Terorismus z (bývalého) Sovětského svazu
Před časem jsem se tu zeptal všech, kteří volají po „čisté Evropě bez slimáků a čmoudů“: „Jak se zbavíte téměř dvaceti procent obyvatel Ruska? Nebo Rusko pro vás není evropskou zemí?“ Nedávné dvě krvavé události z Petrohradu a Stockholmu a následně odhalené nebezpečí v Norsku upozorňují, že jsem se tehdy nemýlil. Atentátníci pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu. Žádná Sýrie. Žádný Irák. Ani Afghánistán. „Vnuci a děti“ Lenina, Stalina, Chruščova, Brežněva, Gorbačova… A také současné zplodiny Putinovy politiky. Nebo už jste zapomněli na jeho nelidsky běsný způsob čečenského vypořádání? Počet Čečenců, občanů Ruska, v řadách Islámského státu, o tom cosi vypovídá.
Teroristé s ruskými pasy…
Nebude snad ani od věci připomenout dávné prohlášení Ramzana Kadyrova, čečenského diktátora, který Putina nazývá „otcem“: „Muslimové všech zemí, spojte se! Spojte se proti Islámskému státu…!“ a pak vcelku jednoznačně, ani ne mezi řádky, dodal:„. „a proti Západu!“ Neboť ten je dle něj proti islámu a současně konstruktérem IS.
Není-li toto výmluvné, potom co?!
Nelze ani pominout vznikající alianci Ruska s Íránem, zemí, která zahájila islámskou renesanci „revolucí ajatolláhů“.
Že by Evropa postavila na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou nepřekonatelnou zeď, takovou, jakou chystá Donald Trump na pomezí Mexika?
Vladimir Putin neustále zdůrazňuje, že odlišuje islám jako náboženství od islamistického terorismu. Sotva je to známka osvícenectví a tolerance, spíše politického pragmatismu. Nemůže si znepřátelit značnou část vlastního obyvatelstva. A také nelze rozbít zahraničně-politické vazby ve stále více se znovu rozdělujícím světě. Zvlášť ne kontakty se státy v „horkých oblastech“. Obecně ovšem: i pouze realistický postoj je v tomto rozvášněném světě vítaný.
Není teď třeba řešit vnitropolitickou situaci Ruska či přesýpací hodiny politických změn a vlivů euroamerické civilizace vůči islámskému světu a naopak. Zajímalo by mě, jak se budou vyvíjet postoje českých zarytých islamofobů (ba v hraničních případech až nácků) k Rusku. Většinou náchylnost k Putinovi, až jeho adorace, byly v přímé úměře nesnášenlivosti, ba odporu k muslimským uprchlíkům a „musulmanům“ vůbec. Viz Miloš Zeman. Jak budou takoví reagovat, začne-li terorismus útočit z východu? Budou napadat Putina stejně, jako kritizovali Angelu Merkelovou: „Proč tam ty čmoudy trpí? Proč s nimi nezatočí? Proč je v tom Rusku nechává?“?
Toto není škodolibost. Vůbec nastávající situaci Rusku a bývalým zemím SSSR nezávidím. Nezávidím ani Evropě, že se mohou rozmnožit kanály, jimiž k nám bude proudit terorismus. Ani sobě a svým blízkým nic takového nepřeji.
Doopravdy mě jenom zajímá, jak se s tímto problémem popasují ti, kteří neustále zlehčovali „sluníčkářství“ Evropské unie a současně se ve všem všudy klaněli Putinovi coby budoucímu zachránci světa.
Že by to zase svedli na Američany, Židy a Sorose? To už potom doopravdy aby přidali i ty cyklisty, jak pravil starý židovský vtip.
Teroristé s ruskými pasy…
Nebude snad ani od věci připomenout dávné prohlášení Ramzana Kadyrova, čečenského diktátora, který Putina nazývá „otcem“: „Muslimové všech zemí, spojte se! Spojte se proti Islámskému státu…!“ a pak vcelku jednoznačně, ani ne mezi řádky, dodal:„. „a proti Západu!“ Neboť ten je dle něj proti islámu a současně konstruktérem IS.
Není-li toto výmluvné, potom co?!
Nelze ani pominout vznikající alianci Ruska s Íránem, zemí, která zahájila islámskou renesanci „revolucí ajatolláhů“.
Že by Evropa postavila na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou nepřekonatelnou zeď, takovou, jakou chystá Donald Trump na pomezí Mexika?
Vladimir Putin neustále zdůrazňuje, že odlišuje islám jako náboženství od islamistického terorismu. Sotva je to známka osvícenectví a tolerance, spíše politického pragmatismu. Nemůže si znepřátelit značnou část vlastního obyvatelstva. A také nelze rozbít zahraničně-politické vazby ve stále více se znovu rozdělujícím světě. Zvlášť ne kontakty se státy v „horkých oblastech“. Obecně ovšem: i pouze realistický postoj je v tomto rozvášněném světě vítaný.
Není teď třeba řešit vnitropolitickou situaci Ruska či přesýpací hodiny politických změn a vlivů euroamerické civilizace vůči islámskému světu a naopak. Zajímalo by mě, jak se budou vyvíjet postoje českých zarytých islamofobů (ba v hraničních případech až nácků) k Rusku. Většinou náchylnost k Putinovi, až jeho adorace, byly v přímé úměře nesnášenlivosti, ba odporu k muslimským uprchlíkům a „musulmanům“ vůbec. Viz Miloš Zeman. Jak budou takoví reagovat, začne-li terorismus útočit z východu? Budou napadat Putina stejně, jako kritizovali Angelu Merkelovou: „Proč tam ty čmoudy trpí? Proč s nimi nezatočí? Proč je v tom Rusku nechává?“?
Toto není škodolibost. Vůbec nastávající situaci Rusku a bývalým zemím SSSR nezávidím. Nezávidím ani Evropě, že se mohou rozmnožit kanály, jimiž k nám bude proudit terorismus. Ani sobě a svým blízkým nic takového nepřeji.
Doopravdy mě jenom zajímá, jak se s tímto problémem popasují ti, kteří neustále zlehčovali „sluníčkářství“ Evropské unie a současně se ve všem všudy klaněli Putinovi coby budoucímu zachránci světa.
Že by to zase svedli na Američany, Židy a Sorose? To už potom doopravdy aby přidali i ty cyklisty, jak pravil starý židovský vtip.