Jak to, že se vás nebojí?
Všude po místech tu čtu stížnosti na české politiky. Odkud se vzali a kdo jim dovoluje, se takhle chovat?
Navazuji na povzdech z minulého threadu.
cituji:
EK napsal(a):
Milý pane Procházko, ještě pořád uvažuju, proč to jinde jde a tady ne a ne...Klíčová mi přijde Vaše věta: "Zemské vládě, v obavách o brzké volby, nezbylo, než se s protestujícím občanským sdružením dohodnout..." Víte, mně se zdá, že u nás vláda jakékoliv úrovně nemá obavy a respekt VŮBEC z ničeho a nejmíň ze svých občanů, kteří, nicnaplat, vždycky nakonec MUSÍ NĚKOHO zvolit, že? A v úsilí utajit, v čem špinavém zrovna mají namočené své prstíky, jsou tito zvolenci vzácně jednotni napříč politickým spektrem. Ach jo. Gratuluji vám k vašemu úspěchu a k vašemu charismatickému moderátorovi, ale jakkoliv JE úžasný, myslím obecně, že jen v osobě "rozhodčího" ten průlom není. Teď mne napadá (půjčuji si to asi z židovské tradice a nevím to přesně - jsemť polovzdělancem), že na světě je prý vždy jen 36 spravedlivých lidí. No, to není moc. A problémů je hodně. Asi by se měli dobrovolně přihlásit, abychom si je mohli nějak půjčovat, nebo já nevím... Ale zase - nechat všechno jenom ne nich... nač jsme tu teda potom my vostatní?!
konec citátu
Rozhodně nechci budit zdání, že by si Němci neměli na co stěžovat. Ale politici se svých voličů zpravidla bojí, nebo to alespoň dobře předstírají.
Sám v české politice nevyznám a politiky moc neznám. Shodou okolností jsem jednou shlédl diskusi dvou kandidátů u pana Moravce. Jednoho jsem hned identifikoval jako pana Paroubka a u druhého jsem si přečetl, že se jmenuje Nečas. A byl jsem moc rád, že náš jazyk je tak málo rozšířený a že to doufejme nikdo mimo Čechy neuvidí, hlavně nikdo z mých přátel a když, nebude aspoň rozumět, co pánové na sebe chrlí.
Kdyby takhle vyjel nějaký Kanzlerkandidat na svého protivníka, bude se ten druhý jen zdvořile usmívat, protože bude vědět, že volbu vyhrál. Kdyby se tak zachovali oba, což si nedovedu představit, bylo by nutné volby odložit, aby obě strany dostaly příležitost, najít si nové kandidáty. Takové chování se toleruje nanejvýš u předsedů mládežnických organizací, které omlouvá puberta.
Dále jsem viděl pana provizorního technokrata Fišera, a zdálo se mi, že se od výše řečených liší. Prý se těší větší popularitě. Slyšel jsem, že on sám by premiérem zůstat ani nechtěl. Dobrá tedy. Jeho existenci ale považuji za důkaz, že se v Čechách vyskytují jedinci, které většina obyvatel považuje za slušné a za schopné vést důležitý úřad.
Rád bych proto tady zasvěcené české veřejnosti předložil následovnou dvoudílnou otázku:
a ) Jak to, že si české partaje můžou dovolit, nechat kandidovat lidi nevycválané, o jejichž poctivosti jsou dokonce pochybnosti?
b ) Co by se proti tomu dalo podniknout ze strany obyčejných občanů ?
Předem bych rád ustanovil tato pravidla na úsporu energie:
- Neztrácejme čas barvitým líčením neutěšeného stavu. Ten je snad znám a o plané žehrání nemáme nouzi.
- Vzdejme se předem pitomých návrhů typu: „všechny do jednoho pytle a hodit do Vltavy“. To je nekonstruktivní, protože neuskutečnitelné (je to myslím zakázané a tak velké pytle se ani nevyrábí).
- Neodvádějme pozornost líčením případných nedostatků pana Fišera. I kdyby byl jakýmkoliv syčákem, což zřejmě není názor většiny, přinejmenším uchránil Čechy před obrovskou evropskou ostudou a já ho stejně uvádím jen jako variabilní hodnotu.
prosím...