Sex s mrtvou manželkou a Novinky.cz
Zprávu o chystaném zákonu nejdříve vypustil egyptský novinář pracující pro deník Al Ahrám, posléze ji převzaly internetové stránky pan-arabské satelitní televize Al Arabiya, odkud senzace doputovala do britského Daily Mail. Novinář, jestli se mu/ji tak dá vůbec říkat, pracující pro Novinky, buď automaticky přebral zprávu z Daily Mail nebo přímo z Al Arabiya. Samozřejmě, že si Novinky informaci nijak neověřovaly. Zřejmě svým zdrojům důvěřovaly.
Důvěřovaly Al-Ahrámu, který byl po desetiletí pobočkou Mubarakovy tiskové kanceláře a po revoluci pravidelně vypouští jednu falešnou zprávu za druhou, aby Egypťany odradil od revolučního nadšení. Důvěřovaly Saudy vlastněné Al Arabiye, která měla během revoluce problémy skrývat pro-Mubarakovskou orientaci. Důvěřovaly britskému bulváru, jehož snad nejserióznější částí je komiks o Garfieldovi.
Chystá tedy egyptský parlament zákon legalizující nekrofilii? Londýnský Asharq al-Awsat se odhodlal k něčemu, co je v dnešní době asi už spíše "nadstandardem" a jednoduše do egyptského parlamentu vyslal svého korespondenta, aby si vše ověřil. Dostalo se mu jasné odpovědi. Žádný takový zákon nikdo nenavrhl a žádný z oslovených poslanců o něm ani neslyšel nikoho diskutovat. Že se jedná o smyšlenku, potvrdili egyptští poslanci napříč politickým spektrem. Poslanec Džamál Hasan za saláfistickou stranu Nůr se vyjádřil v tom smyslu, že něco takového přeci ani zvířata nedělají a že sex po smrti rozhodně nemá žádnou oporu ani v náboženství ani kdekoli jinde.
Egyptské deníky Al Masry Al Youm a Šurůq se rovnou zeptaly nechtěné hlavní protagonistky celé kauzy, předsedkyně Egyptské národní rady pro ženy Mervat Talawiová, zda skutečně kvůli údajnému návrhu zákona apelovala na předsedu parlamentu. Mervat Talawiová kategoricky popřela, že by posílala jakýkoli takový apel a uvedla, že se jedná o fabrikaci, která má za cíl vrhnout špatné světlo na parlament, rozdělit společnost a pošpinit muslimy v očích mezinárodní komunity. To samé sdělila i několika ambasadorům, kteří se na ni ve stejné věci osobně obrátili.
Je tedy zřejmé, že celá zpráva o zákonu, který povolí sex po smrti, byla vymyšlená. Ano, je pravda, že jistý marocký klerik před několika lety vydal fatvu, ve které shledal sex po smrti v souladu s islámským právem. Jenže stejný klerik také shledal v pořádku konzumaci alkoholu těhotnými ženami. Kdo ví alespoň něco elementárního o islámu (pití alkoholu je hříchem), musí již větřit něco podezřelého. Napovím: zaprvé - fatva je právně nezávazný "názor" nebo "prohlášení" a zadruhé, díky tomu, že v islámu neexistuje církev a formální hierarchie mezi kleriky, může fatvu vydat naprosto kdokoli (byť formálně by to měl být pouze muftí) a to dokonce i člověk, který nemá žádné náboženské vzdělání. Důkazem nám budiž fatvy Usámy bin Ládina, vzděláním civilního inženýra.
Hodně lidí nad tím vším může mávnout rukou s povzdechem, že tak holt média v dnešní době pracují - neověřují si fakta, honí se za senzacemi, nekonzultují s experty, nevzdělávají své zaměstnance a společenskou odpovědnost obětují za vyšší sledovanost nebo čtenost. Jenomže společenská zodpovědnost není věc, která se dá jen tak bez následků upozadit. Média nikdy nemůžou být "normálními" firmami, dokonce ani ta soukromá. Média jsou jedním ze stavebních kamenů demokracie. A demokracie stojí a padá se vzdělanými a tolerantními občany.
Ztráta společenské zodpovědnosti v mediálním světě může mít velmi konkrétní a neblahé důsledky. Stačí se podívat, jaký humbuk "sex po smrti" ve světě vyvolal. Nešlo jen o marginální nebo bulvární média - zpráva o chystaném nekrofilním zákoně se dokonce na moment objevila i na internetových stránkách renomované tiskové agentury Reuters (google ji stále vidí, i když stránku Reuters mezitím stáhnul). Ve Spojených státech zpráva prolétla i přes CNN a stala se tématem v rozhlasové show prezidentského kandidáta Mika Huckabeeho. Skutečně znepokojující je ale způsob, jakým tato a jí podobné zprávy probouzí negativní emoce v islamofobních a xenofobních kruzích a jak se díky lapsům a selektivnímu zpravodajství bez jakékoli přidané hodnoty, které pravidelně Novinky.cz a podobná média předvádějí, tyto kruhy rozšiřují.
Například Facebooková skupina "Islám v České republice nechceme", jejíž členové referují o muslimech (v lepších případech) jako o "slimácích", "hadrácích" nebo "pigmentech", tuto zprávu samozřejmě přejala a zde jsou některé z reakcí, které si vysloužila:
"a to by chtěli roztáhnout a zavléct na celý svět?!? rovnou vyhladit ty vypatlance...rozčilují se a vyhrožují,když jim někde na světě nechtějí dovolit mešity ale kostel u nich nenajdete,oni ho nedovolí nebo vypálí a lidem uříznou hlavy...nahnat do moře a dohlídnout na jejich utopení,budou dobrý aspoň jako potrava rybám...." (Stanislav Sekvard)
"Ať pochcípají do jednoho, je to odpad." (Jaroslav Kouška)
"muj nazor? atomova bomba" (Jakub Trenz)
Pro upřesnění, tato Facebooková skupina má přes 60,000 členů. Až se mezi nimi najde český Brejvik, třeba se někdo v redakci Novinek zamyslí. Bohužel, lidské životy to již v tu dobu nevrátí. Mimochodem, Breivikovi výpady proti multikulturalismu, liberálům a levici, kterými se během soudu hájil, jakoby přes kopírák opsal od našich českých islamofobních figur. I když to bych jim asi přespříliš fandil, zřejmě to bude naopak.