Zatímco pro politiky a diplomaty je přesné znění a institucionální uspořádání projednávaných mezinárodních úmluv nesmírně důležité, většina občanů EU jim příliš pozornosti nevěnuje. Pro většinu lidí je totiž podstatné spíše to, jak výsledná podoba ovlivní jejich podnikání a každodenní život.

Dobře to ilustruje i nová smlouva o rozpočtové disciplíně, kterou minulé pondělí schválilo 25 členských států EU. Pokud byste se na ni zeptali kolemjdoucích v ulicích libovolného evropského velkoměsta, maloměsta či vesnice, pochybuji, že by dotyčný o tomto dokumentu, který v posledních týdnech vyvolal silnou politickou i mediální debatu, věděl bližší podrobnosti.

(Pokud byste se o „Smlouvě o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii“ chtěli dozvědět více, podívejte se na internetové stránky Evropské rady: http://www.european-council.europa.eu/media/579087/treaty.pdf. Smlouva dává základ pro užší rozpočtovou a ekonomickou spolupráci s cílem posílit dohled nad eurozónou a zlepšit výhled pro „udržitelnost veřejných financí“, státní dluh a hospodářský růst.)

Spojené království se ke smlouvě nepřipojí, neboť v ní nejsou zahrnuty záruky, o které náš ministerský předseda v prosinci usiloval. Pochopitelně je ale v zájmu nás všech, aby se problémy eurozóny vyřešily co nejdříve. Spojené království nebude stát v cestě svým partnerům, kteří se prostřednictvím tohoto paktu snaží problémy veřejných financí vyřešit. Pokud to ovšem nebude na úkor jednotného trhu EU, který nám umožňuje volný obchod, investice a pohyb, a je tudíž klíčový pro prosperitu.

Nepřísluší mi, abych se zde vyjadřovala k debatě na české politické scéně. Různé pohledy na tuto problematiku poskytují blogy Jiřího Pehe, Jana Zahradila a dalších na Aktuálně.cz. Současná diskuze nicméně poukazuje na některé komplikace, se kterými se jednotlivé vlády potýkají, když mají složitá nebo technicky zaměřená politická rozhodnutí a záměry vysvětlit srozumitelně a transparentně v souvislosti s dopady na každodenní život.

Hlavní jednání o fiskálním paktu jsou nyní za námi, a tak se mohou čelní představitelé členských států zaměřit na dlouhodobou prosperitu EU. Britská i česká vláda jsou pevně přesvědčeny, že řešení spočívá v inovacích, hospodářském růstu a konkurenceschopnosti. Diskuse o růstu k jeho nastartování nestačí. Existuje ovšem mnoho praktických opatření, jejichž přijetí by podpořilo inovace a zvýšilo konkurenceschopnost (například omezení byrokracie vztahující se na malé podniky). A v nadcházejících měsících o nich budeme slýchat čím dál častěji.


Beyond the Fiscal Treaty

The precise wording or institutional arrangements under discussion during negotiation of international agreements are of immense importance to politicians and diplomats, but of little interest to most EU citizens. What matters to most people is the difference that the outcome will make to their businesses and everyday lives.

The new Fiscal Treaty agreed by 25 EU member states last Monday is a good case in point. If you were to ask passersby on the streets of any EU city, town or village, I doubt many would be familiar with the detail of the document that has caused so much political and media debate over the past weeks.

(Anyone wanting to get to know better the ‘Treaty on stability, coordination and governance in the Economic and Monetary Union’ could look at the European Council website http://www.european-council.europa.eu/media/579087/treaty.pdf. The Treaty is a step towards closer fiscal and economic integration, aiming to strengthen governance in the euro area and improve the outlook for ‘fiscal sustainability’, sovereign debt and growth.)

The UK will not be party to the Treaty because it does not contain safeguards that our Prime Minister sought in December. But we are clear that it is in all of our interests that the problems or the Eurozone are sorted out as quickly as possible. The UK will not stand in the way of partners trying to sort out fiscal issues through this pact as long as that does not undermine the EU Single Market that allows us to trade, invest and move freely, and is therefore crucial to prosperity.

It is not for me to comment here on the Czech domestic political debate. Blogs on Aktualne.cz by Jiri Pehe, Jan Zahradil and others put different sides of the argument. But the debate does highlight some of the challenges that governments face accounting for complex or technical policies and decisions in terms that are comprehensible, transparent and relevant to daily life.

With the main Treaty discussion behind us, EU leaders can now concentrate on promoting the long term prosperity of the Union. British and Czech governments believe firmly that the answer lies in innovation, growth and competitiveness. Talking about growth is not enough to deliver it. But there are plenty of practical steps that can be taken to encourage innovation and improve competitiveness (for example reducing red tape for small businesses). And we will be hearing lots more about them over the coming months.