Poznámka k blogu pana Zaorálka proti slaboučkým premiérům

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/lubomir-zaoralek.php?itemid=20269


Pan Zaorálek uvádí, že představitelé velkých firem v zahranicí mu „stále opakovali: Potřebujeme, aby ve vaší zemi bylo co nejdřív předvídatelné prostředí. Potřebujeme politiky, kteří budou stabilními dlouhodobými partnery. Hlavně už nedělejte žádné prozatímní vlády, žádná provizoria – to vás může jen zabrzdit a přidusit. Nikdo nepůjde do nejistoty.“

Svatá pravda.
A také nelze než souhlasit, že stabilní, demokratický právní stát je jak pro investory, tak pro obyvatele lepší než nestabilní demokratický právní stát.

Jenže ani stabilita ani silný premiér nejsou žádné hodnoty samy o sobě.
Jde o to, stabilita čeho, a jaký bude onen silný premiér.

Argument vábení investorů má, jakkoliv je pádný, drobné háčky:
Je totiž všeobecně prověřená skutečnost, že investoři se stejně rádi usidlují ve stabilních demokraciích jako ve stabilních kleptokraciích či betonových diktaturách. Spolupráce se silným kleptokratem může dokonce být ekonomicky velmi výhodná, neb třeba nasytit celkem přehlednou nomenklaturu zlojedů a tím se zároveň zbavit spousty nepříjemností se zdaňováním a obtížnými sociálními, ekologickými a vůbec veškerými standarty.
Jde tedy o to, jakými podmínkami holdáme investory lákat, za jakou cenu a pro koho.

Stability by v dohledné době rozhodně mělo být dosaženo!
Ale napřed by mělo být dosaženo čehosi, co vůbec bude stát za to, aby to bylo stabilizováno.
Toho může být dosaženo jen ve volbách, ve kterých většina občanů bude přesvědčena, že si vybírá větší dobro a nikoliv menší zlo.

Do té doby by měli premiéři menšího zla usedat na vystřelovacích sedadlech a preventivně být již lehce spoutáni, dokud se v praxi neosvědčí. A nejen premiéři.



Návrh na diskuzi:
Čemu by se budoucí premiér/premiérka měl/měla věnovat na vůbec prvním místě?