Liberální demokracie ztrácí lesk

19. 01. 2018 | 19:35
Přečteno 2007 krát
Západní esejisté si dělají vrásky a dávají najevo zneklidnění. Liberální demokracie stůně. Řadu měsíců se množí texty na téma její krize. Přežije tento model vládnutí a kdo a co za to může?


Komentátor David Brooks píše v listu New York Times dne 14. ledna 2018 článek s názvem „Jak hynou demokracie“. Následující den v témže listu publikuje Ross Douthat vedle portrétu Alexise de Tocquevilla komentář s titulem: „Existuje život po liberalismu?“ V listu Le Monde s datem 19. ledna 2018 sděluje komentátor Alain Frachon, že „liberální demokracie se od roku 1989 v Evropě i v USA vzdává“.

V roce 1989 po pádu Berlínské zdi se liberální demokracie stala spolu s tržní ekonomikou nutnou formou politického horizontu, uvádí francouzský novinář. Každá země procházela svým způsobem a tempem transformací a ti, kteří takovou snahu neměli, dělali něco na oko, aby se zařadili. Počet demokracií skokem narostl. Od invaze v Iráku v roce 2003 přes ekonomickou krizi, která přišla v roce 2008, se lesk modelu liberální demokracie silně vytrácí. Od roku 2000 zmizelo ve světě na dvacet demokracií, které přešly k formě více či méně silného autoritářství. Pokud dějiny mají nějaký smysl, pak se zřejmě změnil, dodává Frachon.

Panují-li obavy ohledně liberální demokracie za Atlantikem, nemenší zneklidnění je cítit v Evropě a v Evropské unii. Dvě její členské země, Maďarsko a Polsko jsou podle Frachona na cestě k „demokracii illiberální“, což je pojem politologa Fareeda Zakariy. Pro tyto země, které tvořily slovy Milana Kundery Sovětským svazem „ukradený Západ“, znamenal návrat do západního tábora tři věci: svobodné volby, právní stát a tržní hospodářství. Volby a tržní hospodářství zůstávají. V ohrožení se ocitá právní stát. Jacques Rupnik píše v revue Commentaire, že „v Polsku jsme svědky rozebírání právního státu“ a „v Maďarsku jeho boření“. A pokračuje: „Autoritativní úchylka zasahuje do dělby moci, nezávislosti médií a do politické neutrality veřejné správy“. Na DNA liberálního právního státu útočí režim strany Fidesz Viktora Orbana v Budapešti a PiSu Jaroslawa Kaczynskiho ve Varšavě. Jsou tu „blíže Rusku Putina nebo Turecku Erdogana než EU“ soudí Rupnik

Princip „illiberální demokracie“ je jednoduchý: strana, která vítězí ve volbách se stává vlastníkem státu. Státní správa, justice, Ústavní soud, policie, veřejnoprávní sdělovací prostředky, to vše přechází na stranu volebního vítěze. Zprostředkující útvary jsou zastrašovány, pravidlo rovnováhy mocí se narušuje, na vyšší úředníky a soudce se uvaluje dohled.

Jak se opakovaně potvrzuje, na znejistění liberální demokracie se nemalou měrou podílí americký prezident Donald Trump. „Dělá práci pro ty, kteří pohrdají liberální demokracií“, soudí Alain Frachon. Žádné z jeho vystoupení není obranou modelu liberální demokracie. Trumph se chová a jedná způsobem, který liberální model ohrožuje a téměř denně přidá to, co přitažlivost liberální demokracie oslabuje a co ji rozkládala. Americký prezident by měl být vrchní vestálkou amerických institucí. Měl by o ně pečovat a udržovat jejich věčný oheň. Avšak Trump je kritizuje, jednu po druhé, a podrývá jejich legitimitu. Nehledě na to, že používá lež jako jeden z nástrojů vládnutí. To není nic neutrálního. Není jasné, o jaký typ demokracie Trumpovi jde, o liberální demokracii většinou nikoliv. Navíc dodává svými projevy a výroky odvahu těm, kteří liberálně demokratický model na mezinárodní scéně zpochybňují a nezakrývají své pohrdání vůči liberálně demokratickému způsobu vlády.

Každý nový výstřelek Donalda Trumpa musí potěšit přinejmenším dva z jeho „pobratřenců“ Vladimíra Putina a Si Ťin-pchinga. Jeho poslední „elegantnost“ v podobě okřiknutí Haiti
i a několika afrických států, jejichž občané emigrují do USA, jako „shit-hole countries“, byla jistě v Moskvě a Pekingu vítaná. Ruská a íránská média v arabštině hovořila oslavně o poslední z „trumpovin“. China Global Televison Network nezůstávala pozadu ve vysíláních směrem do Afriky a Asie. Světem se tak neslo poselství, že americký prezident je rasista.

Nelze popřít, že „Číňané a Rusové vedou ideologický zápas na obranu politické autokracie“, uvádí komentáror listu Le Monde. Odehrává se v sálech OSN formou soustavné kritiky západní demokracie. Je to způsob, jak znevěrohodněním liberální demokracie posilovat oprávněnost autoritativního vládnutí. Prosazují se rozdílné interpretace Všeobecné deklarace lidských práv s dvojím poselstvím: naše „interpretace“ je stejně hodnotná jako vaše a vaše hodnoty neplatí pro všechny. Má z toho vyjít pro váhavé a nerozhodnuté nebo arabo-muslimské země, pro které je demokracie těžko stravitelná, závěr, že liberální demokracie je vlastně jen pokrytectví, které praktikují země a národy v úpadku, navíc takové, které by si vzhledem ke své ambivaletní historii neměly činit nárok kohokoliv poučovat.

Na jedné i druhé straně Atlantiku se dává ústup liberální demokracie do souvislosti s obdobnými důvody a příčinami. Imigrace, pocit vnucování multikulturalismu na úkor národních kultur, rozhodný až radikální individualismus, rozpad společných zájmů, narůstající sociální nerovnosti a chaos vyvolaný technologickým rozmachem. Ve Francii jsou slyšet hlasy, že liberální model potřebuje renovaci. Měl by prokázat platnost své schopnosti se regenerovat. Konstatuje se přitom, že současný americký prezident této linii nepřispívá a dává přednost opaku. „Trumpova historická úloha“ tak bude jednou možná spojována s dokonáním ztráty lesku liberální demokracie a s úpadkem tohoto modelu vládnutí.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy