Skutečná elita

10. 03. 2017 | 06:35
Přečteno 5396 krát
Na mou kritiku elit reagují někteří odkazem na to, že prý k nim také patřím. Chtějí tím zřejmě říci, že vlastně kritizuji i sám sebe. Dlouho jsem tento argument považoval za tak očividně chybný, že jsem ho nebral vážně. Došel jsem však k závěru, že bych se měl jednoznačně vymezit vůči elitě, se kterou nechci mít nic společného a popsat vlastnosti té elity, k níž bych si považoval za čest náležet.

Kdo patří k elitě

Píši esej a proto nebudu čtenáře nudit politologickou teorií. Mluvím-li o elitě, tak míním převážně sociálně-vědně vzdělané lidi, zastávající významné pozice v politice, v médiích a v akademické oblasti. Na podnikatelskou a uměleckou elitu se následující úvahy vztahují jen částečně.

Významná pozice je taková, která umožňuje lidem měnit společnost buď tím, že jí vládnou nebo svými myšlenkami ovlivňují. Obojí jsou formy moci. Max Weber definoval moc jako možnost donutit lidi dělat i to, co je proti jejich vůli. Politik je k tomu přinutí a vzdělanec je přemluví. Řekl bych, že takovou možnost má v České republice zhruba čtvrt milionu lidí. Jejich přesný počet však není pro moje úvahy rozhodující.

Kdo patří ke skupině politicky mocných a názorově vlivných Čechů? Příslušníci elity mají některé shodné vlastnosti. Na prvním místě se obvykle uvádí vzdělání. Ale vzhledem k tomu, že vysokou školu absolvovalo v naší zemi velmi mnoho lidí, tak ani MBA nedostačuje k tomu, aby se mohli počítat k elitě.

Další vlastnost, která umožňuje rozpoznat příslušníka elity je jeho pozice. Každý z nás však zná řadu lidí na významných místech, jejichž výkon tomu neodpovídá. Spolehlivější nástroj k rozpoznání příslušnosti k elitě je proto kvalita toho co dělají. Ale jak ji měřit?

Když jde o něčí příslušnost k elitě chirurgů, tak je účelné zeptat se, co o něm říkají ostatní chirurgové. Podstatně lepší je ale poslechnout si, co o něm říkají jeho pacienti. To jsou ti, kteří jeho schopnosti poznali na vlastní kůži. A když tedy jde o to, posoudit politická rozhodnutí a politické myšlenky tak je jistě dobré zeptat se ostatních politiků a myslitelů. Ale zdaleka nejlepší je zeptat se občanů.

Dva různé světy

Paul Watzlawick kdysi řekl: Svět je takový, za jaký ho považuje většina lidí. Většinové vnímání světa se prosadí prostě proto, že se podle něho většina lidí chová. A tak v každé společnosti převládají určité názory ohledně toho, jak věci fungují, co je správné a co je chybné, jak nejlépe dosahovat cílů, co je v životě důležité a co bezvýznamné.

Proto je třeba hledat hlavní důvod současných rozporů mezi elitou a většinou obyvatel v tom, že většina politiků a myslitelů žije v „jiné“ společnosti než většina občanů, které chtějí řídit a poučovat. Politici a myslitelé vnímají většinou svět v mnoha ohledech stejně, ale téměř vždy úplně jinak než většina těch, kterým chtějí vládnout.

Elity přeceňují vlastní názory a zájmy a určují podle vlastních měřítek i to kdo k nim náleží. Zatím se jim přesto daří zůstat na svých mocenských pozicích, ale zároveň se stále více odcizují od většinové společnosti. Je nejvyšší čas, aby politici a přední intelektuálové přestali vnucovat lidem svá vlastní osamělá rozhodnutí a iluzorní nápady a místo toho raději začali pečlivě pozorovat a pozorně pečovat o to, v čem a čím většina jejích občanů skutečně žije.

Elita totiž potřebuje národ více než národ elitu, protože může svůj nárok být tím nejlepším z národa, oprávnit pouze mírou služby, kterou mu prokáže. Mimochodem, právě to je společenská funkce elity a jediné oprávnění jejího mocenského nároku.

Pouze národ posvěcuje svou elitu. Občané jsou zákaznící a zaměstnavatelé elity a její výkon se proto měří tím, je-li schopna sloužit jejich zájmům a reprezentovat jejich postoje. Bohužel jen málokdo z těch, kteří se považují za ty nejlepší z celého národa chápou, že jejich privilegiem a povinností je sloužit jeho občanům. V etablovaných elitách se totiž velmi zřídka vyskytují vlastnosti, bez kterých je skutečná elita nemyslitelná; skromnost a pokora.

Již jsem zmínil, že etablované elity a většinová společnost žijí v rozdílných světech. Tato názorová propast je prostorem pro nové myšlenky a nové politické strany. Není vůbec náhodou, že dnes mnoho občanů věří spíše někomu, kdo je mimo mocenskou pyramidu, ale za to se stará o to, co jim dělá starosti. Není vůbec náhodou, že vznikli Realisté.

Jádro elity

Elity mají úlohu zajistit rámec pro to, aby co největší množství občanů mohlo utvářet svůj život podle svých vloh a rozhodnutí co nejsamostatněji a v co nejstabilnějších podmínkách. Skutečné jádro elity, které v této eseji hledám se tedy vyloupne teprve tím, když národ většinově uznává hodnotu její služby pro zemi. Lidé měří výkon elity tím, co nejlépe znají, tj. svými vlastními životy a to jenom v tom světě, ve které žije většina z nich a na který dosavadní elity jen pohrdavě shlížejí.

Hledáme-li tedy skutečnou politickou a myslitelskou elitu, tak nás na stopu přivede to, kdo má jak silnou odezvu ve společnosti. Často vidíme, že na jedné straně stojí ti, kteří mohou díky své pozici prosazovat svou vůli anebo rozšiřovat své názory a to bez ohledu na to, kolik občanů o ně má zájem. Na druhé straně jsou ti, po jejichž politických rozhodnutích a myšlenkách je silná společenská poptávka, kteří se však pohybují převážne mimo etablovanou elitu. Toto odlišení již naznačuje, v čem je rozdíl mezi domnělou a skutečnou elitou národa a také to, ke které bych rád náležel.

Od mnohých politiků a intelektuálů se liším v názoru na úlohu elity. Ti nejlepší z nejlepších jsou ti, kteří nechtějí technokraticky poručníkovat anebo moralizovat, nýbrž ti, kteří jsou připraveni doprovázet svůj národ na malém kousku jeho cesty dějinami a sloužit mu, jak nejlépe umí. Abychom si dobře rozuměli. Nepředepisuji politické a intelektuální elitě, co si má myslet, ale trvám na tom, jak se má ke své práci pro společnost postavit.

Realistická elita

Právě začínáme přijímat členy naší strany. Realisté se od ostatních stran liší tím, že nenabízejí pouze nějakou další mutaci opotřebované tradiční politiky, nýbrž zcela novou metodu politické práce. Z toho plyne, že potřebují i nově myslící členy.

Můj cíl jako její mentor je, abychom se s pomocí členů strany, zařadili do národní elity. Jak jsem popsal, tak lze příslušnost k národní elitě dokázat hlavně tím, jak se ke své práci pro společnost postaví. Od této skutečnosti se odvozují vlastnosti člena strany Realistů.

Realista myslí tak jak se jmenuje, tedy vnímá a respektuje věci tak jak jsou. Ví také, že jeho hlavním úkolem je to, aby co největší množství občanů mohlo utvářet svůj život podle svých vloh a rozhodnutí a to co nejsamostatněji a v co nejstabilnějších podmínkách.

Ví, že jakkoliv vyjímečnou karieru má za sebou anebo před sebou, tak své sebevědomí může odvozovat především od toho, že smí doprovázet svojí zemi na malém kousku její cesty dějinami a má tu výsadu, že ji smí sloužit. Jeho typické vlastnosti jsou skromnost, píle, obětavost a nezištnost.

Ano, to připomíná náboženský řád, pospolitost těch, kteří sdílí jak chápání své role ve společnosti, tak i jedinečnou metodu politické práce. Realisté budou mít politický úspěch a historickou zásluhu pouze tehdy, když většině občanů dokáží, že žijí v jejich světě a ne ve světě odcizené politické kasty anebo mudrujících blouznivců.

psáno pro www.realiste.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy