Jelikož tady o panu Stéphane Hessel dosud nikdo nenapsal, nezbývá, než abych tak učinil já.

Hybnou silou tohoto blogiště je, alespoň z podstatné části, rozhořčení.
Rozhořčení nad poměry v Čechách, v EU, ve světě. To je určitě správné a místné.
Nesprávné a nezdravé je, že toto rozhořčení bývá chmurné, pesimistické, bez cíle a bez vize.
Zpravidla nevyústí v přínosnou analyzu, v nějakou konkrétní výzvu, nýbž ve vzájemné pospílání nebo v uvzdychanou rezignaci.

Proto se divím, že ve Wikipedii najdete článek o Stéphane Frédéric Hessel ve 27 jazycích, ale nikoliv v Češtině.
http://en.wikipedia.org/wiki/St%C3%A9phane_Hessel

Při tom tento pán, narozený roku 1917, vešel ve všeobecnou známost svým pamfletem „Indignez-vous!“, „Rozhořčete se!“, vydaným v roce 2010. Díky němu se stal ve svých 93 letech ikonou rozhořčeníschopné části mládeže všude po světě (- snad s vyjímkou Čech!?).
Nevím jak v Čechách, ale v Německu byla jeho smrt po celou středu předmětem zpráv a mimořádných vysílání.

Stefan Hessel přišel na svět v Berlíně jako syn pozoruhodných rodičů, spisovatele Franze Hessela a žurnalistky Helen Grund. Životní příběh tohoto páru posloužil spisovateli Henri-Pierre Roché jako námět na román „Jules et Jim“, na jehož základě později Francois Truffaut natočil stejnojmenný film.
V šesti letech se Stefan s rodiči přestěhoval do Paříže, kde i nadále vyrůstal v poněkud bohémském prostředí. Začátkem války byl zajat Němci, ale podařilo se mu prchnout do Anglie, kde se coby tehdy už francouzký občan Stéhane Hessel („Essél“) připojil k Résistance. Při výkonu rozvědné služby byl roku 1944 na obsazeném francouzkém území gestapem zajat, pomučen a dopraven do Buchenwaldu.
I z tohoto zajetí se mu po několika měsících podařilo prchnout, když byl přepravován k odpravení do Bergen-Belsen.

Po válce pracoval v diplomatické službě Francie a pro UNO. Jeho tématy byly, jak jinak, lidská práva, demokracie a rozvoj. Jeho motivací byl vytříbený smysl pro spravedlnost.

Po všem co prožil, měl pan Hessel veškeré právo žít ze vzpomínek na své husarské kousky v době války a na utrpěné příkoří v koncentráku, jimiž by byl mohl živit zatrpklost vůči Němcům.
Nicméně si tak nepočínal. Vůči Němcům nejen že neprojevoval zášť, nýbrž byl ochoten napomáhat usmiřování mezi Francouzi a Němci – mluvil stejně dobře francouzky jako německy a zastával názor, že všude jsou lidé takoví i makoví.

Pan Hessel si během svého dlouhého života nemohl nepovšimnout, že cosi ve světě nehraje a že nespravedlnost narůstá do obudných rozměrů. Mezi jiným jej mrzel i nechutný a nespravedlivý stav v palestinských územích. Tehdy, z pocitu, že jeho čas se krátí, usedl a napsal svůj spis „Indignez-vous!“.

Od všeobecného hemzání se tento pamflet liší tím, že směřuje do budoucnosti. Je výplodem stále mladého ducha, který ovšem může vycházet z letitých zkušeností a přesto v nich nezůstává uvězněn. Proto je schopen oslovit zejména mladou generaci.
A také proto, že člověk, usmířený se svou blízkou smrtí je mimo podezření, že by vydával text z nějaké jakkoliv zištné motivace.
Jedinou mojí motivací pro tento blog je, upozornit na text který se mi tuze líbí.

Myslím, že „Indignez-vous!“ je vhodný text pro všechny generace a měl by být povinnou četbou ve všech školách, ve všech zemích kde to vrchnost dovolí a ještě více v oněch, kde to vrchnost zakazuje, a taktéž doporučenou inspirací pro přispěvatele do Aktuálně.cz.

Zde jsou linky, kde je možno text stáhnout v podobě pdf francouzky, anglicky a německy:
http://www.millebabords.org/IMG/pdf/INDIGNEZ_VOUS.pdf

http://therearenosunglasses.files.wordpress.com/2011/01/cry-out_.pdf

http://jerome-segal.de/empoert_euch.pdf


Tento link je na český překlad, který má ten háček, že v něm kupodivu chybí pasáž o Palestině a Izraeli:
http://janknop.cz/pages/hessel_indignez-vous_cesky_cz.php


Kdyby někdo ze čtenářů dovedl poskytnout link na úplný český překlad, byl bych rád.