Je možné škrtat, nezvýšit daně a podpořit HDP?

Plošné škrty v rozpočtu na příští rok sníží růst české ekonomiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu, tvrdí premiér Petr Nečas.
Nemusí to být tak strašné.
Finové mezi roky 1993 a 2000 dokázali z deficitního státního rozpočtu udělat přebytkový. A to unikátní trojkombinací: Drsně, ale chytře škrtali výdaje rozpočtu. Zároveň nezvyšovali celkové zdanění. A k tomu navíc zrychlili ekonomický růst. Plus měli štěstí jménem Nokia.
Profesor Harvardu Alberto Alesina zkoumal země OECD, které se pokusily mezi lety 1970 a 2007 něco udělat se státní pokladnou. Napočítal 107 pokusů o zásadní změny v rozpočtové politice, které pohnuly během jednoho roku s bilancí státní pokladny alespoň o 1,5 procenta HDP. Zajímalo ho, jak dlouho politikům reformní vůle vydržela a zda to podpořilo ekonomiku. Napočítal 21 úspěšných reforem. Když si to podělíme, tak 21 ze 107 je zaokrouhleně 20 procent. Nechť těchto dvacet procent je jakási pravděpodobnost úspěšné reformy v případě, že vláda hodlá podstatně změnit fiskální politiku. Povede se to prostě jenom v jednom z pěti pokusů.
Má na to Česko? Bude tady jak politický reformní um, tak i nějaký světově přelomový podnikatelský nápad? Sazím na to, že to může být Linet, který ekonomiku nakopne. Nebo nějaký zbrusu nový design ve Škodovce či škodovácké motory. Anebo česká pobočka Honeywellu? A politika? Co si mám myslet o tom, že třeba nápad na „podporu“ obnovitelných zdrojů nám vytáhne příští rok z kapsy 48 miliard korun? Ano i vám a firmám ve vašem kraji přes účty za elektřinu a z daní přerozdělených státem na „zelené“ dotace.
Nemusíme kopírovat Finsko, podstata úspěchu reforem je jednodušší, než si připouštíme: Firmy by měly chrlit nové nápady, ale politici by s nimi měli šetřit a řadu z nich z rozpočtu vyškrtat. Tu 20procentní šanci na úspěšnou reformu je možné vyložit i tak, že na 80 procent to zvoráme.

Smrt a daně

„Jsem Jess Bachman. Každoročně dva měsíce makám na zmapování toku dolarů v našem státním rozpočtu a graficky to shrnu do dvoumetrového plakátu na stěnu.“
Nebojte, nezmutoval jsem. Je to citát z webu deathandtaxesposter.com.
Brzy budu mít za 24 dolarů nový plakát do kanclu! Propracovaný třeba až do výdajů na hummery -Američané na ně dávají miliardu dolarů ročně. A naše městská policie za ně vyhodila takové drobné... K větší průhlednosti veřejných rozpočtů zavelel i terminátor z Kalifornie. Přes Twitter vysvětluje své záměry s rozpočtem (na adrese twitter.com/Schwarzenegger). Na webu bit.ly/ukCOINS je zase z úcty k daňovým poplatníkům zmapován do posledního penny britský státní rozpočet. Stáhnete si zazipovaný 67megový soubor a rozbalí se vám 4,3 gigadat pro labužníky. Co třeba mít něco takového konečně jednou v Česku? V blogu Bažina rozpočtu jsem dával příklad českých publikací o rozpočtu, ve kterých se nedá vyznat. Začněme plakátem, podstatné změny komunikujme přes Twitter a skončeme tím x-gigovým souborem na netu.

Jsme tam, kde jsme byli před pádem Lehmanů!?

Když jsem chodil na základní školu, vtloukali mi do hlavy, že 7. listopadu 1917 vystřelila Aurora. Na střední bylo klíčové datum 17. listopadu 1989. Na vysoké to tuším bylo nějaké datum v letech 1996/1997, kdy jsem kliknul na Netscape Navigator a poprvé napsal „www“. V éře pracovní je to 15. září 2008: nová realita po krachu Lehman Brothers.
Tady je sedm bodů k tomu, jak je na tom česká ekonomika oproti září 2008:
(1) Export už dohnal ztrátu. Vyvážíme teď stejně jako před krachem Lehmanů. Rozdíl mezi vývozem v září 2008 a dnes je pouhých 0,2 procenta.
(2) Celková domácí průmyslová výroba je o 3,6 procenta nižší než v září 2008. Třeba loni v létě to bylo ale i minus 25 %.
(3) Krach Lehmanů přišel, když jsme měli nezaměstnanost na 5,3 procenta. Aktuálně je na 8,7 procenta.
(4) Sektor stavebnictví je ještě v recesi. Jsme teď čtyři procenta pod úrovní září 2008.
(5) Tržby v maloobchodě jsou jednou nahoře, jednou dole.
Aktuálně jsou maloobchodní tržby o 2,3 procenta vyšší než v září 2008. Řekl bych ale, že tady vyhráno ještě není...
(6) Ceny za tu doby vzrostly o 2,5 procenta.
(7) Recesi jsme začínali se zadlužením státu u 30 % HDP, letos budeme na 40 procentech HDP.
Závěr: Rizika jsou státní dluhy a tvorba pracovních míst.
Ostatně, jmenujte mi sektor, který teď bude houfně nabírat. Proto očekávaný scénář vývoje ekonomiky rozšiřuji z písmenka „W“ na „WWW“.

Bude dříve euro v Česku anebo koruna na Slovensku?

Roky 1918/1919: Mohla se jmenovat »sokol«, »říp«, »frank« nebo »rašín«.

Zvolilo se »koruna«.

Tehdy nebylo dost času na úvahy o novém názvu. Zůstalo se u zažitého jména z dob Rakouska-Uherska, vzpomíná ekonom František Vencovský na období první republiky ve své knize Vzestupy a propady československé koruny.

Rok 2010: Letos, za poslední dva měsíce, byla koruna nejvíce posilující měnou vůči euru na světě. Z kurzu 25,60 z počátku června skočila k 24,60 na začátku srpna. Na nejsilnější hodnotu od listopadu 2008.

Asi pamatujete i chvíle, kdy euro bylo za 29 korun. Psal jsem pojednání o finančním trhu i při kurzu 36 korun za euro.

Koruna nebude posilovat věčně. Klidně může ještě někdy oslabit na 28 korun a dále. Přesně vám to neřekne nikdo. Ano slovíčko »někdy« je dost neurčité, aspoň ale vím, že nic nevím.

Kdy to může nastat:

1. Pokud přijdeme o důvěru, že dáme do pořádku veřejné finance. Stále nejsme z nejhoršího venku. Schodek veřejných financí je zatím zhruba stejně špatný jako loni. Rozpočtové příjmy jsou meziročně vyšší jen a jen proto, že minulá vláda zvýšila daně.

2. Ztratí-li střední a východní Evropa důvěru v to, že je jednou nohou z recese. Polský zlotý byl za poslední dva měsíce druhou nejvíce posilující měnou vůči euru, po koruně. Ty dvě měny utekly zbytku regionu a opět s ním mohou pohnout, bude-li se ekonomika vyvíjet třeba ve stylu písmena »W«. Tedy pád, oživení, zpátky do recese a až někdy, časem, ekonomický růst...

3. Kdyby nám propadl export. Letošní přebytek obchodní bilance je zatím meziročně vyšší o 26 procent než loni, což je jeden z důvodů posilování koruny.

4. Když spadneme do deflace. Zhoubný japonský scénář. Další snížení úrokových sazeb centrální bankou. Nárůst nezaměstnanosti. Raději na to ani nemyslet...

5. Poblázní-li svět nějaká neznámá neznámá. Platí a bude platit, že nikdy nepředpovíme, kdo nebo co zásadně změní svět. Protože s dějinami nejvíce hýbají neznámé neznámé. Když nastane taková událost, budeme se znovu divit, že jsme dokázali něco takového přehlédnout a nepočítali s tím. Ptáte-li se, co tak úděsného se státu může stát, říkám: »Nevím, je to neznámá neznámá.« Ale fakt věříte na to, že lze mít donekonečna každoročně minusovou státní pokladnu?

A pokud to přežijeme? Budeme na tom stejně lépe než Slováci!
Stali se členy tzv. »European Financial Stability Facility« - stabilizačního fondu eurozóny. Na vznik fondu zvláštní finanční pomoci se na počátku května dohodly státy EU s MMF. Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, další peníze přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise.

V rámci eurozóny garantuje bohaté Lucembursko závazky tohoto fondu odpovídající 2,9 procenta loňského HDP. Podíl Německa odpovídá pěti procentům HDP. A bonbonek: podíl Slovenska je až 6,9 procenta HDP.

V nouzové situaci eurozóny by Slovensko mělo garantovat vyplacení 4,371 miliardy eur.
Celkové příjmy rozpočtu na rok 2010 mají narozpočtovány na 12,5 miliardy eur. Hypoteticky, když by museli pustit jednu třetinu svého ročního rozpočtu - no, to by nemohli nikdy zaplatit, aniž by přestali vyplácet důchody nebo zastavili nemocnice... Podrobil někdo vůbec veřejné finance stress testům?

Neměli by se Slováci vrátit ke koruně?

Pečujme o sílu české koruny!

Bažina rozpočtu: Nedá se v něm vyznat

Tak vám koukám na tu tahanici o škrty ve státním rozpočtu a chci si je najít na webu ministerstva financí. Ve složce „Aktuality“ nebylo nic. Zaujal mě tam včera jen dokument „Státní závěrečný účet za rok 2008“. V srpnu 2010?!

Více »