Způsob navigace přeučených leváků (a praváků i…)

07. 09. 2017 | 15:30
Přečteno 5898 krát
Mám přítele, který si notoricky a tvrdošíjně plete pravou a levou stranu. Když mu řeknete, že je moták, podá vysvětlení: „No jo, to víte, já jsem přeučený levák!“ Čímž je pro něj hotovo. Problém je, že -- coby spolujezdec v automobilu -- má sklon (a opět notoricky a tvrdošíjně) fungovat v roli navigátora. S řidičem, který netuší nic o kamarádově přeučeném leváctví, a podlehne jeho naléhavosti, s níž se pasuje do pozice palubního velitele, končí cesta v divokém zmatku.

Při sledování českého veřejného prostoru zdá se mi, že je přeučenými leváky (a nejen jimi) přímo promořen. Zejména se objevují na sociálních sítích, kde demonstrují svoje postoje k světu a radí v mezinárodních politických otázkách. Často se zdá, že by chtěli rozhodovat. Nejlépe prostřednictvím referend.

Dovolávají se minulého režimu, někteří jsou dokonce tak daleko, že tvrdí, jak v něm bylo lepší kupříkladu zdravotnictví či městské omítky nebo pivo, což všechno je doložitelně kvalitnější v současnosti. Vzlykají po totalitním pořádku, teď už dokonce často i bezostyšně křičí, že by se měly vrátit dráty na hranici. Kdepak vláda jedné strany, nad tu nebylo!

K tomu dodávají, že pravice tuto zemi rozkradla, zošklivila a vůbec přivedla vniveč.

Ze všeho by se dalo soudit, že jsou to lidé, hlásící se k levici. Nic proti levicovému ideovému zakotvení. Je člověku dáno jeho založením, výchovou a postavením ve světě, stejně tak jako jiné individuum má zaměření pravicové. Co je tato civilizace touto civilizací, navzájem se to chtělo porazit a přitom se to navzájem nevyhubilo. Byla pravice. Byla levice. Jednou vyhraje ten, pak onen. Tak to má asi ve světovém koloběhu být.

Problém ovšem nastane, když se něco vychýlí až moc vlevo či až moc vpravo. Pak si to sice říká levice či pravice a myslí to „já“. Totalitarismus, autoritativní režim, korporativní stát. Tehdy přestane svět mít vzhled normálnosti a začíná páchnout.

A nastává zmatení jazyků a myslí přímo babylonské. Objeví se přeučení leváci (praváci). Zrovna jako teď. Výše řečení občané, hořekující nad tím, co všechno tu pravice napáchala, s železnou pravidelností obracejí se k Rusku. Jak ovšem může člověk levicově založený (alespoň ten, který to o sobě říká) podporovat Vladimira Vladimiroviče Putina? V Rusku jsou pomalu (v lecčems rychle) a jistě oklešťována ta lidská práva, která jsou pro levicové lidi až přemrštěně svatá. Moskevský režim se přiklání téměř k fanatickému pojetí pravoslaví. Hysterie kolem filmu o avantýře cara Mikuláše budiž toho dokladem. Kreml je špičkou ledovce tvořeného oligarchy gangsterského a mafiánského původu. Nedávný dokument o majetku tamního premiéra Dmitrije Medveděva musel každému slušnému levičákovi zvednout žaludek. V Rusku nevládne lid, jak si levičáci vysnili, že by mělo být, ale autoritativní (zatím, neboť směřuje stále více k totalitářství) vůdce Putin se všemi atributy absolutisty.

Že by Rusko bylo levicovým rájem, vskutku se mi nezdá. Spíš hodně zastydlý ultrakonzervatismus. Nechci tu hauzírovat fašismem, ale některé bodliny varují: ježka v pytli neutajíš.

V záloze mají naši pseudolevičáci ještě Čínu. Kruciálním rysem levicovosti je sociálno. Nevím, jak to mají v komunistické Říši středu se zákoníkem práce, ale cosi o dětském vykořisťování (ha, štrajchpudlíci!) se proslýchá, sociální pojištění také nic moc, kolik že tam činí důchod? A co nemocenská? A tak všelijak.

Vím, je to složité v zemi s půldruhamilardou různorodé populace. Ale nemělo by se snad k tomuto komunisticko-kapitalistickému (v nejtvrdší asociální podobě) systému hledět jako ke vzoru a cíli.

Západ je proti těmto východním systémům levicový až až. Přesto ho „přeučení leváci“ nenávidí a upínají se k diktátorským či autoritativním východním rájům, které by správně měli ve své politické tabulce řadit kamsi na krajní pravici. Že by ve skutečnosti nešlo o ideové vymezení, ale o nechuť k lidské svobodě a demokracii, a s tím související obdiv k „silné ruce“, která dá příležitost ventilovat malomocnou nenávist?

Ale nejen „leváci“. „Přeučené praváctví“ zní sice jako nonsens, nicméně se vyskytuje. Nabízí se mnoho takových, kteří tvrdí, že přísahají napravo, a při tom jsou ve skutečnosti vyznavači absolutistického byzantinství. Ideály skutečné pravice v čele se svobodou individua jsou ochotni obětovat na oltáři podivné zcela nepravicové moci. Spoutat je řetězy vládychtivého cynismu, opírajícího se o kolektivistickou manipulaci s lidmi. Opět v čele s nějakým strhujícím Hospodářem.

A nemluvme pouze o „leváctví“ či „praváctví“. Jde i hodnoty ne pouze ideové, ale obecně lidské. Rysy „přeučenosti“ nesou kupříkladu také mnozí naši spoluobčané, kteří zvedli prapor antiislámismu a žádají, abychom až do hrdel a statků hájili naši kulturu a civilizaci. To jim nebrání volat pro pachatele trestných činů po drakonických, ba barbarských, nekřesťanských trestech, včetně mučení, usekávání rukou a kastrací.

Podobnost se spravedlností šílených fanatických imámů není náhodná. Přečtěte si komentáře k článkům o znásilnění žen (pokud násilí ovšem neučinili muži jiné rasy a barvy pleti, tam bychom s gustem krutě trestali): „hodně si za to ženské můžou samy, nemají nosit krátké sukně“, „znáte baby – dala mu dobrovolně a pak ho šla udat“, „když ženská nechce…“ Či násilí na ženách? „To, že jí občas dal pár facek, určitě nebylo bez důvodu!“ Kolikrát to slyšíte? A nic k tomu neřeknete. Přiznejte si.

Že by zarytí antislámisté přeučili se na hlasatele práva šaría? Ještě navíc zpotvořeného? Ale ne, barbarství je v nich. Žádný islám k tomu nepotřebují. Ani jinou víru. Mají tu svou. Přeučenou. Naučenou. Hnusnou. Plnou opovržení ostatními lidmi. Jinak ovšem říká si to „vlastenci“.

Neříkejte, prosím, nic o špinavé pěně diskusí na sociálních sítích. Poslechněte si debaty v hospodách či tramvajích. To by musela být špinavá pěna skoro všude. Ale ona nejspíš -- vytékající po škopcích z duší značné části české populace (hanbím se říci národa, to je pro tuto lůzu označení příliš vzácné, byť si ho ona sama tak ráda bere do čumáku) -- , asi je. Nejsou to však pouze „přeučení leváci a praváci“ a „ochránci našich hodnot“.

Bohužel, hodně lidí, hlásících se k tradičním hodnotám, levice, pravice a civilizačním vůbec, vzory a opory pro ně hledá úplně někde jinde, než se úctyhodné proudy skutečně hodnotových myšlení a chování nacházejí. Ve skutečnosti jsou to milovníci diktátorství, xenofobové, rasisti (kdybychom jim pečlivě prohlédli ledví, dozajista objevilo by se, že prazáklad jejich nechuti k černochům není skutečnost, že to mohou být muslimové, ale že jsou černí, a že by je nesnášeli stejně, i kdyby to byli horliví vyznavači našich civilizačních kořenů, ba možná o to víc), závistivci, podrazáci, zbabělci, neúspěšní mamánci… podhoubí pro totalitu.

Pozoruhodné je, jak tito „přeučení leváci“, „praváci“ a „obránci hodnot“ touží po tom, aby se stali navigátory a vytyčovali cestu k cíli. Dejte jim referendum a dodají vám Vůdce.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy