19. března 1998 Senát schvaloval návrh ústavního zákona, kterým se zkrátilo volební období poslanců a byla tak dána možnost vypsat parlamentní volby. Stalo se. Ústavním zákonem, který ve skutečnosti Ústavu ČR obešel předstíraje, že na omezenou dobu Ústava ČR neplatí.
14. dubna 2009 vláda souhlasila s poslaneckým návrhem ústavního zákona, kterým se opět zkracuje volební období poslanců Poslanecké sněmovny, a to opět s cílem vypsat předčasné volby.
Co mi na tomto postupu vadí? Jsem přesvědčena, že vypsat předčasné volby speciálním ústavním zákonem mimo rámec Ústavy ČR, je hra s ohněm! Přestože se rozhodující politické síly České republiky dohodly na předčasných volbách a průzkumy veřejného mínění sdělují, že předčasné volby si přeje drtivá většina občanů.
V opravdu demokratické společnosti s právním vědomím je tvorba práva podřízena principům, které mají odolávat i případným atakům zákonodárce. Mají zákonodárce zavazovat! Základním principem je dodržování Ústavy ČR. Když nastane vládní krize nelze vypsání nových voleb řešit speciálním ústavním zákonem, protože takový ústavní zákon předstírá, že na omezenou dobu Ústava neplatí. Pokud Ústava v období vládních krizí nevyhovuje, je třeba ji upravit obecně tak, aby pamatovala i na tuto sice specifickou, nicméně opakující se situaci.
Návrh změny Ústavy, který by tuto situaci řešil, Senát schválil již v roce 2001. Opakovaně jej zasílá Poslanecké sněmovně, která jej ale opakovaně neprojednává. A pak najednou, v okamžiku vládní krize, vznikne „náš starý známý“ speciální ústavní zákon, který vzniklou situaci řeší způsobem nehodným opravdu demokratické země! A znovu - pokud je na tomto postupu shoda rozhodujících politických sil - je takový zákon přijat.
Představme si, že se rozhodující politické síly v zemi dohodnou, že majetek lze vyvlastnit i za jiných podmínek než stanoví Ústava ČR, totiž na základě zákona za úhradu a ve veřejném zájmu. Co tomu asi řeknou občané? Obcházíme-li Ústavu je to vždy hra s ohněm a nebezpečný precedens.
Základním principem je vytvoření obecných pravidel a jejich dodržování. Česká Ústava obecné pravidlo zná. Rozpuštění Poslanecké sněmovny podle tohoto pravidla záměrně není nijak jednoduchou záležitostí. Jiné, obecné pravidlo schválené Senátem, již řadu let spočívá neprojednané v nějakém hodně hlubokém šuplíku Poslanecké sněmovny. Tak k čemu zcela jiný ústavní zákon, znovu obcházející Ústavu? Důvod je jediný. Pro pragmatické politiky je mnohem lepší přijetí nového, byť ústavního zákona než obecné pravidlo. A to je velmi, velmi nebezpečné.
Soňa Paukrtová
V České republice jsou miliony domácností napojeny na centrální zásobování teplem většinou z výtopen spalujících plyn, těžký topný olej nebo uhlí, které je v současné době značně nedostatkovou surovinou.
Cena tepla je důležitou částí rozpočtu jednotlivých domácností, právě tak jako cena elektřiny.
V této souvislosti je možné položit si několik otázek:
• Jak docílit, aby cena tepla nebyla závislá na proměnlivých cenách plynu nebo těžkého topného oleje?
• Lze zajistit nezávislost měst na dodávkách elektrického proudu?
• Lze současně docílit, aby teplo bylo vyráběno současně s elektřinou a to způsobem, který neprodukuje žádný oxid uhličitý a nepodílí se tak na vzniku skleníkového efektu?
Na všechny výše uvedené otázky lze odpovědět ANO. Za předpokladu, že teplo a elektřinu bude vyrábět malý jaderný reaktor.
Americká společnost Hyperion Power Generation oznámila, že vyvíjí nový zdroj elektřiny s názvem Hyperion Power module. Jde o miniaturní štěpný reaktor o výkonu 27 MW, který pokryje spotřebu elektrické energie v lokalitách až s 25 tisíci obytnými domy. Vedlejším produktem je teplo, schopné těch 25 tisíc obytných domů vytopit.
Reaktor je bezpečný, neobsahuje žádné pohyblivé části a nevyžaduje lidskou obsluhu, nemůže dosáhnout nadkritického množství nebo být použit jako zbraň.
Reaktor je přenosný, kompaktní a uzavřený stejně jako baterie. Náplň paliva by měla vystačit nejméně na 5 let, pak je možné ji ve výrobním závodu obnovit. Odpad je koncentrován do koule velikosti fotbalového míče.
Reaktory mohou být sdružovány k produkování většího množství energie.
Společnost má záměr postavit továrnu na nové miniaturní reaktory v Novém Mexiku, a od roku 2012 je vyrábět.
K tomu, aby takový minireaktor mohl být použit v ČR musí splnit přísná bezpečnostní kriteria a získat povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vydání takového povolení může trvat pět až deset let.
Malý jaderný reaktor tedy není pouhým snem jeho realizace je však zřejmě možná až po roce 2020.
Soňa Paukrtová