Ještě se ani nestačil usadit prach na kauzách Skripal a použití chemických zbraní Bašárem Asadem a už tu máme novou, která opět otevírá otázku důvěry. Komu věřit tentokrát: Izraeli či Íránu? Co myslíte, vážení čtenáři?

O co komu v tomto sporu jde? Izrael oficiálně obvinil Írán z porušování dohody o omezení íránského výzkumu jádra (vývoje atomových zbraní), kterou Teherán podepsal s USA, Velkou Británií, Ruskem, Francií, Čínou, Německem a Evropskou unií v roce 2015. Premiér Netanjahu řekl, že podklady pro obvinění Íránu dodala vládě její tajná služba. Írán veškerá obvinění popírá a tvrdí, že údajné důkazy jsou falsa, vytvořená samotným Mossadem s cílem znevěrohodnit a očernit Írán v očích mezinárodního společenství. Netanjahu dále potvrdil, že Írán disponuje i moderními raketami, které jsou schopné zasáhnout Tel Aviv, Rijád či Moskvu, jinými slovy, potřebnými nosiči atomových bomb.

Izraelský premiér svým vystoupením chtěl zřejmě zabít dvě mouchy jednou ranou:

1. ukázat, že Írán ohrožuje svět, což dodává morální oprávnění budoucím izraelským vojenským útokům proti němu a jeho spojencům,
2. poskytnout Donaldu Trumpovi další argument pro vypovězení „nukleární“ smlouvy s Íránem. Netanjahu se snaží šéfa Bílého domu přesvědčit, aby dohodu vypověděl, protože podle něj neplní svůj účel - zabránit Íránu obstarat si v budoucnu jadernou zbraň.

Jaký spor je skutečně skryt pod povrchem výše uvedeného prohlášení? Izraeli prvoplánově nejde ani tak o jaderný program Íránu, ale o jeho expanzionistické plány podél izraelských hranic. Víme, že v Sýrii jsou oblasti, které kontrolují různé šíitské oddíly domobrany, jež se nepodřizují Damašku, ale pouze Íránu. Dokonce v Asadově gardě - fakticky v jeho elitních jednotkách - mají své zastoupení zahraniční proíránští bojovníci. Pro Izrael je nepřijatelné, aby Írán v těchto oblastech zakládal své vojenské základny, protože výrazně zkracují délku doletu íránských raket na jeho území a tím pádem zbývá velmi málo času na jejich detekci a zničení. Izrael by nové základny na syrském území životně ohrozily.

Oč jde ve skutečnosti Teheránu? Opět v první řadě nejde o atomové zbraně, ale právě o vybudování nových vojenských základen na území Sýrie, které by Íránu vykompenzovaly jeho hlavní nedostatek, a to že nevlastní atomové zbraně. Díky syrským základnám a ve spojení s Hizballáhem, by mohl Teherán vůči USA a Izraeli začít více vystupovat z pozice síly.

Vraťme se otázce komu věřit. Stoprocentně můžeme věřit tomu, že Írán chce mít své vojenské základny na syrském území. Stoprocentně můžeme počítat s tím, že to Izrael nikdy nedovolí. Co se týče íránské jaderné hrozby, považuji to ze strany Izraele hlavně jako argument pro Donalda Trumpa, aby „jadernou smlouvu“ s Íránem „hodil do koše“. Sám Trump říká, že JCPOA je „katastrofálně chybná“ a musí být „opravena“. Sportovní terminologií lze vystoupení Netanjahua vůči Donaldu Trumpovi označit jako „nahrávku na smeč“.

Moje předpověď: zdá se být velmi pravděpodobné, až skoro jisté, že Donald Trump dohodu, která je oficiálně známa jako Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA), 12. května vypoví, což povede ke zvýšení regionálního napětí, dalšímu šíření jaderných zbraní (poptávka hlavně ze strany Saudská Arábie) a v blízké budoucnosti k novému kolu války na Blízkém východě. Máme se na co těšit….