Jsou to skoro dva měsíce, kdy jsem psala 11. díl tohoto seriálu. Co se změnilo? Situace v Česku je stále spíše dobrá, i když oproti květnu se po uvolnění opatření postupně horší.

Denní přírůstky jsou (kromě víkendů, kdy je zavřena velká část testovacích míst) až na výjimky nad stovku a reprodukční číslo (udávající kolik jeden nakažený nakazí dalších lidí) se motá v průměru kolem 1 – 1,2. Zhoršení situace trvalo déle, než mnozí čekali a děje se zatím plíživě. Máme několik „lokálních ohnisek“, ale s tím, co víme o této nemoci a také o tom, jak (ne)funguje trasování a hygiena, bude opravdu těžké udržet infekci pod kontrolou.

I hygiena přiznává, že už dochází ke komunitnímu šíření a případy se objevují bez zjevné vazby na ohniska. Zatím je velmi pozitivní, že virus v Česku evidentně zeslábl – tak jak předpovídali někteří mikrobiologové, že se při přísné karanténě vir snaží dále šířit a nezabít si hostitele a proto vyselektuje slabší kmen - a úmrtí v ČR zatím nepřibývá skokově jako v zemích, kde se infekce bohužel rozjela naplno (v těchto dnech smutně vedou USA, Brazílie, Indie). I v Česku mírně narostl počet hospitalizací a vážných případů, na což je potřeba dávat pozor nejvíc. Co tedy zatím víme? Bohužel stále ne dost.

V létě nezmizí

Víme už jistě, že se nejedná o nemoc, na kterou by měly až takový vliv letní teploty. Bohužel koronavirus na léto nikam nezmizel a upozorňoval na to například už i spisovatel a marketingový odborník Martin Jaroš, který žije v Kataru – u nich byly totiž vysoké teploty už v průběhu dubna a května a nárůst nových případů to nezastavilo. Naopak měli i v dubnu až 1000 nových infekcí denně. Těžkých případů ale naštěstí málo. V tuto chvíli má dle Worldometeru Katar (s 2,8 milionu obyvateli) 107 430 nakažených koronavirem a pouze 160 mrtvých. Stejně je to i například v Izraeli, kde se nákaza v chladnějších měsících poměrně držela v počtech srovnatelných s ČR, ale po uvolnění striktních opatření v květnu naopak vyletěla až na současných 52 687 nakažených, počet mrtvých se ale i v Izraeli (9 milionů obyvatel) daří držet nízko - pouze 422. Také v Brazílii (209,5 milionů obyvatel) teplé počasí nezafungovalo a infekce se tu bohužel rozšířila na 2 121 654 nakažených a nehezkých 80 251 mrtvých.

Pokud vás zajímá přehled zemí a jejich aktuálních počtů nakažených, klikněte sem

Nemoc je nakažlivá divně a pořád tomu nerozumíme

Koronavirus je nakažlivý, ale podivně. Stále nerozumíme dobře tomu mechanismu. Někdy se zřejmě objeví „superroznašeč“, který je vysoce infekční (může být i bezpříznakový) a nakazí větší skupiny a vytvoří řetězec (cluster). Lehnou celé rodiny nebo se nakazí pracovní kolektivy, oddělení – viz například Nemocnice v Uherském hradišti, kde covid 19 chytlo brzy po sobě 9 zdravotníků a jeden pacient. Jindy se ale nákaza záhadně nerozšíří – jako na pražském magistrátu, kde se v polovině června nakazil náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček (STAN), který už s mírnými příznaky nemoci strávil několik hodin na jednání v plné místnosti lidí a měl spoustu pracovních schůzek a jednání a pokud je mi známo, zatím nikdo další nákazu od něj nepotvrdil. Nebezpečné se zdají být různé ubytovny a prostory s větší koncentrací osob a zhoršenými hygienickými podmínkami. Přesto někdo se může na hlavu stavět a nenakazí se, jinému stačí málo. Čím to je?

Proč nemáme k dispozici více informací o tom, jak se nákaza šíří?

Ale i tak bychom potřebovali více informací, které stále nedostáváme. A to je špatně. Abychom se mohli lépe chránit, potřebujeme vědět mnohem přesněji, jak se nákaza šíří či nešíří. Chápu, že kvůli GDPR je sdílení informací s veřejností těžší, ale obecné charakteristiky pacientů (věk a případné zdravotní komplikace) a způsob šíření bychom měli znát. Došlo k přenosu kapénkami nebo přes povrchy? Jaké mají pacienti vlastnosti (váhu, krevní skupinu, očkování, jsou kuřáci?), jak se profilují osoby, které mají lehčí průběh. Je u nich něco společného?

Proč se nakazilo (naštěstí) zatím tak málo prodavaček a prodavačů nebo kadeřníků či kadeřnic či obsluh v restauraci, když jsou to povolání, která jsou celý den v kontaktu s lidmi? Jistě jste také slyšeli od některé z hygieniček větu, že s nakaženým musíte strávit alespoň 15 minut. Ale kde se toto číslo vzalo a je to spolehlivá informace nebo jen plácnutí do vody? Proč zrovna 15 minut? Přoč ne 13 nebo 20?

Hygiena funguje zvláštně, chytrá karanténa není chytrá

Internet je plný nedobrých osobních zkušeností s hygieniky. Většinou jde o laxní přístup, nedobré trasování a pozdní sdělení výsledků testů. V počátcích (březen) se na hygienu nešlo ani dovolat a když už se člověk probojoval k živé bytosti s tím, že mu není dobře, většinou ho operátoři odpálili větou, že to určitě nemá a ať dá pokoj. Dosáhnout toho (pokud tedy nejste zrovna z firmy nebo dolu v moravskoslezském kraji, který je prohlášen za ohnisko), aby hygiena poslala někoho na test, byl nadlidský úkol, a i když tohle se prý mírně zlepšilo, stejně znám hodně lidí, kteří si raději zaplatili test z vlastní kapsy, než by se doprošovali a čekali na žádanku.

Viz firma mého kamaráda nebo příspěvek na stránce všeobecných lékařů.…







Čili tu máme nepříliš funkční chytrou karanténu/trasování a hygienu, která funguje podivně. Chápu, že na takovou nálož práce nebyli školeni a že jsou zavaleni prací, ale od března se snad už mohli trochu vzpamatovat a začít fungovat.

Testy jsou zbytečně drahé, obyvatelé s nižšími příjmy si je dobrovolně nezaplatí

Chceme-li mít infekci pod kontrolou a nakažené, co nejdříve v karanténě, musíme testovat, testovat a co nejvíc testovat. Na tom se shodnou snad všichni. Co tedy dělat, když jste zodpovědný/dná a je vám tak trochu divně a máte třeba teplotu i další příznaky a nechcete ohrožovat příbuzné? Například když se chystáte na oslavu 90. narozenin pradědečka? Zodpovědný člověk jde na test. Když ho nevydoluje z hygieny, zaplatí si ho holt sám. Ale proč to stojí 1760 Kč (Původně to bylo dokonce 2x tolik)? Proč to není částka, kterou by si mohl dovolit s přimhouřením oka každý – například 300 – 500 Kč? 1760 kč vypláznete se sebezapřením jednou, ale že by se vám to chtělo dělat opakovaně, pokaždé, když máte náběh na vážnější rýmičku…. Takových lidí asi moc nebude. Levnější testy by to lidem hodně usnadnily a záchyt koronaviru by mohl být přesnější. Pořád doufám, že to vládě a ministerstvu zdravotnictví dojde. Ze všech nekonečných podpor a dotací všeho možného, by naopak tohle měla být priorita číslo jedna.

Testy pro samoplátce by šly, jen ten platební terminál… a čekání na výsledky

Testy pro samoplátce fungují alespoň v Praze dost dobře. Jejich seznam pro celou ČR najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví (seznam odběrových center) a informace mají na webech i jednotlivé nemocnice. Tři členové mojí rodiny, kteří měli některé z příznaků a chtěli se zachovat zodpovědně, vyzkoušeli postupně během posledních 5 měsíců online objednání ve Vinohradské nemocnici, kde je drive-in stan. Je to pohodlné. Jeden den se objednáte na volný termín na další den a ve zvolený čas dorazíte v autě na místo, kde vás už čekají a mají všechny informace z formuláře předem vyplněného na internetu. Přímo ve voze vám provedou během několika vteřin důkladný výtěr z nosu, všechno je promyšlené, až na závěrečný krok, kdy platíte kartou na terminálu, na který před vámi hmatali všichni, co na test přijeli…. Tedy – rukavice raději s sebou. (P.S. Všichni z mojí rodiny byli naštěstí negativní).

Také by bylo dobré, aby hygiena sdělovala výsledky rychleji – v řádu hodin, nikoliv dní. Protože pokud je člověk nakažený a neví to, může v mezidobí nakazit další lidi. Vinohradská garantuje zaslání výsledku do druhého dne a u nás to trvalo jen pár hodin. Ale znám i případy, kdy testovaní čekají týden a víc.

Skupiny pro nakažené a jak je pacientům během nemoci a po „vyléčení“?

Ikdyž stále v diskusích potkávám trolly, kteří hlásají, že koronavir je světové spiknutí k ovládnutí mas a šance pro Gatese nás všechny očipovat, zdá se mi, že jich trochu ubylo. To je dobrá zpráva. Informace ze zahraničí totiž čím dál víc potvrzují zprávy staré několik měsíců a to že část pacientů má po „vyléčení“ (rozuměj 2 negativní testy po sobě) trvalé následky – neurologické, zničené plíce nebo problémy se srdcem, rovnováhou a tak dále - a to někdy bohužel i v mírných případech nákazy. Zatím není kromě komplikací jako je obezita, cukrovka nebo srdeční choroby či vysoký tlak - jasné proč u některých pacientů nákaza proběhne mírně a u některých propukne naplno. Statisticky sice vážný průběh stále převažuje u starších ročníků s komorbiditami, ale případů komplikací i mezi mladšími „zdravými pacienty“ je také dost. Pokud vás opravdu zajímají skuteční pacienti a jejich osobní zkušenosti a chcete vědět, jak se daří lidem, kteří nákazu prodělávají, můžete zavítat do některé ze zahraničních skupin. Najdete tam lidi všech národností, věku, krevních skupin, před nákazou zdravé i ty s komplikacemi a dokonce i lidi, kteří se nakazili vícekrát (nebo se jim vir reaktivoval). Já sleduji například tuhle skupinu , která má 25 000 členů a příspěvky přibývají několikrát za hodinu.



Každý, kdo vstoupí a začne číst, pochopí, že koronavirus a komplikace s ním spojené opravdu nejsou žádný výmysl médií nebo celosvětové spiknutí mocných, kteří milují náš strach. Tohle jsou reální lidé a pacienti s konkrétními příběhy. (Chápu, že troll řekne, že je všechny platí Sorosh, ale to se nedá nic dělat…)

Podobných skupin z různých zemí je na facebooku spousta.
Protože nás zajímají skutečné zkušenosti pacientů i u nás, založili jsme s několika lidmi i skupinu i pro pacienty v Česku, ale zatím je tam málo lidí. Málo z těch, co se vyléčili nebo léčí, se odváží promluvit. Je to velké stigma. Snad se to zlomí. Čím více informací budeme mít, tím lépe.


Mimochodem dle příspěvků nakažených - naprostá většina pacientů skutečně ztratí čich a chuť. Pokud se vám to tedy stane, s testem nečekejte.

První nebo druhá vlna

V posledních týdnech se rozhořela debata, zda jsme nebo nejsme na začátku druhé vlny. Je to vlastně takové teoretické cvičení. Co se týče grafů, tak tam ve většině států, které přijaly striktní opatření, nákazu tím zpomalily a pak vše uvolnily, má skutečně křivka dva „kopce“ nebo přinejmenším náběh na druhý kopec. Ale - jestliže jsme tedy první vlnu zbrzdili a proto se nerozjela a rozjíždí se vlastně teprve teď, tak nevím, zda to lze nazvat právoplatnou druhou vlnou… Nejspíš je to zbržděná a rozložená ta první. No, ono je to asi úplně jedno. Hlavní je, aby se už podařilo konečně najít lék nebo funkční vakcínu a svět se mohl zase pohnout z místa. Několik laboratoří hlásí ve výzkumech posun, tak doufejme, že budou léky či funkční vakcína (podaří-li se ji vzhledem k postupně mizícím protilátkám u vyléčených a mutacím viru vůbec vytvořit) k dispozici aspoň do konce roku. Bylo by příjemné žít zase zcela bez obav a nevyčítat si, že svým chováním můžu ohrozit ostatní.