Je čas říct si nepopulární pravdu a rozhodovat bez krizových emocí. Zdravotnictví musí do budoucna omezit výdaje a tlačit na efektivitu.

Největší dopad na zdravotnictví nemá nemoc, ale zpomalení ekonomiky
Dopady samotné nemoci covid-19 v ČR nejsou v kontextu nějak extrémní. Během krize, tedy asi za dva měsíce, s touto diagnózou (tedy ne vždy nutně přímo na ni) zemřelo asi 300 lidí. Za stejnou dobu umírá u nás průměrně celkem 13500 osob, z toho na infarkt a mozkové příhody asi 6100, na rakovinu 3500. Podobně je tomu s náklady na zdravotní péči nebo s počty lékařů a sester, kteří se věnují péči o nakažené.

Preventivní opatření (jejichž nutnost nezpochybňuji, neb za nízká čísla výše vděčíme i jim!) ovšem naše zdravotnictví ovlivnila opravdu významně. Během mimořádných opatření se téměř zastavilo poskytování „normální“ zdravotní péče a původní stav se bude vracet jen pomalu.

Do toho jsme byli zvyklí na každoroční růst zdrojů. Vzhledem k propadu ekonomiky musíme počítat ne s tím, že zdroje porostou pomaleji, ale s tím, že budou klesat. A to výrazně.

Iluze mediální pozornosti
Pro rok 2020 se plánoval i při nebývalém růstu zdrojů pro zdravotnictví deficit 10 miliard korun. Nyní dojde k poklesu zdrojů, zdravotní péče se poskytuje ve znatelně menším objemu. Požadavek na aspoň částečné snížení plánovaných nákladů se ale nikdo neodvažuje veřejně ani zmínit.

Stejně tak se dnes téměř nikdo neodvažuje říct, že ta část lékařů, kteří po určitou dobu neléčili, by neměla očekávat, že se to neprojeví na jejich příjmech. Samozřejmě tu naopak byly stovky mimořádně vytížených lékařů a sester, kteří si naopak zaslouží mimořádné ocenění.

Je to výsledek obrovské mediální pozornosti upřené ke zdravotnictví, kdy se z tohoto sektoru dočasně stala strategická priorita a kdy se u části veřejnosti vytvořil dojem, že podnikatelé ve zdravotnictví jsou něco úplně jiného než správci vodovodů, dodavatelé energií, dopravci či firmy z dalších sektorů.

Připravuje se mimořádná změna úhradové vyhlášky pro letošní rok a zakrátko se bude na Ministerstvu zdravotnictví rozhodovat i o cenách na rok 2021. Je nejvyšší čas pečlivě zvážit celkovou bilanci zdravotnictví a rozhodovat bez krizových emocí.

Aspoň nerůst o tolik…
Je načase jasně říct, že správní hospodáři ve zdravotnictví by zohlednili změněnou situaci. Můžeme mírně navýšit mírně ceny za poskytovanou zdravotní péči a uhradit mimořádné výkony, ale zcela jednoznačně musíme i snížit celkový plánovaný objem výdajů. Je jasné, že bude poskytnuto mnohem méně zdravotní péče a mělo by tak být utraceno méně plánovaných zdrojů.

Příjmy systému se vyvíjejí logicky. Méně se vyrábí, méně se nakupuje, méně se vydělává, a tak se také méně platí na pojistném. I když pošle víc peněz stát, stejně bude letos i příští rok peněz méně. Logicky by měl následovat alespoň částečný pokles plánovaných výdajů.

A abychom předešli nedorozumění. Nemluvíme o tom, že by měly být úhrady nižší než loni. Mluvíme jen o tom, že by rostly o něco méně než o původních jedenáct procent, které se plánovaly během vrcholu konjunktury.

Ladislav Friedrich
Autor je prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.