Na pondělní schůzi Vlády ČR je překvapivě v dodatku, tedy na poslední chvíli, navrženo projednávání naprosto klíčové smlouvy, dotýkající se suverenity České republiky. Smlouva o fiskálním paktu v případě přistoupení znamená, že ČR částečně ztratí kontrolu nad státním rozpočtem.




Fiskální pakt je a byl soudkem prachu na české politické scéně už v minulém volebním období. ODS požadovala, aby přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy a také referenda o přijetí eura. Naopak tehdejší vládní partner občanských demokratů, TOP 09, schválení paktu podporoval a dokonce vyhrožoval, že potopí koalici, když nebude schválen. Pro Věci veřejné bylo a je naprosto nepřijatelné, aby Česká republika přicházela o rozpočtovou suverenitu. A právě díky Věcem veřejným nepřijala ČR v minulém volebním období fiskální pakt. Nová vláda vzešlá z voleb okamžitě začala s podlézáním Evropské unii a teď se zřejmě chystá bez skrupulí předat suverenitu této země do rukou bruselských byrokratů.
Vláda Bohuslava Sobotky začala fiskální pakt pilně projednávat už v polovině února, aniž o tom informovala občany této země. Premiér požádal předsedu Legislativní rady vlády o vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena, jestli prostou nebo ústavní většinou. Zařazení bodu týkajícího se smlouvy o fiskálním paktu na poslední chvíli na pondělní zasedání vlády zřejmě znamená, že Legislativní rada vlády už vyjádření poskytla. Zřejmě se na to velmi spěchá. A Sobotkovo Eurohujerství nás už toto pondělí může přijít draho…
Fiskální pakt totiž počítá s tím, že státy, které se k němu připojí, do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, zakotví pravidlo, že jejich státní rozpočet musí být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolený bude jen deficit do výše 0,5 % HDP dané země. Na to bude dohlížet Soudní dvůr EU. Provinilé zemi, která překročí svůj rozpočet, může udělit pokutu do výše 0,1% HDP. Evropská unie se tak horečně snaží napravit to, že mnoho let zavírala oči před nehorázným plýtváním veřejnými penězi v některých státech eurozóny, které přineslo nesplatitelné dluhy, na které dnes doplácí celá Evropa. Jenomže jde z extrému do extrému. Fiskální pakt nepočítá třeba s tím, že v některém státě dojde k živelné pohromě velkého rozsahu, nás se týkají například povodně, jiných států zemětřesení nebo třeba rozsáhlé lesní požáry, které si bohužel vyžadují výjimečné výdaje ze státních rozpočtů zasažených zemí. Ve fiskálním paktu se pracuje pouze s pojmem výjimečné okolnosti, o jejichž naplnění by měla rozhodovat sama EU. Všichni víme, kolik miliard nás stály povodně v roce 2002 a v roce 2013, všichni víme, že frekvence ničivých záplav se neustále stupňuje a stoletá voda se u nás hlásí skoro každé dva roky. A že by nás EU mohla pokutovat třeba za mimořádné výdaje kvůli neštěstí, které by tuto zemi postihlo, je absurdní. Zvlášť když všichni víme i bez Evropské unie, že trvalé zadlužování jakéhokoliv státu je nepřijatelné a je třeba ho zastavit unie neunie. Že se o to naše politické reprezentace do roku 2010 nepokoušely a zadlužovaly stát dokonce i v časech růstu ekonomiky, je druhá věc. Krachy zadlužených států už snad poučily úplně každého, kdo dříve marnotratně rozhazoval veřejné peníze. Nevěřím, že by se v tom odvážil pokračovat ještě dnes i bez fiskálního paktu.
Legrační je, že postoj EU k zadlužujícím se státům je v současné době s ohledem na vysokou nezaměstnanost a dozvuky hospodářské krize „mírumilovný“. Státy, které se k fiskálnímu paktu připojily, podmínky neplní, a ani to po nich není nijak vyžadováno, což ale neznamená, že jednou na sankce nedojde. Fiskální pakt nás tak v budoucnu může dostat do mocenských kleští. Pokud ho Sobotkova vláda přijme, není nikde psáno, že budeme požívat stejné rozpočtové benevolence jako kupříkladu Německo a Francie, které si dělají, co se jim zlíbí. Může to být dobré kladivo na ekonomicky slabší země a Brusel signalizuje, že s intervencemi a sankcemi do budoucna počítá.
Varující je, že kromě poslanců z Věcí veřejných v současné sněmovně jako by nikdo nebezpečí plynoucí z fiskálního paktu neviděl. Poslankyně Olga Havlová, místopředsedkyně VV písemně interpelovala ministra financí Andreje Babiše, premiéra Bohuslava Sobotku a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby sněmovnu seznámili s přesným výkladem jednotlivých článků smlouvy o fiskálním paktu, aby poslanci z ostatních stran o fiskálním paktu nehlasovali slepě, bez podrobných informací o konečných dopadech jeho přijetí a bez vědomí osobní odpovědnosti za tyto dopady na ČR.