Jinak skvělý rozbor s vše rozhodující chybičkou
Poznámka k blogu pana Zeleného
Promiňte pane profesore že jsem tak smělý, ale Váš příměr s Titanikem je sice výborný, jenže v jiném smyslu než myslíte. Řekl bych, že valné většině ekonomicky nevzdělaných středoevropanů to netřeba ani vysvětlovat, ale já to přecejen řeknu:
Ekonomický systém je postaven na vykořisťování velmi konečných resourcí, a to zejména - i když zdaleka nejen - energie a krátících se geologických ložisek, plochy intaktních biotopů, čistoty vod i atmosféry jakož i druhového bohatství a biodiverzity (což je rozdíl, ale zejména ta degradace druhového bohatství zůstane nenapravitelné během stávající geologické epochy).
Globalizace, která umožňuje outsourcing do zemí s menšími životními náklady, jejichž nízké mzdy (dosud) průmyslové země nemůžou podbízet vede samořejmě k nezaměstnanosti v Evropě. (Stojí za povšimnutí, že nezaměstnanost postihuje zejména země, které se rozloučily s produkcí čehokoliv a věnovali se zázračnému množení elektronických peněz pozemkovými a jinými spekulacemi. Jako další se dohroutí země postavené na turismu, protože na ten už nebudou mít lidé peníze. Poměrně méně nezaměstnanost bují v zemích, holdující té nejmodernější technice a alespoň částečně produkující doma, ale to si jako neekonom sám nedovedu vysvětlit.)
Postup globalizace je spojen s úděsným zvýšením rabování resourcí, tedy absurdními energetickými náklady například na transport surovin, tovarů a polotovarů z kontinentu na kontinent, předpotopními ekologickými standarty v produkujících diktaurách a záměrnou produkcí šmejdů s built-in-obsoletion (tzv.kurvítky), na něź je plýtváno klíčovými resourcemi (např. tantalem).
Dovoluji si tedy k Vašim čtyřem bodům...
cituji:
1. Produkce potravin (sběr, lov, zemědělství)
2. Výroba věcí (řemesla, hromadná výroba, průmysl)
3. Poskytování služeb (vzdělání, finance, zdravotní péče, atp.)
4. Státní „zaměstnání“ (nezaměstnanost, podpora, byrokracie, státní “investice“, atd.)
Nic jiného již není, nic jiného homo sapiens (ekonomicky) dělat nemůže.
... přidat pátý bod, který Homo sapiens uskutečnit musí, nechce-li se do svrchnoholocéních asfaltových sedimentů zapsat jako Homo ineptus:
5. Dlouhodobě postavit systém veškeré produkce a života na obnovitelnou základnu. Krátkodobě omezit alespoň to nejnehoráznější plýtvání, zapříčiněné požadavky nevázaného globálního trhu.
A hned bude práce dost. Bude to spojeno se zdánlivým poklesem životní kvality, protože si nebude každý moci dovolit létat na velikonoce do Karibiku a být ověšen ustavičně obměňovanými průmyslovými šmejdy, které stejně nefungují, protože nejsou konstruovány na funkci, nýbrž na podporu konzumu. Ve skutečnosti ale půjde o zvýšení životní kvality a naši potomci se budou divit, jak jsme mohli v tomhle sajrajtu přežívat
V opačném případě nebude nikoho, kdo by byl vůbec schopen se divit.
S uctivým pozdravem
Adam Procházka
Promiňte pane profesore že jsem tak smělý, ale Váš příměr s Titanikem je sice výborný, jenže v jiném smyslu než myslíte. Řekl bych, že valné většině ekonomicky nevzdělaných středoevropanů to netřeba ani vysvětlovat, ale já to přecejen řeknu:
Ekonomický systém je postaven na vykořisťování velmi konečných resourcí, a to zejména - i když zdaleka nejen - energie a krátících se geologických ložisek, plochy intaktních biotopů, čistoty vod i atmosféry jakož i druhového bohatství a biodiverzity (což je rozdíl, ale zejména ta degradace druhového bohatství zůstane nenapravitelné během stávající geologické epochy).
Globalizace, která umožňuje outsourcing do zemí s menšími životními náklady, jejichž nízké mzdy (dosud) průmyslové země nemůžou podbízet vede samořejmě k nezaměstnanosti v Evropě. (Stojí za povšimnutí, že nezaměstnanost postihuje zejména země, které se rozloučily s produkcí čehokoliv a věnovali se zázračnému množení elektronických peněz pozemkovými a jinými spekulacemi. Jako další se dohroutí země postavené na turismu, protože na ten už nebudou mít lidé peníze. Poměrně méně nezaměstnanost bují v zemích, holdující té nejmodernější technice a alespoň částečně produkující doma, ale to si jako neekonom sám nedovedu vysvětlit.)
Postup globalizace je spojen s úděsným zvýšením rabování resourcí, tedy absurdními energetickými náklady například na transport surovin, tovarů a polotovarů z kontinentu na kontinent, předpotopními ekologickými standarty v produkujících diktaurách a záměrnou produkcí šmejdů s built-in-obsoletion (tzv.kurvítky), na něź je plýtváno klíčovými resourcemi (např. tantalem).
Dovoluji si tedy k Vašim čtyřem bodům...
cituji:
1. Produkce potravin (sběr, lov, zemědělství)
2. Výroba věcí (řemesla, hromadná výroba, průmysl)
3. Poskytování služeb (vzdělání, finance, zdravotní péče, atp.)
4. Státní „zaměstnání“ (nezaměstnanost, podpora, byrokracie, státní “investice“, atd.)
Nic jiného již není, nic jiného homo sapiens (ekonomicky) dělat nemůže.
... přidat pátý bod, který Homo sapiens uskutečnit musí, nechce-li se do svrchnoholocéních asfaltových sedimentů zapsat jako Homo ineptus:
5. Dlouhodobě postavit systém veškeré produkce a života na obnovitelnou základnu. Krátkodobě omezit alespoň to nejnehoráznější plýtvání, zapříčiněné požadavky nevázaného globálního trhu.
A hned bude práce dost. Bude to spojeno se zdánlivým poklesem životní kvality, protože si nebude každý moci dovolit létat na velikonoce do Karibiku a být ověšen ustavičně obměňovanými průmyslovými šmejdy, které stejně nefungují, protože nejsou konstruovány na funkci, nýbrž na podporu konzumu. Ve skutečnosti ale půjde o zvýšení životní kvality a naši potomci se budou divit, jak jsme mohli v tomhle sajrajtu přežívat
V opačném případě nebude nikoho, kdo by byl vůbec schopen se divit.
S uctivým pozdravem
Adam Procházka