Nahodilá fotografie
Tento blog je ještě mnohem větší ptákovina, než z názvu patrno.
Vzhledem k relativně krásnému počasí (i teď, po půlnoci máme nad 10°C), jsem se včera odpoledne odhodlal zajet do supermarketu na kole, abych si dokázal, že nejsem ještě úplně shnilý. A abych si dokázal úžasnou kreativitu, vzal jsem si foťák, chtěje se pokusit zachytit půvab rozbahněné adventní krajiny a v okolních vsích získat obžalobný materiál k blogu o estetické apokalypse zdejšího stavebnictví. (Vlastně už jsem text už dávno napsal, ale v dosavadní formě je nezveřejnitelný a k věcné diskuzi nevhodný, protože vznikl v poryvu vzteku.)
Mdlé adventní světlo nepřikrášluje motivy pozlátkem slunečního jasu a dává obcím, krajině a selskému působení vůkol vyniknout ve své nelíčené takovosti.
A tak mne napadlo, že zdaleka není vyloučeno, že v habitabilní zóně Proximy Centauri, či jedné z obou Alf Centauri, se nachází vhodná kamenná planeta, na níž vznikl zvídavý život.
Možná že právě odtamtud byla před mnoha a mnoha lety odstartována sonda k naší poněkud mladší sluneční soustavě, která z hlediska centauřanů je sice poněkud chudší na těžké prvky, přesto ale skýtá naději na vznik primitvního života.
Druhá sonda právě touto dobou má dopadnout na povrch zemský. Ta první už dopadla na Mars a se zklamáním tam nezaznamenala nic než zaprášené šutráky.
Centauřani pochopitelně nemohli předem vybírat žádné příhodné místo k přistání, tak jak to činí NASA v případě Marsu, který je pro nás blizoučko, ba takřka na dlani.
Centaurské sondy přistávají nazdařbůh.
Možná že se sondička má kolečka a má se, řízena automatikou, ploužit po zemi. Ale pokud zabředne do toho, v čem jsem stanul dneska odpoledne já (a to ještě, pitomec jeden, v sandálech), tak z další explorace nejspíš sejde.
A takto se tedy přihodí, že jediná fotografie z povrchu zemského, která bude odvysílána směrem k Centauri, bude zcela nahodilého rázu:
Celou cestu ze supermarketu domů (ostatně v začínajícím dešti) jsem si představoval, jak centaurští vědci budou takový obrázek vyhodnocovat, až k nim za 4.34, respektive za 4.22 roky dorazí, jaký úsudek si o naší planetě utvoří centaurský občan, až tu fotku po ránu uvidí ve všech novinách a kolik mladých astronomů si na něm napíše dissertace.
-----
Tak, to je všechno.
Přece jsem v úvodu nesliboval nic jiného.
Chtěl jsem si jenom prověřit, kolik lidí bude ze zvědavosti, a navzdory varování, ochotno kliknout na jakoukoliv koninu.
Omlouvám se (trochu) a příště budu psát o vážných věcech a s obvyklou seriozitou.
Vzhledem k relativně krásnému počasí (i teď, po půlnoci máme nad 10°C), jsem se včera odpoledne odhodlal zajet do supermarketu na kole, abych si dokázal, že nejsem ještě úplně shnilý. A abych si dokázal úžasnou kreativitu, vzal jsem si foťák, chtěje se pokusit zachytit půvab rozbahněné adventní krajiny a v okolních vsích získat obžalobný materiál k blogu o estetické apokalypse zdejšího stavebnictví. (Vlastně už jsem text už dávno napsal, ale v dosavadní formě je nezveřejnitelný a k věcné diskuzi nevhodný, protože vznikl v poryvu vzteku.)
Mdlé adventní světlo nepřikrášluje motivy pozlátkem slunečního jasu a dává obcím, krajině a selskému působení vůkol vyniknout ve své nelíčené takovosti.
A tak mne napadlo, že zdaleka není vyloučeno, že v habitabilní zóně Proximy Centauri, či jedné z obou Alf Centauri, se nachází vhodná kamenná planeta, na níž vznikl zvídavý život.
Možná že právě odtamtud byla před mnoha a mnoha lety odstartována sonda k naší poněkud mladší sluneční soustavě, která z hlediska centauřanů je sice poněkud chudší na těžké prvky, přesto ale skýtá naději na vznik primitvního života.
Druhá sonda právě touto dobou má dopadnout na povrch zemský. Ta první už dopadla na Mars a se zklamáním tam nezaznamenala nic než zaprášené šutráky.
Centauřani pochopitelně nemohli předem vybírat žádné příhodné místo k přistání, tak jak to činí NASA v případě Marsu, který je pro nás blizoučko, ba takřka na dlani.
Centaurské sondy přistávají nazdařbůh.
Možná že se sondička má kolečka a má se, řízena automatikou, ploužit po zemi. Ale pokud zabředne do toho, v čem jsem stanul dneska odpoledne já (a to ještě, pitomec jeden, v sandálech), tak z další explorace nejspíš sejde.
A takto se tedy přihodí, že jediná fotografie z povrchu zemského, která bude odvysílána směrem k Centauri, bude zcela nahodilého rázu:
null
Celou cestu ze supermarketu domů (ostatně v začínajícím dešti) jsem si představoval, jak centaurští vědci budou takový obrázek vyhodnocovat, až k nim za 4.34, respektive za 4.22 roky dorazí, jaký úsudek si o naší planetě utvoří centaurský občan, až tu fotku po ránu uvidí ve všech novinách a kolik mladých astronomů si na něm napíše dissertace.
-----
Tak, to je všechno.
Přece jsem v úvodu nesliboval nic jiného.
Chtěl jsem si jenom prověřit, kolik lidí bude ze zvědavosti, a navzdory varování, ochotno kliknout na jakoukoliv koninu.
Omlouvám se (trochu) a příště budu psát o vážných věcech a s obvyklou seriozitou.