Zaplaťpámbu se někdo odhodlal, aby napravil chyby, které EU napáchalo v minulosti. Očista společenstva je nutná.

Po značnou část loňského roku ministr Schäuble marně pudil Tsiprase z Eurozóny. Odstavit nemohl, protože Řekové kdysi trpěli a tudíž nepřináleží Němčourovi, zubližované vyhánět.
Německý poplatník dnes potě- i -děšeně zírá, jak jiní historicky zubližovaní nám tytéž, pukavce neintegrovatelné, z celého Schengen, potažmo z hnízdečka EU vylučují. Německá vláda může ústy Steinmeiera vyjadřovat usoplanou starostlivost, nepochybně vnitřně se culíc, že Cipráška nám to oplocují! To jsou paradoxy!

Zdá se, že existují úkazy, které se zevnitř jeví docela jinak než pohledem zvenčí. Například z kongresového paláce je úchvatný pohled na Nusle i matičku stověžatou. Ale vnějšek řečeného paláce, pohledem z Nuslí (vlastně odkudkoliv) sklíčí psychicky nepřipraveného kolemjdoucího svoji ohyzdností.

Z blogů i komentářů pocházejících ze samého srdce Čtyřky vyplývá dojem, že visegrádské společenství vykazuje podobné vlastnosti: zatímco jeho obyvatelé se vidí v ušlechtilé roli Jánošíků bojujících za práva utlačovaných, na občany západně od Aše působí spíš jako horda čilých strávníků u bufetu, k němuž nepřispěla než nedůtklivostí. Lícní torby i kapsy si pěchujíc, domáhá se zhurta rovnoprávného přístupu do peněženek užaslých kolemstojících.

Není nic nevšedního, když vyžírkové soukromě využívají mezer v zákoně a obsluhují se ze sociálních systémů, do nichž ještě pencí nepřispěli. Ukořistěné si dávají zabalit a posílají domů, jak to slušný host zpravidla nedělá. Hezké to není, leč lidé bývají všelijací.

Ale aby se jejich vlády handrkovaly o to, že jejich občanům nemá být bráněno v přístupu do cizích kapes, je leckde považováno za nehoráznost, pro niž mi chybí český pojem. Marně hledám ekvivalent k německému: „es rollt mir die Zehennägel hoch.“ (kroutí se mi z toho nehty na nohou). Dovede čtenář některý vhodným termínem v Češtině vypomoci?

Nerovnost v EU, jíž konstatuje paní Hamplová, ovšemže existuje. Nevyplývá však z velikosti členů, nýbrž z jejich vztahů ke společné kase. Z Luxemburgu ani Holandska úpění po rovnoprávnosti tolik jako z Polska nezaznívá.

Británie byla dosud jedním ze zdatnějších netto-přispěvatelů EU. Největší z netto-čerpatelů eurofondů jejím tudíž odchodem utrpí nejvíce. Což jsou jako z udělání ti, kteří na nerovnost naříkají nejneurvaleji.
Například dle čísel roku 2011 příspěvek Spojených Království (± 5,6Miliard) se skoro celý vsákne v Maďarsku (4,6). Francie pokryje běžnou spotřebu Řecka. Když se na mrňavé Polsko vrhnou velmoci Holandsko, Dánsko, Belgie a Švédsko, pořád ještě nestačí uspokojit jeho finanční potřeby. Musí se do toho hrubě vložit Německo vulgárními deseti miliardami, které jsou pořád ještě málo. Čechové jsou v tomto srovnání docela skromní a nenápadní. Ty stačí skutečně vyživit samo Holandsko. Inu zpropadená evropská nerovnost.

Byť jiným snad odchod Britanie prospěje (viz možnost zauzdění banksterů a lepší šance vyhnouti se TTIP), Visegrádští své opasky v každém případě utáhnou a psí hlava za puzení britských poplatníků jim sejmuta nebude.

V době přijímání nových členů do EU nikdo neočekával, že devastované státy budou přispívat finančně. Idealisté doufali, že hospodářská pomoc jim pomůže upevnit občanské společnosti, potažmo demokracii. Stratégové očekávali od nových členů solidaritu a posilu proti imperiálním sousedům. Silná menšina lidu obecného však byla spíš skeptická, v lepším případě neočekávala nic.

Visegrád demokratično vyzařuje stále matněji, z východu načichá autoritářstvím a lne k oligarchům.
Za dob Bushe to byla ona „Nová Evropa“, která se nadšeně podílela na jeho křivém dobrodružství v Iráku a stavěla se proti zdrženlivému Německu a Francii.
Dnes naopak někteří titíž dolejzají za Putinem a jsou mu pátou kolonou v EU.
Chudoba na cti netratí. Proradnost ano.

Čtyřka momentálně neposkytuje nic pozitivního a jediné co nabízí jsou pohrůžky trucblokádami a otevřenou kolaborací s nepřítelem. Čímž se ocitá v konkurenci s Řeckem.
Hrozba rozpadem EU z hlediska centrálních národů spolu s pravděpodobností nabývá i šarmu.

Štěpení EU na základě nedorozumění, neschopnosti, zkrátka osobních nedostatků představitelů, by bylo věru tragické. Oprávněné a ozdravné bude, dojde-li k rozluce kvůli diametrálně odlišným názorům a protichůdnému vnímání skutečnosti jejích obyvatel.

Názor, že při vyjednávání na sumitech mají platit stejná společenská pravidla jako při dělení pabuvola v Serengeti není přijímán geograficky rovnoměrně.
To, že si polský ministr jel stěžovat za Bundesregierungem, že během karnevalu jeckové zneuctili majestát fírera Kačínského je v této souvislosti epizoda úsměvná. Ale i výmluvná. Cože, Kancléřka motivní vozy bláznů a ježibab necenzuruje, šašky neztrestá? Ilustruje to propastně nekongruentní chápaní demokracie.


Od pana Sobotky je šlechetné, pokouší-li se zprostředkovávat mezi Kačínským a civilizací. Nebude náhodou, že jako slušností postižený človék své trpící nehty pod obuví skrývá. Nicméně už pouhým členstvím v klubu malomocných se ČR ráchá v kravinci hlouběji než reputaci zemí koruny české zdrávo i než nutno.

Poláci promarnili mravní bonus svazku národů, které kdys trpěly pod svastikou (nekolaborovaly-li přímo) a Kremlem (s nímž někteří kolaborují dnes). Ano, polští a čeští letci před třemi generacemi pomáhali Anglii. Ale dnešní nestoudné populisty si potomci slávy vyvolili sami. Okázalé leštění starých metálů a zděděných křivd pozbývá účinku. Bratrstvo zatrpklých autoritářů je totiž odepsanější, než je ještě cudno říkat, a mnohem více, než si samo je ochotno připustit.

V lepším případě dojde k autotomii za sterilních podmínek. Nekompatibilní části se pak přimknou ke svému vzoru, aniž by jádru EU z toho vzešla škoda. Jedině Polsku, které vykazuje rovnoměrně odstředivou sílu vůči EU i Rusku, nezbyde, než se nějakým důmyslným způsobem opouzdřit a implodovat v bludu, že si pro ně přijede Amerika.

V horším případě však z EU neodpadne nic, protože to by někteří eurokrati museli jít domů a něco takového se nesmí stát. Eurokracie zůstane formálně zachována, vytesána v mramorový blok bezvýznamnosti, beze ztráty jediného vysezeného křesílka, zatímco uvnitř se zformuje původní jádro, které bude účinně rozhodovat mocí rozpočtů.

Češi by se tudíž měli urychleně usebrat, zvážit svoji situaci, a pokud možno závazně rozhodnout, zda si hodlají napříště ve společnosti Orbána, Fica, Kačínského, případně Bulharska a Makedonie lebedit ve stínu dubiska, jak hloupý západ trestají svoji nepřítomností, nebo chtějí-li setrvat na druhé straně plotu.

Oboje dveře jsou Čechům snad ještě otevřené, byť jedny už dokořáněji než ty druhé.

------------------
Poznámka:
Záměrně a nikoliv bez úsilí jsem z blogu vyčlenil téma uprchlické krize. Téma košatější zamýšlených dvou stránek, jež se mi přesto nepodařilo dodržet. Snad příště a pak déle.

Dodatek po půlnoci:
To, co tu píšu v soukromí jazyka, jemuž naštěstí nikdo jiný nerozumí, bych samozřejmě v Němčině nezveřejňoval. To jen tady, mezi námi děvčaty. Naštěstí nebývám tlačen, abych Visegrádsko v Němcich obhajoval. Kdyby, hájil bych se: „Podívejte se laskavě na své bývalé enderáky, jak ti se chovají. Prošli totiž podobným osudem a představte si, co by vyváděli v pozici samostatného státu. Zejména za pormínek dezinformační diverze z východu, která je v Německu také dobře známa.“

Osobní výtky beru za zapříčiněné neochotou akceptovat nepříjemné informace. Zpravidla nebývá považováno za nepřátelský akt důvěrné pošpitání bližnímu, že mu na špičce nosu ulpěl keňhár, který jej málo zdobí. Dostaneme-li za to facku, je to znamení, že dotyčný se už necejtí.

Zda se Čechové mají vydat samostatnou cestou Švýcarska, setrvat nebo utvořit blok mimo EU a s kým, nedovedu rozhodnout. Jediné k čemu nabádám je, aby si to předem rozmysleli, a po zralé úvaze provedli to či ono důstojným způsobem. A hlavně nakonec nevyčítali své rozhodnutí či nerozhodnutí všem vůkol, že byli zase ponecháni na holičkách jako minule a vždycky.

Nejsa mluvčím průmyslu a kšeftařů, je mi docela putna, budou-li, třeba i revolučně, zabrány cizí montovny, zabaveny šroubováky VW a zestátněny regály Metro-koncernu. Když pacholci investují v cizině, ať nekvičí nad rizikem. Kramáři kvičí vždycky: když se bojkotuje Rusko, když se zpomalí just-in-time dodávky přes hranice, když nesmějí prodávat tanky všem stranám, což nakonec dělají stejně. Prodávali by i cyklon-B, kdyby směli a marže byla dobrá. Jsou strážci ekonomie, nikoliv morálky a jejich preventivní vřískání občana obecného už valně neohromí.
Bylo by dokonce hezké, kdyby přišli o možnost vydírat domácí zaměstnance nízkými mzdami v zahraničních montovnách a amazonských lágrech. Bylo by krásné, kdyby se přestalo škudlit na vzdělání a investovalo se do výuky ve vlastní zemi, místo chodit rabovat pracovní síly do zahraničí. Jenže oni budou exportovat práci do jiné tramtárie nebo si navozí pracovní síly odjinud, což se beztak už děje a s TTIPem bude hůř. Obávám se, že vykořisťování mimo EU jim půjde ještě lépe, než v.

Proto s argumentem, jak nám Německo vyhladoví, přijde-li o visegrádské otroky, na mě nelezte. Vyhladoví leda horní etáž transnacionálních koncernů, profit danící v cizině neb ulejvající do kajmanských oáz.
---------------
Výraz „kudla v kapse“ je příliš agresivní. „hořké pilulky“ trefují spíš, ale zní příjatou útrpností. Srolované nehty budou sice v praxi také bolestivé, ale semasiologicky na jiném poli. Příbuzné s jiným výrazem, který rovněž v Češině postrádám: fremdschämen. Tedy cosi jako studem se propadat nad cizí hanbou, nezůčastněný. Jde to i přes televizní obrazovku.
---------------------------------
Ago, co popisujete nezní nadějně:
Jaká agama? Vousatá, předpokĺádám? Jak dlouho už?
1. V první řadě kouknout do tlamy, nedusí-li se hlenem. Třeba vyloučit zápal plic – antibóza pak nutná. Nebezpečí udušení, protože plazi nedovedou odkašlat. První pomoc otevřít tlamu, případně šetrně zašprajcovat (gumou na gumování třeba), odstraňovat hlen (vatová tyčinka, nepokoušejte se odsávat). Doufám, že se ještěr násilnému otevření bude bránit, protože nemá-li ani k tomu sílu, pak je to už zlé. Většinou plaza přimějete k otevření tlamy poklepánim prstem na čelo. Zápal plic je akutní onemocnění, dlouhodobé hubnutí nezapříčiní, neb jde příliš rychle.
2. Hubnutí u plazů trvá dlouho. Hubnutí můžou zapříčinit mimo jiné střevní paraziti (vyšetření trusu). Chov při Dlouhodobě nedostatečné teplotě zabraňuje trávení. Odmítá zvíře dlouhodobě potravu? Častá příčina bývá zánět dásní. Plazí hnis je jiný než savčí. Má hutnou, sýrovitou konsistenci. Pozorujete změny na dásních (hlavně prostor mezi dásní a rtem)? Často i viditelné boule zvenčí. Lze odstranit a vydezinfikovat, však jisté zručnosti třeba. Došlo-li to však tak daleko, že plaz už nemá sílu dýchat, je situace dost, abych tak řekl, fprdeli.
3. Černé fleky: majzla na roztoče. Uvolňují se šupiny, resp. části pokožky? Též mykóza možná. Ono se to na dálku blbě diagnostikuje. Bez omaku. To ovšem samo nezapříčiní respirační potíže.
Internetová diagnóza ze strohých informací je ošemetná. Plazi nedisponují menším množstvím chorob než lidé. Tedy v první řadě zajistit volné dýchání, viz bod 1.
Bohužel nevím, kde najít ve Vašem kraji specializovaného zvěrolékaře (ani kde Vás kraj je). Většina pejskařů a kočičích veterinářů se v plazech bohužel nevyzná. Když tak napište podrobnosti.
Přeji agamě rychlého a možného uzdravení.

Ad Ares:
Citát: Ale co by to znamenalo v praxi při současných problémech? Jak moc by si východ mohl dovolit razit jinou linii než tu „nařízenou“ Berlínem? Jak moc by se od ní mohl odklonit, aby to nebylo interpretováno jako morální a kulturní méněcennost východních barbarů, kteří jen berou a nejsou ochotní nic dát.

Berlínské linii se úspěšně (často právem) vzepřeli i jiní. Řekl bych, že tajemství vězí v tom, nevmanévrovat se do role notorického kverulanta, který vznáší neudržitelné požadavky tónem hokynářským.
Jak to, že Francie, Holandsko, Skandinávie (vlastně dnes víceméně všichni) Merkelové odolávají, aniž by se ocitali v pozici hanby? Ani nemluvím o Rakousku a Švédsku, kde projevili velkou ochotu přijímat uprchlíky až do vyčerpání kapacit. Jiné státy odmítají od začátku, přesto nejsou proskribovány. Jak to?
Asi proto, že jinak neopouštějí západoevropské konvence a o své loayalitě vůči společenství nezanechávají pochyb. Jejich představitelé se zdržují vulgarit. Hlavně udržují odstup od spolčení protofašistických grázlů a vyžírků (Orbán, Kačínský), přestože i v těchto zemích existuje společenská sedlina (LePenová, Wilders, Petry). Ale nepřevládá.

Češi, na rozdíl od Polska a Maďarska, můžou navázat na tradici liberální, důstojné demokracie, v níž svého času (dokud to šlo) hledali útočiště kultivovaní a slušní lidé z celé Evropy - i uprchlíci z nacistického Německa.
Východní barbarství nemají Češi v krvi. Zřejmě je však nakažlivé, pročež pozor na špatné kamarády.
----------------------
Odpověď Aresovi
A:“To byla pěkná vostuda, jak ses včera na večírku zlil pod obraz. Ani nepamatuješ, jak jste s Bolkem u bufetu vyváděli. Už jsi se necejtil, všichni koukali, jak Géza na a pí. ředitelku lycea oplzle hulákal a pak jste se společně pokusili zcizit měděné kliky.“
B:“Tak už ani ty se mě nezastaneš, odpadlíku? Pohrdáš moji slovanskou krví, hrdý odkaz našich praotců znevažuješ? Mám se snad hrbit, jsem méně než ostatní?“

Ona se kritika dá vnímat všelijak. Výzvu k přehodnocení svého chování, způsobu vystupování, svého a svých parťáků, je možno přesměrovat na pole etnického útlaku. Nakonec kdejaký dopadený kapsář křičí, že se stal obětí anticiganismu.
Ale dlouhodobě to nevede k cíli. Hlavně se pak stanete sami obětmi učesaných šizunků a nikdo se vás nezastane. Francie i Anglie jsou v opozici proti Německu též. Ale dávají si setsakramentsky pozor, aby nebyly náhodou viděny ve společnosti kačínského siláků. Ne ze strachu před naši guvernantkou, ne z antislavjanismu, nýbrž v zájmu zachování vlastní důstojnosti. Ono opravdu hodně závisí na způsobu vystupování. Což, jak jsem si stačil povšimnout, bohužel ani v ČR ne každý ví.

Snímající – je mi líto, že se nedvedu vyjádřit pro Vás pochopitelně.
Pro neschopnost se stydět existuje dnes patrně již zastaralý výraz „nestoudnost“.
Postižený touto vlastnosti si zpravidla připadá jako neprávem všemi ponižovaný Guliver. Podaří-li se nestoudnost povýšit na princip, je to začátek fašismů. Stačí si prostudovat první Adolfovo projevy. Duktus byl: konec sebeponižování, slušné chování je přežitek, my jsme taky někdo, nemáme se za co stydět!
Následně porovnat s některými dnešními projevy – a jsme doma.

Slavwine, do ekonomična jsem se ani nechtěl pouštět. Vlastně jsem chtěl jen naznačit, že Německo odluku východu snad nějak rozdýchá. Zda ČR následně hospodářsky rozkvete nedovedu posoudit.

Zdravím do večera
---------------
Ad Vlado1,
Sakra, musím jít zase dělat, ale máte pravdu. Já nedovedu hrát objektivního rozhodčího.
Jediné, o co se pokouším, je zrcadlit dojem, jakým působí ČR na venek. Protože se mi zdá, že tenhle pohled je v mediích poněkud chabě zastoupen, protože umím česky a protože si můžu dovolit říct to, co by si Němec dovolit neměl. Následně to za Němce zchytám, ale to je O.K.
Obecní Němci samozřejmě nediferencují mezi Čechy, Poláky a jakvonisevšichnijmenujou. A už vůbec ne mezi Sobotkou a Zemanem. Integrují všechno do jednoho dojmu, který je momentálně záporný. Nejen u Němců. To je právě ten prušvih. Vaši obavu z nedostatku času i důvěry sdílím. Nevím, jak se dostat ze povážlivě šikmé plochy.
----------
Ad Vlado1,
Sakra, musím jít zase dělat. Ale máte pravdu. Já nedovedu hrát objektivního rozhodčího.
Jediné, o co se pokouším, je zrcadlit dojem, jakým působí ČR na venek. Protože se mi zdá, že tenhle pohled je v mediích poněkud chabě zastoupen, protože umím česky a protože si můžu dovolit vyslovit to, co by si Němec dovolovat neměl. Následně to za ty Němce schytám, ale to je O.K.
Zda správně chápu vnímání reality pohledem z kůže Čecha, nebo přesněji stálého obyvatele Čech, nedovedu samozřejmě objektivně posoudit. Západní Němci momentálně analyzují způsob myšlení svých saských spoluobčanů a taky jim to nejde. Obecní Němci samozřejmě nediferencují mezi Čechy, Poláky a jakvonisevšichnijmenujou. A už vůbec ne mezi Sobotkou a Zemanem. Integrují všechno do jednoho dojmu, který je momentálně záporný. Nejen u Němců. To je právě ten prušvih. Vaši obavu z nedostatku času i důvěry sdílím. Nevím, jak se dostat ze povážlivě šikmé plochy.

Pravda je též, že zanáším estetické kategorie do všech problémů. Myslím, že to je základní kámen soužití a motivace ke vzniku Montanunie, pozdější EU. Rozpory zájmů byly po válce nemenší než před válkou. Pabuvol je stejný, jen byly etablovány nové způsoby, jak jej dělit. Možnost nespravedlivosti není zažehnána, ale dodržováním jakési etikety bylo dosud možno zabránit krveprolití, které bývalo v Evropě dříve pravidlem. Proto ano, prosazuji toto estetično, které je momentálně na můj v kus poněkud příliš ohroženo.

Ropušáku, qůli agamě jsem sválně nakouk:
Když je plaz malátný, se stříbrem neztrácejte čas.
Nenechat udusit, má-li hlen. Pak antibiotika + evtl. heparin, t.j. zvěrolékař.
Je-li malátný z vysílení, je to spíš ještě horší:
Prošetřit dlouhodobé chyby v chovu. Teplota?
Identifikovat případné parazity, střevní, kožní.
Pak se věnovat výživě. Nutno-li, umělá výživa (lehce stravitelný Boviserin).
Určitě existují příslušná fora i v ČR. Tam dostane chovatel sice hned z kraje vynadáno, protože herpetologové jsou ksindl nadprůměrně arogantní (jak už leckdo zpozoroval), ale lze tam získat radu, adresu odborného veterináře, resp. doporučení v ČR běžných preparátů, které pak může předepsat i zvěrolékař pejskař. Dobré je poslat fotky. Nicméně dálková diagnoza je vždycky problematická, protože začátečník často ani nezmíní, protože nepozná ani dramatické symptomy. Například rachitidu.
------------------
Pane SuPe, uprchlíky jsem z textu dodatečně vykrátil, protože nejsou příčinou, proč V4 má špatné karty. Slabá pozice se na tématu uprchlické krize akorát manifestuje. Přičina se manifestuje, mimo jiné, na způsobu hádky o přídavky.
Uprchlická krize je řešena katastrofálně, ale je to jiné téma. V Německu k reformám nedojde před březnem. 13.3. musí CDU prosrat zemské volby v Rheinland-Pfalzu. Tam totiž má ostrouhat Klöcknerová, která je ňáká moc šikovná a stává se nebezpečnou konkurentkou dnešní kancléřky. Teprve až poté může kancléřka začít uskutečňovat to, co by si Klöcknerka přála dnes.
Pak to teprve začne být pestré.
Vydržme! Pkud možno podám zprávu.

Pane Brome, není pravda, že by se německému průmyslu nedostávalo pracovních sil. Čeho se mu nedostává, jsou pracovní síly ochotné dělat za babku. Proto podnikatelé svému zaměstnaci řeknou: milej zlatej, půjdeš do předčasného důchodu, na HarzIV 1€job nebo víš kam ... a tvoje místo dostane Čech nebo Polák. Ti doma vyžijou za polovinu. Ty ošem budeš platit německou činži (nebo si obstarej papundeklovou bednu), německého zubaře a německý pohřeb (dle platných předpisů se v papundeklu pohřbít dát nesmíš, to by bylo moc levný)

Pane Jensene, chudoba v mnohých oblastech Německa roste. Profity koncernů jsou parádní. Východní Evropa je vydírací nástroj číslo jedna pro zdejší zaměstnace. A aby to vydíraným nebylo líto, z jejich dosavadních příspěvků do sociálních kas se má živit rodina Poláka. Aby spravedlnosti pak bylo učiněno dokonale zadost, dostávají východní státy eurodotace, samozřejmě ze státní kasy (nikoliv z profitu koncernů). Prý to oživí obchod, firmy na tom nádherně vydělají. Jo, ale ne řadový občan.
Divíte se, když mnoho lidí tady si přeje bytelnou hranici na východ a pořádné ochranné clo? Firmy ať se pak rozhodnou – buď produkovat a danit v Němcích za zdejší mzdy, nebo se odstěhovat do Polska a pak nebedákat, když oligarchovi rupne v kouli a zestátní jim to.
Teď teprve se to pomalu začíná smět říkat nahlas. A komunikační tón, který je zaváděn předáky V4 napomáhá, aby kdekdo ztratil zábrany... jak jsem Vám tímto názorně demonstroval.