Stát lze zničit poměrně jednoduše. Jenže víme - v případě Ruska - co se stane den po té? Mají rusobijci nějaký plán B?

Zkusme se nad rozpadem Ruska zamyslet. Na jeho místě vznikne několik samostatných států, které se mezi sebou servou jako psi o:

1. atomové zbraně. Případ Ukrajiny ukázal, že stát, který je nemá, je velice zranitelný. Připomínám, že současné Rusko má mnohem více jaderných zbraní, než v minulosti Sovětský svaz. Disponuje řádově 2 000 operačními jadernými hlavicemi a mnoho tisíc dalších má ve skladech, přibližně 500 strategickými nosiči a 1 700 přepravitelnými jadernými hlavicemi. Jak ukázala ukrajinská krize, má i velkou a moderní konvenční armádu, vybavenou mnoha sofistikovanými zbraněmi.

2. o nástupnictví po Ruské federaci, které zaručuje členství v mezinárodních organizacích.

Rvačka má jen dva možné konce:

1. pokud proti sobě nástupnické státy použijí atomové zbraně, důsledky havárie v Černobylu budou zcela zanedbatelné, oproti tomu, co nás čeká. Co si zamořená Evropa sama se sebou počne je mi naprostou záhadou,

2. jeden stát konvenční válku vyhraje, ostatní prohrají. Klíčová otázka: je Evropa se všemi svými protiruskými postoji hotova přijímat tisíce uprchlíků z poražených států?

Je to ta slibovaná růžová budoucnost Evropy, kterou rusobijci tak toužebně očekávají?

Vzhledem k tomu, že je to můj poslední letošní příspěvek, rád by se s laskavými čtenáři rozloučil a popřál jim šťastné přežití Vánoc a mnoho úspěchů v novém roce.