Jan Chvojka - ministr pro zdržování legislativy?
Ministr brzdí přijetí zákona, který by umožnil nezávislou kontrolu všech veřejných peněz. A to přesto, že zákon patří mezi jeho úkoly.
Setkání se zástupci Spolku lodníků, předpověď pro hokejové čtvrtfinále, návštěva elektrárny, nebo přednáška na téma lobbingu. Letmý průlet facebookovou stránkou Jana Chvojky ukazuje, že ministr pro lidská práva, gender a legislativu se v posledních týdnech věnoval opravdu celé řadě různorodých témat. Bohužel se před volbami rozhodl věnovat všemu možnému, jen ne náročné legislativě, kterou má jako ministr na starosti. Změnu Ústavy, která má rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na veškeré veřejné prostředky, dokonce sám aktivně hlasováním zdržuje.
Dohled nad veřejným bilionem? Děkuji, nechci.
Dva zákony, které má ministr Chvojka ve své gesci, mohou zajistit, že nezávislá kontrola NKÚ konečně dopadne i na obce, kraje a státní firmy. Není to nic malého - jde o dohled nad odhadem bilionem veřejných korun za rok! Pokud má být zákon přijatý do voleb, zbývá na jejich projednání už jen 14 dní. Pokud se to nepodaří, 8 let práce spadne pod stůl.
Ve sněmovně se dokonce tento týden odehrála tato pozoruhodná scéna: Protože ministr Chvojka na projednání tisků o NKÚ dlouhodobě nijak nenaléhá, ujal se jeho role šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola a navrhl pevné zařazení obou tisků do programu schůze. Poslanci zbylých dvou vládních stran ANO i ČSSD však hlasovali proti, včetně ministra Chvojky. Jeho oficiální odůvodnění neznáme – zatím se na tento krok ministra nikdo z novinářů neptal. Ministr ani neoznámil, zda a kdy projednání těchto zákonů navrhne on sám. Důležitý protikorupční zákon přibrzdili (možná definitivně) i hlasy poslanců z hnutí, které na protikorupční rétorice postavilo svou minulou předvolební kampaň.
Oba zákony tak zůstávají jedněmi z mnoha v sáhodlouhém programu schůze a je tak pravděpodobné, že se k nim na této schůzi poslanci už nedostanou. Proč je projednání na této schůzi tak důležité? Návrhy k rozšíření pravomocí NKÚ mají před sebou teprve druhé čtení, a pokud jím neprojdou na této schůzi Sněmovny, poslanci už je nestihnou schválit do podzimních voleb. A to navzdory tomu, že je tento bod i v programovém prohlášení vlády. Příprava zákona běží už od roku 2011 a tentokrát se konečně podařilo všem vyhovět. I Senátu. Stačí to tedy jen dotáhnout do konce. Pokud se to nepovede, bude nová vláda začínat od začátku. Celkem už počtvrté.
Podmínky takřka ideální
Dva předchozí pokusy totiž vždy narazily právě v Senátu. Tentokrát je situace mnohem nadějnější – dvě podmínky, které si senátoři při posledním hlasování kladli, jsou už splněné. Do sněmovny byl předložený návrh zákona o finančním řízení a vnitřní kontrole a ministerstvo financí provedlo analýzu probíhajících kontrol. Senát se také zčásti obměnil a většina z nových senátorů rozšíření pravomocí NKÚ podporuje. Dá se tedy říci, že tak ideální podmínky pro prosazení nezávislého auditu NKÚ ještě žádný ministr neměl. U ministra Chvojky však zatím nevidíme ani minimální snahu tuto výjimečnou příležitost využít. Naopak jsme svědky toho, jak projednání vlastního legislativního úkolu brání.
Zapomenutý ministr?
Předseda sociální demokracie se v posledních týdnech jasně vymezil proti ministrovi financí Babišovi s odkazem na pochybnosti o nabytí jeho majetku a ovlivňování jeho médií. Ovšem ČSSD jako by pozapomněla, že má ve vládě ministra, který má oblast průhlednějšího a účelného nakládání s veřejnými prostředky na starosti. Tento ministr předsedá protikorupční radě vlády a má pod sebou konkrétní zákony, které mohou předcházet nehospodárnostem za stovky miliard korun z veřejných peněz. Právě NKÚ v posledních letech upozornil na nesrovnalosti v účetnictví ministerstva financí za stovku miliard nebo na to, že některá ministerstva nakupují až za šestinásobně vyšší ceny než jiná. Podobně by nyní mohl úřad nahlížet i na hospodaření dopravních podniků nebo technických služeb po celé republice nebo krajských nemocnic a dávat k nim podobná stanoviska. I zde by zřejmě mohla vést k úsporám za nemalé peníze. Nejen vládní politici mluví o potřebě rozšíření pravomocí NKÚ mnoho let, přesto nyní hrozí, že díky laxnímu přístupu ministerstva pro lidská práva a nezájmu ve vládní koalici tento potřebný zákon opět skončí v útrobách Parlamentu.
Václav Zeman
Autor je mluvčí platformy Rekonstrukce státu
Setkání se zástupci Spolku lodníků, předpověď pro hokejové čtvrtfinále, návštěva elektrárny, nebo přednáška na téma lobbingu. Letmý průlet facebookovou stránkou Jana Chvojky ukazuje, že ministr pro lidská práva, gender a legislativu se v posledních týdnech věnoval opravdu celé řadě různorodých témat. Bohužel se před volbami rozhodl věnovat všemu možnému, jen ne náročné legislativě, kterou má jako ministr na starosti. Změnu Ústavy, která má rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na veškeré veřejné prostředky, dokonce sám aktivně hlasováním zdržuje.
Dohled nad veřejným bilionem? Děkuji, nechci.
Dva zákony, které má ministr Chvojka ve své gesci, mohou zajistit, že nezávislá kontrola NKÚ konečně dopadne i na obce, kraje a státní firmy. Není to nic malého - jde o dohled nad odhadem bilionem veřejných korun za rok! Pokud má být zákon přijatý do voleb, zbývá na jejich projednání už jen 14 dní. Pokud se to nepodaří, 8 let práce spadne pod stůl.
Ve sněmovně se dokonce tento týden odehrála tato pozoruhodná scéna: Protože ministr Chvojka na projednání tisků o NKÚ dlouhodobě nijak nenaléhá, ujal se jeho role šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola a navrhl pevné zařazení obou tisků do programu schůze. Poslanci zbylých dvou vládních stran ANO i ČSSD však hlasovali proti, včetně ministra Chvojky. Jeho oficiální odůvodnění neznáme – zatím se na tento krok ministra nikdo z novinářů neptal. Ministr ani neoznámil, zda a kdy projednání těchto zákonů navrhne on sám. Důležitý protikorupční zákon přibrzdili (možná definitivně) i hlasy poslanců z hnutí, které na protikorupční rétorice postavilo svou minulou předvolební kampaň.
Oba zákony tak zůstávají jedněmi z mnoha v sáhodlouhém programu schůze a je tak pravděpodobné, že se k nim na této schůzi poslanci už nedostanou. Proč je projednání na této schůzi tak důležité? Návrhy k rozšíření pravomocí NKÚ mají před sebou teprve druhé čtení, a pokud jím neprojdou na této schůzi Sněmovny, poslanci už je nestihnou schválit do podzimních voleb. A to navzdory tomu, že je tento bod i v programovém prohlášení vlády. Příprava zákona běží už od roku 2011 a tentokrát se konečně podařilo všem vyhovět. I Senátu. Stačí to tedy jen dotáhnout do konce. Pokud se to nepovede, bude nová vláda začínat od začátku. Celkem už počtvrté.
Podmínky takřka ideální
Dva předchozí pokusy totiž vždy narazily právě v Senátu. Tentokrát je situace mnohem nadějnější – dvě podmínky, které si senátoři při posledním hlasování kladli, jsou už splněné. Do sněmovny byl předložený návrh zákona o finančním řízení a vnitřní kontrole a ministerstvo financí provedlo analýzu probíhajících kontrol. Senát se také zčásti obměnil a většina z nových senátorů rozšíření pravomocí NKÚ podporuje. Dá se tedy říci, že tak ideální podmínky pro prosazení nezávislého auditu NKÚ ještě žádný ministr neměl. U ministra Chvojky však zatím nevidíme ani minimální snahu tuto výjimečnou příležitost využít. Naopak jsme svědky toho, jak projednání vlastního legislativního úkolu brání.
Zapomenutý ministr?
Předseda sociální demokracie se v posledních týdnech jasně vymezil proti ministrovi financí Babišovi s odkazem na pochybnosti o nabytí jeho majetku a ovlivňování jeho médií. Ovšem ČSSD jako by pozapomněla, že má ve vládě ministra, který má oblast průhlednějšího a účelného nakládání s veřejnými prostředky na starosti. Tento ministr předsedá protikorupční radě vlády a má pod sebou konkrétní zákony, které mohou předcházet nehospodárnostem za stovky miliard korun z veřejných peněz. Právě NKÚ v posledních letech upozornil na nesrovnalosti v účetnictví ministerstva financí za stovku miliard nebo na to, že některá ministerstva nakupují až za šestinásobně vyšší ceny než jiná. Podobně by nyní mohl úřad nahlížet i na hospodaření dopravních podniků nebo technických služeb po celé republice nebo krajských nemocnic a dávat k nim podobná stanoviska. I zde by zřejmě mohla vést k úsporám za nemalé peníze. Nejen vládní politici mluví o potřebě rozšíření pravomocí NKÚ mnoho let, přesto nyní hrozí, že díky laxnímu přístupu ministerstva pro lidská práva a nezájmu ve vládní koalici tento potřebný zákon opět skončí v útrobách Parlamentu.
Václav Zeman
Autor je mluvčí platformy Rekonstrukce státu