoří každých deset let. naposled před 80-ti roky.A zlatý s tandard , což bylo Španělsko pur, nechrání před ničím. je li finančnípolitika naprostoneodpoěvdná. O to tad y jde.

Zbytek je jen filipika. Aby snemusel kapitulovat. takež speciáln ě pro tebe znovu hlavní premisa mé úvahy:
Sebelevnější peníze nesnímají z financiera odpovědnost za přezkoumání bonity dlužníka a projektu. Pokdu nepůjčí . Tak nepůjčí. Co je na tom nepochopitelného?

A poslední věta? No na tebe jít d ělat chytrýho?? Tak to by mi opravdu strach z tvých znalostí rozhdoně nedovolil. Ale zeptám se naší Betyny, ta se nebojí ničeho / je to statečný voříšek/ jestli by to nevzala za mne. Z mnoha důvodů.
23. 02. 2010 | 17:10

xx napsal(a):

Zajimave precist si analyzu hypotek z roku 2005 z CZSO - tehdy vsichni jasali nad nebyvalym rustem ekonomiky a o Spanelskych nebo americkych hypotekach jeste nebylo u nas ani vidu ani slechu. Lide si vzali ten rok 151 miliard uveru na hypotekach. 151 miliard !! Kolik % rustu HDP to bylo ?

http://www.czso.cz/csu/csu....

cituji: O rizicích trhu nemovitostí ve světě se hovoří zejména v souvislosti se Španělskem, Velkou Británií a investory na trzích v USA na ně upozornila i americká centrální banka.
23. 02. 2010 | 17:23

xx napsal(a):

taktez analytyk CZSO se zamysel nad duvody a mimo zvysene ochoty lidi si pujcovat a zvysene choty bank snizovat marze ( to prece vsichni ovcane chteji, ze ), cituji:

Jestliže v polovině 90. let se úrokové sazby z hypoték pohybovaly mezi 12-15 % p.a., pak v polovině roku 2005 dosahovaly úrovně v průměru o 9 až 10 p.b. nižší - hypoteční úvěry s velmi krátkou dobou fixace úrokové sazby se dokonce v ročním vyjádření pohybují výrazně pod 3 % p.a. (základní dvoutýdenní repo sazba ČNB činí 1,75 % a je nižší než podobná refinanční úroková míra ECB pro eurozónu).

A ja se ptam ctihodneho vlka, mohly by banky nabizet hypoteky za 3% kdyby diskontni sazba CNB zustala na 6% z roku 1999 a lombardni sazba na 10% ?

Mimochodem prave v roce 1999 se zmenila vyse povinnych rezerv z 5 na 2% ale to jenom na okraj.
23. 02. 2010 | 17:36

vlk napsal(a):

xx

nijak nepopírám, že když jsou úroky nižší roste ochota lidí si půjčovat. Normální reflex.

Nicméně nyní máme nejnižší základní sazbu v dějinách a přesto jsou hypotíky asi na 40% stavu před rokem. Jak vysvětlíte tohle?

Dál se ptám, jak to, že se u nás žádná nemovitostní bublina španělského nebo britského či amerického stylu nekonala. Přes obrovský nárůst úvěrování nemovitostí a přes obrovský nárůst těch, co si půjčovali?
Hypoteční boom u nás nastartoval v r. 2000. I púřes vysoké sazby. prostě tady byla zadržená poptávka tří generací.

Banky zatím v klidu ustály výpadky hypoték i výpadky schopnosti splácet u developerů. Kromě jiného proto, že hypotíky drží ve svém portfoliu, na rozdíl od US. A také proto, že až do konce r. 2006 dávaly hypotéky racionálním způsobem.
Problém podle mne začnou mít zejména s tím, co nasekaly podle mého bodu
a- stádní chování
někdy v letech 2007/08.. Kd y v boji otrh začly půjčovat nesmyslně - některé i 120% ceny nemovitosti a kdy výrazně snížily hodnotící kriteria. Viz příapd, který jste popsal.
Opět - úroková míra s tímneměla co spoelčného. Vrcholil boj o trh.
23. 02. 2010 | 18:57

xx napsal(a):

Vlk: Faktem je ze recese zdaleka neni u konce a nabihajici nezamestnanost a nizsi mzdy teprve jeste zamichaji s nasi ekonomikou. Kratkodobe vykyvy zpusobeme ruznymi pobidkami nelze povazovat za konec krize. A proto je take predcasne argumentovat tim, ze nekdo neco ustal.

Za soucasnym propadem hypotek stoji samozrejme propad ekonomicky ktere prisel z venci do nasi ekonomiky. Lide vyckavaji. Vyckavaji take na pokles cen.

Nemovitostni bublina a trh s hypotekama u nas diky prichodu krize nesaturovaly, takze ke splasknuti zatim nedoslo.

Ale uvidime, myslim ze za rok budem vedet mnohem vic. V kazdem pripade ceny nemovitosti uz krome Prahy klesaji.

Zadrzena poptavka naopak prece takovou bublinu vyvolava. V bubline jde prece o nadmerny rust cen vuci ostatnim faktorum ekonomiky. A to se u nas stalo. Ceny nemovitosti vzrostly 3x zatimco mzdy jen 1,8x cca
23. 02. 2010 | 20:09

Jíra napsal(a):

S napětím jsem čekal, co zase geo ekonom vytlačí ze své ubohé hlavy a hle, vytlačil problémy Španělska. A je to dobře. je to vzdálená země a moc lidí do toho nebude kafrat. Pro ČR to je také velmi dobré, když takoví pošuci, bývali členové bandy šašků z NERVu se už nezabývají radami pro ČR. Jen se zbytečně zesměšňovali. Pane Kohout, příště by jste se mohl, jako světový ekonom věnovat MHD na Fidži. To byste teprve zazářil.
23. 02. 2010 | 20:10

Spolužák napsal(a):

Pánové,
veškeré tyto Vaše úvahy a makro ekonomické teorie se jenom snaží matematicky vysvětlit přirozené biologické chování, staré desetitisíce let člověka v tlupě, nyní nazývané společnosti. Jedná se přirozený pudový jev tzv. "stádový efekt". Zkrátka když si všichni berou hypotéky a kupují tak se kupuje, a když je krize, drží všichni korunu a nekupují.
23. 02. 2010 | 20:34

Tom Louka napsal(a):

Vlku,

ještě pár ekonomických blogů Kohuta a zřejmě si osvojíte základy ekonomické teorie. Postupem času se lepšíte.

Vaši otázku - Nicméně nyní máme nejnižší základní sazbu v dějinách a přesto jsou hypotíky asi na 40% stavu před rokem. Jak vysvětlíte tohle? určitě nemyslíte s vaší inteligencí váženě, že?

Pište dál, jen dobrý oponent pomůže při tříbení názorů.

Vaše úvaha, že výlučně bankéř je odpovědný zato, komu půjčuje peníze, je správná. Nicméně diskuze zde není primárně o odpovědnosti, ale o příčině. A tou primární příčinou jsou prostě levné peníze. Nicméně není to příčina jediná. Tou další chybou byla jistě špatná investorská a bankéřská rozhodnutí. Investoři a bankéři si nedokázali představit, že by cena nemovitostí mohla citelněji klesnout a při stavajících výnosech na straně jedné a nákladových úrocích na straně druhé, jim Španělsko přišlo jako dobrý business. Jenže situace se změnila, úroky šly nahoru a výnosy dolu. Pakliže by ale nebylo tolik a ještě k tomu tak levných peněz, neměli by prostě možnost tyto chyby udělat.
23. 02. 2010 | 21:04

Rumcajs napsal(a):

Tak nějak bych dneska souhlasil s chlupáčem i s xx.

Akumulace kapitálu a odosobněné vlastnické vztahy sebou nesou riziko bublin.
Poptávka vyvolaná prudkým nárustem úvěrů už od pohledu není zdravá. Jestli za to mohly nízké úroky, či davová psychóza, to už je jedno. To špatné je, že špatné nasměrování výrobních kapacit je schopno ovlivnit pár lidí.

Je to už sice klišé zdejších debat, ale musím to zopakovat,chtělo by to dle mého vracet se k rodinným podnikům
a menším formám bank.

Obrovské korporace,jejich odbory + silný stát , to je smrtonosný koktejl.
23. 02. 2010 | 21:07

jenicek napsal(a):

hahahaha, ach vlku, už nééé.
Nikde netvrdím, že Španělsko Filipa II. bylo dobou nekrytých peněz, jen levných. Ale jinak samozřejmě plně kapituluji, žádná souvislost mezi financováním španělských válek, stavbou El Escorialu a jihoamerickým zlatem samozřejmě neexistuje, skyscraper index je stupidní výmysl (mrakodrapy alias El Escorialy moderní doby) http://en.wikipedia.org/wik... Jsi spokojen?:-D
Krize nesjsou stále stejné mění se v intenzitě, trvání, rozsahu a v délce mezidobí, ale chodí stále pár let za sebou, stačí nemít hosip.
Hlavní premisu tvé úvahy by si taková nula jako já ani nedovolila zpochybnit, jen vidím nějaké souvislosti, ale ty jistě neexistují, morální hazard nebo TBTF "argument" existuje jen v mém mozečku.
Zvláštní, že ke své originální logice ohledně mých tvrzení o zdraví bank ses nějak nevyjádřil. No nic, tak zas někdy, nazdar.
23. 02. 2010 | 21:14

dalife napsal(a):

Vlku
ad 1) Není zdaleka pravda, že že Španělskou betonovou horečku způsobili Němci a Britové, či jiná turistická svoloč hrnoucí se do Španělska. Jasně, celé středozemní pobřeží Španělska je totálně dokurvené betonem ve tvaru hotelů, ale to zdaleka není všechno. Dokurvený je i Madrid a dokurvená jsou i všechna ostatní města s vyjímkou těch šťastných sedmi chráněných UNESCO. A není to kvuli turistum, zničili je Španělové sami sobě a pro sebe, zbourali si staré domy a nasekali místo nich paneláky s ústředním topením. Proč? Je to bussines, který bohužel začal s pádem Franka a vstupem do EU, Španělsko tehdy přijímalo masivní dotace a přirozeně prachy co jsou zadarmo se snadno rozkradou v dálnicích, developerských projektech. Nikoho to ani nemrzí, jsou to cizí peníze, oněkud z Bruselu. A nikdo si ani nestěžuje, politici s betonářema jsou přirozeně navzájem zkorumpovaní, ale zkorumpovaný je i obyčejný Španělský plátce daní, dostává z těch docací levně hnusnej panelákovej byt. Všichni jsou šťastní, jen krása země jde do hajzlu. A co hůř, když penězovod z EU vyschne, korupční systém funguje dál, plátce daní zjišťuje, že mu vládnou betonáři, vysávají ho, ničí mu města, ale systém už je tak pevný, že jej nikdo nedokáže porazit.
A tu jako v pohádce přichází spásná krize, která ten začarovaný kruh jediná dokáže rozmetat.
Být Španělem modlím se ke krizi a vzývám ji ať zůstane.
Jsa Čechem, děkuji krizi též, že nás uchránila Španělské nemoci zničených měst a snad i totálnímu ovládnutí politiky betonářskou bandou.
Prostě jsme měli štěstí, že jsme setřásli totalitu o dvacet let později než oni, i Brusel je dnes s dotacemi po španělské zkušenosti mnohem opatrnější. Snaží se kontrolovat, né snad korupci, ale alespoň smysluplnost projektů. Viz odmítnuté dálnice.
23. 02. 2010 | 22:39

es2f napsal(a):

Politici ani stat vzniku tech spekulativnich bublin nijak nebrani, protoze jsou pro ne jen zdrojem prijmu. Od danovych az po korupcni. Predevsim nemovitostni bublina je u politiku oblibena, protoze se na ni mohou zahojit i "politici" na nejnizsi urovni (manipulace uzemniho planu, prodeje obecnich pozemku) a pritom vytvari spoustu pracovnich mist pro malo vyskolene pracujici a to se da dobre prodat volicum.
Vyskytla se uz snad ve vsech rozvijejicich se zemich a bude se zarucene stale znovu opakovat.
Na jakoukoliv spekulativni bublinu doplati hlavne stredni trida, snizenim uspor - at uz poklesem hodnoty nebo likvidity nemovitosti, ci akcii. Nebo naslednou inflaci a zvysenou danovou zatezi. Ale na splasknuti stavebni bubliny doplati vyznamne i chudi - mene vzdelani, tim ze prijdou o praci.
24. 02. 2010 | 01:00

es2f napsal(a):

Nadmerna stavebni vyroba v mnoha evropskych zemich s nami jeste radu let zustane, protoze to je momentalne jedina moznost jak zajistit zamestani malo kvalifikovanym pracovnikum. Ale pro "vymirajici zeme" je to i zpusob, jak pritahnout imigranty, a doufat ze se v nich usadi a zvysi porodnost.
24. 02. 2010 | 01:06

es2f napsal(a):

Nakup nemovitosti ve Spanelsku se mohl vyplatit tak leda soucasnym duchodcum. Ale i pro ne je to dost riskantni podnik, protoze na dlouhodoby pobyt v cizim kulturnim a jazykovem prostredi nejsou nijak pripraveni.
Budouci duchodci uz tenhle recept pouzit nemohou, protoze zivotni naklady ve Spanelsku, ale i treba ve vychodoevropskych zemich se pomerne rychle blizi podobnne urovni. A nedivil bych se, kdyby co nevidet evropske zeme v ramci ochrany svych prijmu z DPH omezily vyplaceni duchodu do zahranici.
24. 02. 2010 | 01:18

vlk napsal(a):

xx
částečně vám nepochybně odpovědělo včerejší sdělení ČNB ohledně zátěžových testů.
Naše ekonomika samozřejmě není imunní.
Jen jsme svým poukazem na nejnižší úrokové sazby v historii a na masovou zadrženou poptávku po nemovitostech v ČR při současné neexistenci španělského nebo britského hypotéčního problému chtěl poukázat na to, že Kohoutovo sdělení - levné peníze = nutně bublina problém je evidentně a doložitelně absurdní. Což je.
A tvrdíma opakuji, že primární problém byla naprostá neopatrnost financierů.

Tom Louka

až tad y budete tak ještě dva roky , budete dost slušný diskutér s určitým rozhledem.

Svou otázku mylsínm vážně v kontextu argumenatce , jaká byla použita proti mně. Tedy tvrzením že automaticky funguje mechanismus nízké úroky= vysoká poptávka= bublina= pád ekonomiky.

Tenhle automatismus, prezentovaný Kohoutem a obhajovaný zdejším financ mičurinem jeníčkem prostě neexistuje. Ne pokud se banky chovají, jak mají. A tuhle odpovědnost nich nikdo sejmout nemůže. Problémem bank je
jak už jsem napsal výše:
-a- stádní chování.
Uměl bych jej i popsat vdetailu, včetně příčin tohoto chování, nicméně to by přesahovalo značně rámec téhle diskuse.

Ne prvotní příčinou nejsou levné peníze. Ty jen umožňují lidem víc e si půjčit. španělsko prostě k takovému krachu bylo predestinováno. Reagovalo na poptávku zejména z ciziny. A ta byla jen umocněna snadnou dostupností zdrojů.
Kdyby to skutečně levné peníze byly primárním impulsem, nepochybně bychom dnes měli hypotéční krizi i tady. A přesto s e to drží v , zatím, v přijatelných mezích. Podobně nemají hypotéční krizi v Německu. A e Němci si potrpí na invetsic e do nemovitostí. Máms tím dost praktických zkušeností.
Podobně - neexistuje hypotéční krize v Rakousku a to včetně výstavby lyžařský bytů! což je záležitost srovnatelná s e španělskou chřipkou. A úroky byly v obou zemích nižší než ve Šp protože rakouské a německé banky v tvrdé konkurenci jely na velmi nízkých maržích.
24. 02. 2010 | 10:15

xx napsal(a):

vlk: jeste jsem neslysel ze by nejaka centralni banka vyhlasila, blizi se katastrofa, bankovni sektor jev ohrozeni. To snad chapete ze udelat CNB nikdy nemuze a nesmi i kdyby to byla pravda. Mnohem podstatnejsi je sledovat nasledne kroky, ale ani ty nemusi byt spravne. Vsichni si jiste dobre pamatujeme nespravne rozhodnuti CNB ohledne urokovych sazeb smerem nahoru v roce 1997 a co to zpusobilo, takze ani CNB nema patent na rozum a kristalovou kouli k tomu.
24. 02. 2010 | 10:19

vlk napsal(a):

jeníčku
pokud s e chceš smát vlastní duševní nedostatečnosti, nemám s tím naprosto žádný problém.
Tvrdils , že nekryté peníze generují problém úvěrové pasti a bankrotů. Dokázal jsem ti, že to prostě není žádná pravda. Že můžeš mít gigantické zdroje a nebud e ti to vůbec nic platné, pokud proti nim postavíš ještě gigantičtější výdaje.
což byly Escorial a války Filipa II. Plus další velká vydání -jako financován papežské kuriea války proti Turkům,.
Když už opravdu chceš být za kašpara a dávat sem odkazy na WIKI, dám ti také jeden,naprosto triviální. Zkus jej přečíst až do konce a hlavně pochopit význam poslední věty. Jsem tvůj příznivec a věřím, že obojí dokážeš.
http://cs.wikipedia.org/wik...

dalife
ponechme si každý svoj e přesvědčení. Jen konstatuji, že rozdíl mezi nemovitostí v Madridu nebo Barceloně a nemovitostí někd e na Costa...
je v tom, že ta madridská nebo barceloská s e vždycky prodá za relativně slušnou cenu / nebavíme s e o extremech špatné polohy nebo zfušované práce/ . Protože lidé prostě v těchto místech bydlet, kvůli práci vždycky budou.
Oproti tomu nemovitost na Costě X / opět se nebavíme o exklusivní adresách/ prostě půjdou do daleko většího propadu, protože byly jsou iniciovány zahraniční poptávkou. Zcel a specifického charakteru. A ta nyní spolehlivě schází.
BNAvíc nikd eneuvádím, že jde o důsledek JEN zahraniční poptávky. Ale hodně k tomu přispěla.
24. 02. 2010 | 10:28

vlk napsal(a):

xx
ne AniČNB by nedala veřejně vědet, že že banka XY musí navýšit kapitál a podobně.
icméně rozhdoně by si netroufa vystoupit s takovýmhle prohlášením,pokud by to nebyla pravda.
A určitě by kolovaly zprábvy minimálně v komunitě. A určitě by šly v případ ěnáznaku nějakého maléru okamžitě nahoru sazby na mezibankovním trhu a ten by nejspíš zas e zamrznul. Nic z toho,a lespoň pokud vím se tady neděje.

Jo vvšichni s i pamatujeme rok 97 a speciálně květen.
Nevím jakou máte kvalifikaci, ketrá vás opravňuje k tvrzení o sazbách. Já s i naopak myslím, že kdyby to ČNBnebyla udělal, tak jsme také mohly mít novou měnu. Klausovy následěn ryhlou jehlou šité balíčky typu dobozní dań a podobné kousky prostě ukazují,c o jako bylo ve hře.
a v dobovém tisku lze dohledat komentáře a doporučení, tuším, že mimo jiné i od Stiglitze, kterými byl Klaus opakovaně varován, aby změnil hospodářskou politiku, které samozřejmě bohorovně ignoroval. Stalo se přesně to,c o s e stalo.
Poděkování nepatří k Prašné bráně ale na Hrad.
24. 02. 2010 | 10:35

xx napsal(a):

vlku, trosku jsem se ztratil, omlouvam se. Zkusim to zrekapitulovat.

Shodujeme se ze u nas ceny nemovitosti vykazuji nafukujici se bublinu ?

Shodneme se ze to je dusledek silneho nastupu hypotek v poslednich 8 letech ?

Neshodneme se v tom, jakou roli vtom hraji levne penize.

Asi se shodneme na tom ze neplati rovnice, levne penize = bublina v nemovitostech, coz nikdo tedy netvrdil, ale mel jsem pocit ze se nam prave toto snazite vyvratit.

Asi se neshodneme, ze neni treba pouzivat tak agresivni zpusob diskuse s osobnim napadanim. Budiz, beru to jako Vas styl.
24. 02. 2010 | 11:24

vlk napsal(a):

xx
ohledně cen se neshodujeme. Ty s euprqavují směrem dolů,ale velmi pozvolně Rupnutí bubliny vypadá jinak.

Shodneme s e v tom, ež u nás byl silný nárst hypoték. Al e z úplně jiného důvodu ,než si mylsíte.
Nejde o dsůledek nízkých úroků. to by hypotéky, místo tvrdého propadu jely dál. Jd e o efekt zadržené poptávky. Hypotéky by silně rostly v počtech i objemech, i kdyby REPO bylo zůstalo někde na 7%.

Jistě objemy by nebyly takové, ale růst a masivní by rozhodně byl.
Důvody jsou jednoduché:
1- od r .1990 někdy do r.2000 de facto zamrzla bytová výstavba. Stavělo s e velmi málo.Neříkám nic, říkám ,málo.
2- na trhu s eobjevila kumulovaná poptávka tří skupin klientů
a- starší ročníky s vyřešeným bydlením, které přišly k nějakým penězům po převratua chtěly výrazně lepší bydlení než panelák
b- generac e lidí kterým bylo při převratu a si tak kolem 30, kteříí neměli z dob blševika vyřešené bydlení a chtěli bydlet
c- abnormálně silné ročníky Husákových dětí, které zakládaly rodiny.

Tohle všechno bylonajendou na trhu. Historická konstelace, která se tad y už nikdy nebud e opakovat. Tihle všichni cchtěli buď bydlet nebo bydlet jinak. Tihle všichni si došli pro hypotéky.A ve velké většině by si pro ně došli za každé trochu rozumné úrokové sazby.

Pokud máte pocit , že jse s e snažil vyvrátit rovnici
levné peníze automaticky = nemovitstní bublina, tak přesně tohle jsem zamýšlel. Viz mlůj argument, že peníze jsou pořád levné a hypotéky jdou nazpět.
Protože aby ta rovnic e automaticky platila, musí fungovat další podmínky. Třeba:
- na trhu nesmí být zásoba dostupných nemovitostí z minula
-nesmí probíhat hospodářská recese či dokonc e krize
-banky s e nesmí chovat většinově velmi obezřetně

xx projel jsme naší vzájemnou diskusi Nemám pocit , že jsme byl vůči vám agresivní. . Pokud ano , promiňte.
Nicméně nepopírám, ež agresivní jsem. Jsme li k tomu iniciován druhou stranou. S jeníčkem je to dlouhodobé, ale jak to začíná, vidíte u nicku Tom Louka . Vím,že sem chodí, ale nejsem si jist, zd a už jsme se dostali do výměny názorů. Nicméně úvod jeho repliky ke mně - a já s ním rozhdoně , co vím, nehovořil,určitě ne pod tímhle blogem, je přesně ilustrativním dokladem toho , jak s e agresivní diskuse spouštějí. Neměl sebemenší důvod být vůči mně osobní. To nemohu přejít.
Kde byl věcný, oplatil jsem mu to.
tolikna vysvětlenou. Vyznávám způsob - jak ty mně tak já tobě.
Je to tady dobře známo.
24. 02. 2010 | 12:04

xx napsal(a):

Tak jsme si trochu nerozumeli. Ja netvrdim ze splaskla cenova bublina. Ja tvrdim ze ceny nemovitosti vykazuji nafukujici se bublinu, nikoli jeji splasknuti ! A na tom snad je shoda ne ?

Myslim ze vycet tech faktoru ovlivnujicich narust cen je jednak daleko obsahlejsi a neni uplne vypovidajici. Velkou roli hral vstup do unie a strach z toho ze po vstupu dramaticky vzrostou ceny diky poptavce bohatych cizincu. Pamatuji si na diskuse v rozhlase s developery a s politicky a bankovnimi rediteli. Na clanky v novinach atd.
Velkou roli skokove hraly politicke tanecky kolem DPH ve stavebnictvi. Nemalou roli hraly take masivni stimuly vlady do ekonomiky, cimz se navodil dojem silne a trvale prosperity. To vse samozrejme ovlivnuje rozhodovani lidi zda si vezmou hypoteku.

Uroky vidim v tomto souhrnu faktoru asi tak. Hypoteky na 12% by takovy masivni rust nezaznamenali a ty ostatni faktory by to neprevazily. Snizenim urokovych sazeb CNB doslo ke zlevneni penez a vsechno tak mohlo zacit. Trochu se mi zda ze popirate hlavni menove nastroje CNB a jejich funkci.

Utlum ve stavebnictvi bych do toho netahal, ten je prece zavisly na poptavce a financich. Bez financi a poptavky neexistuje vystavba.

Ta rovnice, to je to na co upozornuju. Myslim si ze nikdo nevyslovil takhle tu rovni jako obecne platnou a proto mi pripada jeji vyvraceni uplne zbytecne a trochu mimo misu.

Ad agresivita, ano myslel jsem to obecne nikoli vuci me osobe.
24. 02. 2010 | 12:39

vlk napsal(a):

xx

ceny nemovitostí už více jak rok klesají.. je to snadno zjistitelné.

Ano máte pravdu, faktory, které uvádíte nepochybně přispěly k hypotečními boomu. Hlavní příčiny ovšem byly ty, které jsem popsal.

Sazba 12% by zcel a jistě omezila poptávku po hypotékách. Nicméně sazba 12% není pokládána za sazbu normáolní, když dovolíte. Psal jsme o sazbě 8%, že by to bylo fungovalo na velkých přírůstcích také. banky si kdysi nechávaly testovat, kde je asi tak práh bolesti.

Sazba 12% nemá logické opodstatnění. Jde o krizovou sazbu. Když jsou velká rizika či je vysoká zdrojová inflace.
Ano máte pravdu. Stavebníctví / jako všehcno/ je závislé na poptávce financích. Nicméně v 90-tých letech byla sice poptávka, ale nebyly finance. Protose to celé odehrálo až v roce 2000 a později.
S tou rovnicí nemáte pravdu. O tom je přece Kohoutův blog.

Ohledně poslední věty? OK. Nezapírám. Ale sám vidíte, že to není ani automatické ani samospustitelné.
24. 02. 2010 | 13:40

xx napsal(a):

Ale nebavime se prece o jednom roku. Bavime se o tom co se odehralo za poslednich rekneme 15 let na trhu nemovitosti u nas. A tam je jasne videt narust cen nemovitosti nad ramec inflace i rustu prijmu.

Sazba 12% byla bezna pred rokem 1999 stejne jako byly v teto urovni i urokove sazby CNB. Nebo mi chcete namluvit ze pri sazbach CNB kolem i nad 10% mohou banky nabizet hypoteky na 3% ni urok v masovem meritku ?

Jeste jednou jsem si precetl Kohoutuv clanek a nikde nevidim ze by zduraznoval obecnou platnost rovnice "levne penize = nemovitostni bublina".
24. 02. 2010 | 14:05

vlk napsal(a):

xx

ano jistě. Ceny vzrostly mnohokrát. Těžko říci kolikrát.
Nad rámec inflace i růstu příjmu. Ale nikoli z důvodu bubliny.
Prostě došlo a dochází k vyrovnání cen. Byt v praze nebo pozemek v Praze nemůže stát méně než obdobná komodita někde v rakouském nebo německém pralese. Musí stát srovnatelně /nikoli stejně/ jakov mNichově nebo ve Vídni či Pažíži.
To odůvodněńuje růst ceny nemovitostí nad růst příjmů. protože jinak by tolik nerostly. Výchozí situac e byla, že byt - panelák 3+1 stál v roc e 89 30 tisíc. ted yjedne roční plat. Tohle byla cena , která po pádu našeho bývalého hospodářského prostoru neměla šanci.
ccena bytu se dostala na ceny obvyklé v tomto novém hospodářském prostoru. Tedy že se na byt střádá celý život. Není to nic příjemného ani dobrého,a le je to tak. materiál i pozemky na byt jsou dnes za světové ceny. Jen práce je u nás zatím levnější.
Ano sazba 12% byla normální v těch letech, co píšete. Nicméně odpovídala by asi tak reálné inflaci /a tedy růstu mezd nějakých 10= ročně/ což nebylo. Jinak by tyhle úroky nikdonemohl platit. Ty by zničili každého . Docel a spolehlivě A neměly, ty úroky, oporu v okolních úrokových s azbách. Jestliže 80% našeho vývozu jd edo eurozony, jsme , ať chceme nebo ne, navázáni na finanční trhy eurozony. resp. EU.

Pokdu s e týče Kohouta a jeho článku, nezbývá mi než konstatovat, že já tovidím úplně jinak než vy.
24. 02. 2010 | 16:42

Gerd napsal(a):

vlku,
trochu Vás poopravím. České byty srovnatelné kvality stály ještě nedávno více než srovnatelné byty v Německu při nesrovnatelně nižších platech. Takže určité rysy bubliny český realitní dvorek měl a má. Zvláště u nově stavěných bytů/domů.
Hezký podvečer!
24. 02. 2010 | 17:40

vlk napsal(a):

Gerde

jak kd e v Německu. v takovém Tirschenreuthu ano. Ale v Mníšku pod Alpami rozhodně ne.

A Prahu sna d budeme srovnávat s Mnichove. Ne STirschenreuthem. OStatně, lze to snadno porovnat i dnes. I vNěmecku šly ceny nemovitostí dolů. Podobně jako u nás.
Zksute třeba http://www.immobilien.de/su...
a uvidíte . Pokud porovnáte s Sreality a nebo jiným podobným serverem.

Různé platy je pravda. Nicméně jak jsem psal. Cihly , obkládačky, Okna kliky atd.a atd. + pozemky jsou na na světových cenách.. Nelze tohle pořídit za ceny odpovídající českým platům . U aut je to přece stejné!
24. 02. 2010 | 20:14

Gerd napsal(a):

vlku,
s tím problém nemám, až na srovnání Prahy s Mnichovem. Mnichovu vládnou úplně jiní páni, tedy nekradou asi tolik a tak okatě, není o nich skoro slyšet. :-)
Co se týká těch cen stavby, materiál u domu na klíč zhruba 50% ve světových cenách, ale plat zedníka světový není. A to je těch dalších 50 %. Takže ceny českých staveb by se při stejné marži a zhruba stejných hypotékách (procento v těch odhadech nehraje roli) měly pohybovat někde na 70 % světových cen.
Ale protože i ceny staveb jsou na světové úrovni (pomlčme o kvalitě), musí někde těch zhruba 30 % chybět. A myslím, že zde jsou ty peníze kradené politiky z veřejných rozpočtů! Vždyť někteří chudší poslanci si za poslanecký mandát nestihnou naspořit ani na skromný domek a musí si půjčovat od známých a příbuzných. Z nichž pár jich semtam záhadně zmizí nebo příhodně zemře.
Ale jestliže Čech pracuje v libovolném podniku v ČR za český plat, materiál je na světových cenách, energie taky a výstupy zhruba taky, tak buď musí být český podnik v šíleném zisku nebo se šíleně neefektivní administrativou. Já tipuji spíš na to druhé.
24. 02. 2010 | 20:39

Baba napsal(a):

Důležitý ukazatel představuje také FSP (Floor Space per Person), neboli množství interiérové podlažní plochy na
jednoho člověka. /*f
V Bombaji se FSP rovná 4,5 m2 – je to jedna z nejnižších hodnot na světě – např. 14x nižší než v USA.

V Německu se například nyní počítá zhruba se 35 m2 čisté obytné plochy na osobu, ve Švýcarsku dokonce až s 50 m2 na osobu. Průměrná obytná plocha na jednu osobu se navíc výrazně mění v průběhu času.
24. 02. 2010 | 21:14

xx napsal(a):

Vlku: co to je, musi stat srovnatelne ? Koukam ze byty v Mnichove stoji stejne nabo mene nez v Plzni. 2kk v Plzni za 2 mio v Mnichove za 70 tisic Euro. V Praze novostavba 2kk 5 mio !

Srovnatelne bych chapal v pomeru k vydelkum, tedy treba ze setreni jak pisete bude trvat srovnatelne dlouho. Ale prumerny nemecky delnicky !! plat je tusim kome 3000 euro jestli se nepletu. Prumerny plat Ceskeho delnika 800 euro. Ceny bytu srovnatelne. I kdyby tomu Nemci zbyvalo na splaceni/setreni na byt jenom tech 800 euro, bude na tom porad nesrovnatelne lepe a na byt usetri o dost drive nez Cech.

Tak proc to musi stat srovnatelne, z ceho vychazi tenhle vas predpoklad ?

Suroviny prece stejne nestoji, copak stavebni firmy nakupuji material na stavby domu v Hornbachu ? ;)
24. 02. 2010 | 22:03

Šim9 napsal(a):

X zdraví Vlka,
...je to o českym klondajku a NAIVITĚ+BLBOSTI KUPUJICÍCH.

A !blbosti nás všech!,že si necháváme nutit tzv světov.ceny tak rychle a skoro u všeho !
(Škodovky levnější v ... ??)

Příklad cen stavebních materiálů:
anhydrit.potěr,full servis dodavatele,
Mnichov...1950,-/tuna,
Praha...3200,-/t,
Kyjev...5800,-/t.
25. 02. 2010 | 10:14

Twinkie napsal(a):

VLKu, mám velký respekt k Vašim názorům protože se velmi blíží mému přesvědčení. Proto by mne zajímal Váš názor na další vývoj.

FED již zřejmě ztratil vliv na reálné úrokové sazby protože ta globální krize z nadvýroby je již větší než oni Rockefelerové, Vanderbiltové, Rothschildové, Geithnerové. Tak že nástroje, kterými okrádají globální populace se jim pomalu vymykají kontroloe.

Co myslíte že nás čeká v krátkodobém a střednědobém horizontu ? Vidim jen dvě možnosti: deflace nebo hyperinflace. Co myslíte že čeká globální ekonomiku a jak se to projeví v naší české kotlině ?
26. 02. 2010 | 08:17

Japank napsal(a):

http://ekonomika.ihned.cz/?...[comment][ukaz_vsechny]=1&article[comment][art_id]=40698660&p=001000_d&article[id]=40698660#comm
..Šéf firmy Evžen Korec tvrdí,

HN: Lidé se rozhodují podle ceny. Neobáváte se, že při zdražování bytů klesne poptávka?
Růst cen nemůže být svévolný. Alfou a omegou úspěchu je kontrola nákladů. Nejen při výstavbě, ale už od návrhu projektu přes výběr materiálů po marketing. Je nutné zvolit jiný systém, prodávat více bytů s nižší marží,
zisková marže 40 nebo 50 procent je dnes již minulostí.
26. 02. 2010 | 09:09

Gerd napsal(a):

Twinkie,
protože vlk sem už asi nezavítá, zkusím vám odpovědět místo něj. Dlouhodobě čekejte hyperinflaci USD v globálním měřítku a snahu věřitelů přeměnit natištěné papírky v komodity. Nejlépe vzácné kovy a strategické suroviny, zejména Čína.
Pokud vypukne panika, pak nahoru polezou ceny všech surovin. Tedy hyperinflace.
V české kotlině se zvýšené materiálové náklady s snížená koupěschopnost trhů projeví tlakem na cenu výrobků a tedy na cenu práce. Že by šlo mzdové náklady omezit efektivnější psrávou firmy, o tom kapitáni průmyslových podniků v ČR sice možná slyšeli, ale neumí to provést. V praxi se to projeví devalvací koruny a při příliš velikém otálení se zavedením eura pak nebude zavedeno nikdy. a koruna se stane terčem spekulantů (z důvodu chybějícího eura).
Celý vývoj v globálním měřítku i české kotlině bude hodně pozvolný, spíše plíživý, takže půjde obtížně pozorovat.
Hezký večer
26. 02. 2010 | 20:53

Twinkie napsal(a):

GERDE, díky za Váš názor obávám se že tak nějak to asi bude. Děsím se těch společenských konsekvencí jaké to může mít. Že by měl pan Kondriatiev pravdu ?
01. 03. 2010 | 07:57

some watches napsal(a):

Good recommended website.
06. 03. 2010 | 06:04

montblanc watches napsal(a):

Interesting thing!
08. 03. 2010 | 09:17

omega watches napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into it.
08. 03. 2010 | 09:20

breitling colt watches napsal(a):

And Roger Corman, save a brief recap of a ceremony held in emergency mission November. It wouldn't have been unthinkable in a previous year breitling evolution for Hughes to have been shoehorned into the In evolution Memoriam obituary montage. It's hard not to see the elaborate salute to his breitling mont brillant career as an effort to appeal to Generation X, which might mont brillant have had anyone older asking why.
11. 03. 2010 | 06:42

breitling colt quartz napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
11. 03. 2010 | 06:52

jirka napsal(a):

soudruzi v NDR udelali nekde chybu ...
27. 03. 2010 | 19:17

sesli sohbet napsal(a):

K tomu nechlubeni... Ja bych byl pro aby se autor pochlubil. Pamatuju, ze tady rozhazoval zarucene typoy na nakuo akcii, levnejsi uz prej nebudou. jakpak to dopadlo?
08. 04. 2010 | 16:04

Zenith watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 10:40

omega watches napsal(a):

very happy to come here
13. 04. 2010 | 10:56

gdfgdf napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
07. 12. 2010 | 11:30

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy