„Nelez do tý žumpy, to nevydržíš“, radilo mi již několik zkušených, když jsem psal prvni blogy.

Ono je to skutečně občas - vlastně vždycky - nepříjemné, když si anonymní nick sesumíruje ze zkratkovitého profilu realitě neodpovídající terč a snaží se trefovat pod pás, ba do rodinných příslušníků. Zaplať pámbu, že pan Stejskal celá leta s neuvěřitelnou trpělivostí diskuze četl, od výkalů cídil, v čemž nyní, žel poněkud anonymněji, pokračuje redakční tým. Nikoliv jedniné co mi chybí je, jak pan Stejskal, laskyplně zvaný „cenzor“ nebo i „Sauron“, s vrozenou korektností mazání zdůvodňoval, přičemž eliminované hanebnosti, příčící se zásadám slušné diskuze, pro výstrahu doslovně ocitovával.

Konfrontaci s nepřiměřenou agresivitou až hulvátstvím jsem vždycky bral jako cenu svobody projevu, která připouští i útoky ze zákeří anonymity. Nicméně jsem chápal argumentaci pana Stejskala, že je to poněkud psychicky náročné, i po letech - a zejména po letech.
To bylo v době, kdy rekapču nahradil disqus. Systém, vyžadující registraci.

Historický exkurs:
Před mnoha a mnoha lety, v dobách parních počítačů a normalizačního ledovce v ČSSR, si Statistisches Bundesamt usmyslil, že provede ve svobodné části Německa sčítání lidu. Formuláře byly prostinké, vyžadující jen zlomek údajů, jaké na sebe dnes kdekdo ochotně vyslepičí po sociálních sítích. Tenkrát se však mezi obytalstvem vzdula vlna odporu. Mnoho občanů kategoricky odmítlo, poskytnout o sobě jakékoliv informace. I pod pohrůžkou pokuty trhali formuláře, nikoliv snad proto, že by měli obavu z nějakého konkrétního ohorožení po vyzrazení rodnných tajemství, nýbrž z pocitu, že státní moci po tom prostě nic není. Něco mezi pěti a patnácti procenty občanů se zaprčilo a odmítlo poskytnout žádané údaje. Přesný počet pochopitelně nebylo možnou zjistit, protože vlastní podstatou akce bylo, aby stát právě nezískal přesná čísla.
„Wehret den Anfängen“, čili jakmile se moci zdaří jednou strčit čenich tam kam nepatří, začne ho brzy strkat i tam, kde to skutečně vadí.
Tehdejší generace se ubránila – roku 1987. Tenkrát prý dokonce existovalo i poštovní tajemství.

Základem hájení svobody je kladení maximálního odporu už ve fázi, v níž v podstatě ještě o nic nejde. A nic na tom, že mnozí z těch, kteří tenkrát odpor kladli demokratickému státu, bývali ultrapitomými levičáky, dělající si naivní iluze o sovětském impériu. Připojovali se k nim soc.demokrati, Zelení i liberálové z opačné strany spektra, juristé i křesťani, a pan Innenminister Zimmerman marně hovořil o porušování zákonů a poukazovat na extremistické složky aliance. Nešlo o nepřátele demokracie na ulici. Různorodá aliance se srocovala proti podstatu svobody nechápajícím ochráncům pořádku pod střechou jeho ministerstva.

Svoboda se projevuje právě tím, že je přiznávána i nepříteli. Sebevědomě vychází z toho, že, bude-li důsledně hájena, snese každého. Někdy je, pravda, nutno nebezpečná individua držet pod kontrolou. Tak se ovšem děje v zájmu bezpečnosti, nikoliv v zájmu svobody. Svoboda je tím oklešťována. Někdy je to nutné, ale ať pak nikdo neplká o ochraně svobody, když jde o ochranu bezpečnosti nebo čehokoliv jiného.
Nepřizpůsobiví, tupí a nebezpeční slouží svobodě všech tím, že pouhou svoji existencí a svým chování vyžadují toleranci a že společnost nutí k úvahám o tom, co svoboda je a jak daleko si přejeme, aby sahala. Svoboda tedy není pouze tolerancí vůči cizím názorům. Je i tolerancí vůči blbcům, cvokům a bestiím.
Je to poněkud těžko stravitelná látka, kterou mnohý nezvládá, nicméně doufám, že se to dnes vyučuje i na českých školách.


A nyní tedy registrace v Disqusu. Samozřejmě .... pouhá formalita. Lze udat dokonce fake-mail. Tak nám to tady podepište, vždyť o nic nejde a nám to usnadní práci ...

Tak, jako se v mesozoiku rozdělila Pangaea a mezeru začal plnit Atlantik, rozdělilo se komentártorstvo na Aktuálně v část, která bez, nebo i s řečmi, přijala předložený registrační systém, a v část druhou, která se zasekla a odmítla se registrovat, buď proto, že věřila v ničím neopodstatněné spiklenecké teorie, ale spíš instinktivně proto, že to bylo vyžadováno.
Třetí část pak utvořil Ládik!!!, který, podobně jako Island, se nemohl rozhodnout, ke kterému kontinentu hodlá patřit.

Neregistrovaná část se zařídila v tzv. hospodě U Krtka, pod posledním rekapčovským blogem pana Stejskala, který se tím pádem octl na vrcholu nejfrekventovanějších blogů.

Jakožto emigrant s pěstěnou nepřizpůsobivostí schvaluji z kraje cokoliv, co jde systému proti srsti. Byv pak v rozhodujícím věku socializován na svobodném západě, jsem zocelen v tolerování jakkoliv pitomých přesvědčení, byť by i zahrnovala využívání svobody slova k obhajobě režimů, právě tuto s vervou potírajících. Pro ty, kteří čerpají fakta přímo z glajchšaltovaných medií kremelského gosudara sice nemám publikovatelného výrazu, ale ani ti mi nevadí, dokud jim nemusím odpovídat nebo, nedej bože, se před nimi zodpovídat ze své nepřizpůsobivosti za jejich ostnatým drátem.
Tudíž jsem se mohl bez valných zábran občas vnořit do nory krtků a přezvědět, jak se, nikým neplena, bude vyvíjet.

Sartrovo peklo se kupodivu nekonalo. Pan Stejskal se v tomto ohledu zřejmě mejlil.

Putinofilové, bojující za nesvobodu, si vzájemně takali nejinak (jen snad obšírněji) než na Disquzu. neb Disqus svádí spíš ke krátkým štěkům. Jinak se konal sousedský pokec o receptech a o zahrádce, nechyběly zanícené, ba podebrané diskuze, hádky, občasné sprosťárny samozřejmě též. Jenže trolové se marně uchytávali v ustáleném klubu a po čase, nemazáni, znuděně polevovali, protože trolovat lze i na Disqusu bezvadně. Hospoda se jakoby regulovala sama na různých úrovních politických, inteligenčních, žlučovitých i srandovnich, protože podzemní spiklenectví zřejmě pojí silněji, než názorová rozdílnost dovede rozkolovat.
Což se projevovalo zejména v dobách ohrožení, když redakce se odhodlala k uzavření blogu a bylo nutno stěhovat se pod další páně Stejskalův blog.

Včera byly krtkovic katakomby (pod velikonočním blogem) zasypány definitivně. Čímž experiment skončil.

Vlastně ani nevím proč. Dokud se mi nedostane lepšího vysvětlení, budu to považovat za nejapné.
On snad někdo nedával ve škole pozor?
Asi chodil na jinou ...

----------
Podrývavému bratrstvu nemůžu než nabidnout (tentokrát snad fungující) adresu do 23:00 hodin, kam mi můžou poslat svoje adresy s uvedením svých dosavadních nicků a těch, jejiž adresu by chtěli získat.
krtkovna2@nervmich.net
Nezvořu-li technickou neobratností, přepošlu adresy těch, jejichž přání o kontakt se budou vzájemně krýt.
Nabídka se týká výhradně zprostředkovávní kontaktu a plati i pro zaryté soudruhy putinčíky, aniž bych si dělal iluze o tom, že vůbec kdy budou schopni pochopit proč.