Vůdce má sen. Budíčééék!

02. 03. 2017 | 15:44
Přečteno 1793 krát
V neděli skončil „Parteitag“ Hnutí ANO. Jeho majitel, vůdce, ideolog, prorok a jediná hvězda (velikosti červeného trpaslíka) veřejně oznámil, co je jeho snem, když „náhodou spí“.

Z toho usuzuji, že Andrej Babiš není čert, protože ten nespí nikdy. Ani náhodou.

Když není čert, není ani důvod k iracionální předpodělanosti z vymyšlené příšery. Máme se jej proto snad spíše bát jako člověka, politika a podnikatele?

Říká se, že ve svém podnikání používá drsné metody. Nevím. Nepodnikám, takže se jich nemusím bát. Nanejvýš se podnikatele A. Babiše mohu obávat jako nedobrovolný konzument výrobků jeho firem. Jako obrana mi slouží aplikace, která funguje docela dobře.

Měl bych se bát A. Babiše jako politika? Není proč, protože on přece není politik, jenom „je v politice“. Sice na ni má nekonečněkrát větší vliv než já, ale to přece není důvod k obavám. „V politice“ jsme nějakým způsobem všichni. Někteří tak, že se jí vyhýbají (marně, samozřejmě), někteří se občas, třeba při volbách, politicky projeví, a ještě další se v ní aktivně angažují. Případně od každého něco, podle osobních preferencí a názorů.

Jaký je páně Babišův sen? Na rozdíl od pražského měšťana Matěje Broučka, který se ze svého snu probudil, aniž způsobil nějakou škodu, český občan Andrej Babiš by rád svůj sen uskutečnil. Není to zmatený sen pivem omámené mysli, ani exaltovaný sen křesťanského kazatele. Je to racionální úvaha sebestředného a mocichtivého člověka, který ji vydává za sen ve smyslu svého toužebného přání. Protože disponuje prostředky, které by mu to snad i mohly umožnit, z pudu sebezáchovy bychom mu v tom měli zabránit.

Podstatou jeho snu je likvidace demokracie. On to tak samozřejmě neříká, protože by mohl být okamžitě obviněn (zajisté neprávem, jako v jiných případech) z nějakých totalitářských sklonů. Snad jen kouzlem nechtěného jeho návrhy, například na radikální snížení počtu zákonodárců a zrušení Senátu, připomínají rétoriku původně radikálního socialisty Benita Mussoliniho z období kolem roku 1920.

Je to ve skutečnosti nehorázný populistický útok na demokratický stát. Tleskají mu souvěrci, část z devótnosti, část z hlouposti, a tleská mu těžko odhadnutelný dav. Ten tvoří poměrně velký počet nespokojených a frustrovaných obyvatel České republiky. Zhusta těch, kteří buď k volbám nechodí nebo i ze zoufalství volí demagogické hlasatele pravdy, „kterou každý zná“.

Máme u nás zastupitelskou demokracii a parlament, který je zákonodárným orgánem, jemuž se zodpovídá vláda. Parlament je dvoukomorový, přičemž Senát (pohrdaný a neoblíbený) byl ustaven právě pro situace, v jaké jsme se ocitli vteřinu poté, co pan Babiš veřejně sdělil svůj sen. Totiž pro případ, že bude hrozit ovládnutí Sněmovny nedemokratickými silami. Přesně to hrozí naší zemi letos na podzim. Krysař z Čapího hnízda a jeho klaka nás mohou odvést do podobných míst, v jakých tato země byla už dvakrát.

Pan Babiš navrhuje karikaturu parlamentu, v němž bude každý milión obyvatel naší země zastupovat deset poslanců. Je to vlastně ještě docela liberální návrh – také by jich mohlo být třeba jen patnáct. Každý za jeden region plus pan Babiš. To by teprve byla přímá volba a přímá demokracie! Rázem by parlament přestal být i Leninem pohrdanou „žvanírnou“ a stal by se skutečnou „převodovou pákou“ mezi geniálním mozkem Vůdce, zákony této země a jejími obyvateli.

Jako kdyby nestačilo, že se stát stal výplatním místem pro firmy pana velkopodnikatele, který se legálně zmocnil kontroly nad veškerým podnikáním. Že to nevadí těm opravdu velkým firmám a hráčům, to mne nepřekvapuje. Buď jsou tak velcí, že na ně nedosáhne, nebo patří k partě kluků, co spolu mluví.

Že to nevadí těm, kdo jeho politické podnikání legitimizují svými hlasy, to se mi nelíbí, ale nepřekvapuje mne to. Naivků, oportunistů, zklamaných poctivců a ledabylých občanů je dost v každé zemi. Nedávná praxe mnoha politických stran k tomu významně přispěla. Také proto může vůdci procházet to, co by neprošlo nikomu v žádné minulé době.

Co s tím? Je to v podstatě dost jednoduché, ale v praxi je skoro nemožné toho dosáhnout. Stačí totiž toho pána z politiky vystrčit. Není nutné žádné násilí, není třeba mu nadávat a ostouzet jej. Stačí dát hlas někomu (komukoliv) jinému. Naneštěstí je třeba, aby těch, kdo to udělají, bylo výrazně víc, než jsme doposud byli svědky. Přitom jde jen o to, obětovat asi tak hodinu svého času své vlastní budoucnosti.

Velkou posilou pro ANO je defétistický a opatrnický postoj většiny ostatních politických stran a hnutí. Jen výjimečně některý z politiků řekne, s kým je a s kým není ochoten spolupracovat. Raději se schovávají za hloupou a nepravdivou výmluvu, že „o všem rozhodnou voliči“. Ano, počet hlasů bude rozhodující, ale o ten se bojuje tak, že se jasně řekne, co chci a co nechci.

Jak mám třeba já dnes vědět, jestli hlas, který dám ve volbách jedné ze stran, neskončí nakonec v koalici s Hnutím ANO? Protože to nevím, mohu se rozhodnout nejít k volbám nebo volit toho, kdo mi na mou otázku odpovídá. Tímto způsobem se nejspíš bude rozhodovat víc voličů a dá se očekávat, že na to některé tajnůstkářské strany doplatí. Ke škodě nás všech. Sen páně Babišův je totiž opravdu nebezpečný a nikdo z politiků by se neměl utěšovat tím, že v případné koalici s ANO zabrání politické katastrofě. Nezabrání ničemu.

Aby voliči věděli a aby partaje jednoho dne nestály na pokraji propasti, je zapotřebí, aby ti, pro které je demokracie větší hodnotou než účast v mizerném holportu, jasně řekli, že s Andrejem Babišem a s jeho Hnutím nikdy spolupracovat nebudou. Pokud to neudělají, nedostanou hlas od tolika voličů, že to povede k jejich porážce nebo k podřízenému postavení pod protektorátem ANO.

Výsledkem opatrnictví a rádoby politického mlžení může být, že do roka a do dne od letošních voleb budeme mít Sněmovnu o polovinu menší, Senát bude zrušen a na Hradě bude místo churavého starce poslušná loutka. Toho se bojím. Ne Andreje Babiše, ale srabství politiků a zklamání občanů, kteří nebudou mít komu svěřit svůj hlas a budoucnost této země. Vůdce má sen. Nejvyšší čas, aby se ostatní politikové konečně probudili.

Post scriptum: Docela dlouho jsem váhal, jestli mám tento text zveřejnit jinde než na F24. Je poněkud emotivní, a proto i osobnější. Jelikož chci být konsistentní, tak se nebudu cenzurovat. Určitě už jsem napsal lepší věci, ale úplný obrázek dává až celek. Přece Vás, drazí kritikové i mlčící většino, neošidím o jednu slabší kapitolu!

Post post scriptum: Právě mi jeden přítel a kolega připomněl, že Hugo Chávez po svém zvolení prezidentem začal destrukci demokracie změnou ústavy a zrušením Senátu. Je to tedy už vyzkoušená cesta.


Psáno pro Forum 24

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy