Jak dál s biopalivy? Nejlépe nijak

07. 04. 2018 | 14:53
Přečteno 4327 krát
Naše probouzející se česká krajina již brzo tradičně zežloutne velkými lány řepky olejné, což bude jistě, stejně jako v letech předchozích, impulsem k textům a vyjádřením na téma biopaliva. Tedy biopaliva první generace vyráběná z hospodářských plodin.
Jejich další existenci přitom pod tlakem lobby producentů biopaliv a dodavatelů příslušných surovin - zemědělců, podpořil počátkem letošního roku Evropský parlament s tím, že podíl biopaliv v dopravě nesmí přesáhnout 7 procent a členské země už nesmí produkci biopaliv z hospodářských plodin zvyšovat. Což ovšem v zásadě znamená zachování současného stavu, byť Evropská Komise navrhovala snížit jejich podíl do roku 2030 na 3,8 procenta. To vše za situace, kdy už jsou několik let známa negativa první generace biopaliv, například, že pěstování vhodných plodin, jako je kukuřice nebo právě řepka, provází uvolňování oxidu dusného, který je 300x horší než oxid uhličitý a produkce skleníkových plynů prostřednictvím biopaliv také znamená oproti fosilním palivům jejich až o 70 procent vyšší produkci. Nebo že k produkci litru biopaliva je třeba 2 500 litrů vody, nebo že množství suroviny potřebné k výrobě takového množství pohonné hmoty, které by naplnilo jednu nádrž automobilu, představuje objem potravy pro jednoho člověka na celý rok. Nejen to je v naprostém rozporu s nadějemi a pozitivy, jimiž byla veřejnost manipulována k podpoře biopaliv první generace.
Také proto se stále častěji mluví o biopalivech druhé generace, případně třetí generace, přičemž i v tomto případě jsou ve veřejnosti vzbuzována pozitivní očekávání, především ale z pohledu ekonomiky jejich produkce. Stejně ale jako v případě první generace ale nezaznívá to podstatné - totiž, že jakákoli cílená, nebo dokonce dotovaná produkce energie z biomasy jakéhokoli druhu, ať už je to dřevní odpad nebo řasy, musí vést logicky ke zhoršování stavu životního prostředí. Je totiž obrovský rozdíl, je-li produkce energie z biomasy pouze doplňkovou aktivitou (například zemědělců) a mezi tím, jde-li o politicky vyžadovanou povinnost, která vede k průmyslové výrobě energie z přírodních zdrojů. Kdyby EU nestanovila v minulosti povinný podíl biopaliv na trhu pohonných hmot do roku 2020 na 10 procent (který je nyní redukován na 7 procent), nic zásadního by se s plochami a cenami řepky, kukuřice nebo cukrovky (k výrobě etanolu) nestalo, protože by nebyl politicky garantován jejich odbyt na technické účely.
Úplně to samé platí, byť si to mnozí neuvědomují (neboť v myslích zastánců výroby biopaliv z biomasy nedošlo k „poučení z krizového vývoje“), také v případě využití dřevní hmoty nebo zmiňovaných řas. V okamžiku, kdy získá využití dřevní hmoty trh a podporu, dojde zcela logicky k nadměrné a cílené produkci této suroviny k technickému zpracování na biopaliva, což se projeví například ve vyšší těžbě dřeva, případně ve snaze využít veškerou dřevní hmotu z lesů („uklizené lesy“), která tam po těžbě zůstává a podporuje biodiverzitu. Schematicky řečeno - místo polí začneme drancovat lesy. Obdobně při průmyslové produkci řas na biopaliva dojde logicky k vytváření průmyslových pěstíren řas, a pokud se tak bude dít v moři, bude pro změnu důsledkem narušení alespoň některých ploch mořského ekosystému, které už nyní dostávají díky produktům civilizace pořádně zabrat. „Továrny na řasy“ nicméně nemusí být v moři, ale na souši. Voda bude ale samozřejmě zapotřebí, a i když se tak může dít prostřednictvím recirkulačních systémů, čili s nízkou její spotřebou, bude průmyslová produkce řas zatížena všemi doprovodnými civilizačními negativy, jako je transport vstupní a výstupní suroviny či využívanými technologiemi, například genetickou modifikací (GM). Ačkoli proti GM dlouhodobě ochránci přírody a environmentálně zaměřené organizace dlouhodobě vystupují, GM řasy, s nimiž jako surovinou pro výrobu energie počítá společnost Synthetic Genomics, ve spasitelských plánech při produkci biopaliv třetí generace (tak se obvykle označují biopaliva z řas) jim tato biotechnologie nevadí. Důležité tak pro někoho zřejmě je, že tyto řasy mají údajně produkovat sedminásobné množství energie, než biopaliva první generace. I kdyby ale zdrojem suroviny pro výrobu energie nebyly GM řasy, ale „normální“ řasy, negativní dopad na životní prostředí by se příliš nezměnil. Nehledě na to, že běžné řasy by možná nebyly tak energeticky efektivní.
Výroba energie z biomasy je tak, ať si to chce někdo přiznat nebo ne, slepá ulička, což by bylo žádoucí uvědomit si dřív, než se do nových generací biopaliv začne masivně investovat. Čím vyšší totiž investice budou, tím obtížnější bude couvat z takových záměrů zpět, jak to ostatně dokazuje odpor výrobců biopaliv první generace v současné praxi. Snaha poslanců Evropského parlamentu podpořit produkci biopaliv druhé generace od roku 2021 je tak stejně chybná, jako někdejší snaha o „omezení závislosti na ropě a zlepšení životního prostředí“ prostřednictvím biopaliv první generace. Jediné, co může mít určitý smysl, je produkce biopaliv druhé generace z odpadních živočišných tuků (označované jako FAME), kterou se u nás zabývá například společnost Temperatior. Takovou produkci lze v zásadě zahrnout do oblasti likvidace odpadů, tedy jakési uklízení po produktech nás samotných lidí. Ani taková výroba ale nesmí být nařízena politicky, neřku-li nějakými kvótami, neboť i zde by se projevila „neviditelná ruka trhu“. V tomto případě cíleně nadměrná produkce vhodného odpadu, k tomu, aby bylo možné a konkurenceschopné FAME dlouhodobě vyrábět. Nejlepší tak je na biopaliva první, druhé, třetí a další generace co nejdříve zapomenout.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy