Při zkoumání chování jednotlivců ve společnosti, zejména těch v politice, je dobré mít nepaměti několik základních pouček. Za prve, jednotlivec, pokud se nebude nacházet na špici Maslovovy pyramidy, a v naší zemi paradoxně i když se na jejím vrcholu nachází vrcholu, se bude vždy snažit maximalizovat svůj ekonomicky prospěch. Je to, jak praví marxisti, systémově imanentní či, řečeno po našem, každému vlastní. Navíc i na tom nejvyšším vrcholu vždy někdo najde, od koho se lze ještě ledacos přiučit. Za druhé, je důležité se vždy dívat na kauzální souvislost nějakého jevu a na pobídky, které společnost jednotlivci nabízí. Konečně, za třetí, nelze zaměňovat korelaci s kauzalitou. Trochu komplikované? Vysvětlím.

Budovy veřejné správy v Ćeské republice jsou místa, v nichž jednotlivci předstírají, že pracuji v zájmu celku. Toto kabuki probíhá již několik let, přičemž v posledních letech dojem stínohry zesílil, pravděpodobně i v důsledku růstu pa-vzdělanosti. Ani jeden z ministrů, náměstků, nebo členů vlády, apod. nesedí na svém místě proto, že by nějak zvlášť vynikal v nějaké profesi či dosáhl nějakého převratného úspěchu v čemkoli. V Maslovově pyramidě se nacházejí kdesi uprostřed. Přirozeně se tak snaží – ať už v osobním zájmu či zájmu celku, v jejich případě strany, ze které povstali – o posílení pozice a maximalizaci zisku. To vše se odehrává bez emocí a z pohledu dotyčných dokonce i v rámci jakési ekonomické úvahy, která je v zájmu snahy o to být „užitečný“ vede k ohýbání výběrových řízení, uplácení, korumpování, kradení, atd. Prostředky, které ve svých funkcích spravují, nepatří nikomu a všem, takže nikomu. Nikdo by se tudíž ani neměl cítit být jejich chováním dotčený. To je kauzalita. Všechno ostatní, jako když ministři tvrdí, že nevěděli, co činí jejich náměstci, navíc, když se jejich rodiny znají anebo spolu kdysi podnikali, jsou jen slova.

Je zvýšený objem, nebo naopak zmenšující se objem při přerozdělovaných finančních prostředku příčinou zvýšeného počtu zatknutí a vyšetřování korupčních kauz? Kauzalita nebo korelace? Lze z posledních zatknutí již vyvozovat nějaké poznatky? Nebo je to jako v USA, kdy snížení kriminality v 90. letech bylo mylně přisuzováno zlepšení policejní práce místo toho, aby se vzal v úvahu dopad zákona o legalizaci potratů v některých státech koncem 70 let? V důsledku tohoto zákona se rodilo méně nechtěných děti sociálně slabším matkám, které nakonec neskončilo na ulici, tedy v kriminálu. Jak tedy interpretovat rozsáhlou akci, možná pod názvem „Kolibřík“, kdy se před týdnem zatýkalo a zajišťovaly se důkazy? Je zde přímá kauzální souvislost mezi zvýšením kvality policejní práce a počtem akcí vůči politickým protagonistům, nebo je to jenom náhodný souběh, čili korelace, o jejíž síle je možné spekulovat?

Každopádně bychom si měli přestat myslet, že máme nějaké politické elity, jakékoli. A určitě také na ministerstva nebo úřady nenastupuji nějací výjimeční vzdělanci, jejichž hlavním cílem je sloužit lidu. Ne, tomu tak není. Vědí velice dobře, za jakým účelem tam jsou. Zde nemluvím o vině, nýbrž o systému, který favorizuje mozky zločinných transakcí a jejich vykonavače. Oba typy můžeme najít ve veřejných službách. Známe je díky jejich veřejných vystupováním v médiích a jsou příčinou zvýšeného rozhořčení nebo pohrdání, nebo obojího, nezřídka díky neuvěřitelným verbálním etudám, které jsou schopni předvést, někdy na hranici srozumitelnosti.

To je současný stav. Na nějakou rychlou nápravu nejspíše můžeme zapomenout. K té by bylo nezbytné zvýšení vzdělanosti napříč celou společností. To zatím nehrozí. Takže nás čekají další roky podivných příběhů ze života politiku a úředníků. Kdybych byla mystikem, tak řeknu: podívej se jim do obličeje, tam je všechno napsáno. Někdy to tak opravdu je, zvlášť v poslední době. Při tom jsou to v současné situaci právě politici a úředníci, kdo mohou přijít alespoň s dílčím řešením: ne snad, že by změnili systém, ale třeba by mohli začít ukájet své ego tím, že by alespoň čas od času sloužili i veřejnému zájmu.

No fuj, řekne si jeden, jak naivní. Souhlasím.