Němci si zřejmě spočetli, že USA ekonomicky i vojensky oslabují a nebudou je moci podporovat a chránit tak účinně jako v minulosti a začínají lavírovat mezi USA a Ruskem.

Na úvod mi dovolte citovat zprávu z ruského serveru Sputnik: „V rámci Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu podepsaly Gazprom, E.ON, Shell a OMV memorandum o záměrech, předpokládající spolupráci všech výše uvedených společností na realizaci projektu plynové dopravní infrastruktury určené k přímým dodávkám ruského plynu evropským spotřebitelům. Memorandum odráží záměr stran realizovat projekt výstavby dvou částí plynovodu od pobřeží Ruska přes Baltské moře až na pobřeží Německa. Kapacita nového plynovodu bude 55 miliard krychlových metrů ročně", praví se ve zprávě.

„V nejbližší době začnou strany zakládat společný podnik za účelem realizace projektu. Strany hodlají využít kladných zkušeností Nord Stream AG, která působí od roku 2012, mimo jiné i již hotového předinvestičního průzkumu", oznámila společnost. Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov sdělil novinářům, že Gazprom získá v zakládaném společném podniku nejméně 51%. Trasa nového plynovodu bude obdobná jako trasa Severního proudu, dodal Kuprijanov“. Poznámka pro ty, jež mají ruský server za „něco eaného“ - stejnou zprávu dnes přinesl i The Economist.

Z výše uvedeného vyplývá, že Němci k zajištění své prosperity potřebují ruské suroviny a jsou si této skutečnosti dobře vědomi. Jsou si vědomi i odběratelské síly Číny a Ruska, resp. celé Šanghajské organizace pro spolupráci a obchodního významu Čínou budované nové Hedvábné stezky. Na straně druhé klesající ekonomické a vojenské síly USA. Němci dobře vědí z průzkumů veřejného mínění, že Američané nechtějí - v případě války v Evropě – podruhé tahat za Evropany „kaštany z ohně“.

Zdá se jako by Němci začínali napodobovat Ukrajinu ve smyslu: „kdo bude silnější“ a „kdo dá víc“, k tomu se připojíme. Vyhodnotí-li si, že je pro ně výhodnější společný obchodní prostor „od Lisabonu po Vladivostok“, než Američany nabízené TTIP, klidně se spojí s Ruskem. Historie ukazuje, že takové veletoče jsou řídké, ale ne nemožné.

A co říci závěrem? Češi byli největší „Kubánobijci“ v OSN v otázce lidských práv. Po té, co Američané udělali v otázce Kuby veletoč, Češi si na Kubě obchodně ani neškrtnou. Nečeká je stejný osud i v Rusku?