Vygooglovali jste si někdy návrh státního rozpočtu na 2011? Koukněte třeba sem http://bit.ly/rozpocet2011. Když se podíváte úplně dolů na přílohy, uvidíte celkem 13 wordovských dokumentů, 13 excelovských, 4 pdf a 1 zip.Vyznat se v tom nedá. Můj „oblíbený“ soubor je t0102000008.doc, neb v sobě pod jmenovkou „dokumentace“ má jen obsah. Soubor t0102000022.xls vám „ulehčuje“ orientaci tím, že zahrnuje „Přehled kódů řádků bilance“. Rád se koukám také na t0102000026.doc, který ukazuje, že šetřit neumíme; i přes to, že vláda seškrtala objem mezd, tak stejně provozní výdaje ve veřejných financích meziročně zase rostou! No a v neposlední řadě je „zajímavý“ t0102000018.pdf, neb jsou v něm výdaje na financování „tajemných“ titulů „EDS“ a „SMVS“ s jakýmsi zvláštním sloupcem „SRK“. Držím palce novému náměstkovi ministra financí Janu Gregorovi, ať s tou úředničinou pohne a zavelí k transparentnosti!
Přál bych Česku v roce 2011 rozklikávací ropočet. Ať každé ministerstvo, kraj, obec zveřejní na internetu přehledně a strukturovaně všechny své výdaje. A to tak, abyste se mohli proklikat až do výdajů třeba na tužky...
Když vyšel minulý sloupek o motivaci vlády k inflaci, dostal jsem několik reakcí od čtenářů: A co z toho vyplývá? Jak se bránit?
Připomínám, touha politika umáznout dluh inflací je nyní stejná jako po druhé světové válce. V USA by ze současného dluhu šlo s „pouhou“ pětiprocentní inflací umazat 20 procent. Co s tím? Klíč je v otázkách: Jste připraveni na inflační daň? Máte svůj majetek alespoň částečně v nějakém produktu s šancí na výnos přes čtyři pět procent? Jak reagují vaše náklady a tržby třeba na pětiprocentní inflaci? Politikovi k inflaci stačí málo: (1) Snadno najde oporu v ekonomické teorii. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard (Harvard, MIT), autor renomovaných makro učebnic, nedávno publikoval studii, ve které doporučuje, aby centrální banky zvýšily inflační cíle z dvou na čtyři procenta. (2) Když v USA tisknou peníze a ceny komodit rostou... ať profesoři přepíšou učebnice, pokud inflace nevzroste. Ne zítra, přemýšlím o příštích pěti letech. (3) A nemyslete si, že dostanete dopředu varování. Evropská centrální banka také dekádu tvrdila, že nebude nakupovat státní dluhopisy, a teď to vesele dělá...
Sledujme "M"...
Unie může záplatovat Řecko, Irsko i Portugalsko. Ale Španělsko je už ekonomika skoro dvakrát větší než Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na příkladu USA vám ukážu, čím to může skončit. Touha politika umáznout dluh inflací je nyní stejná jako po druhé světové válce. Vezměte si možnosti, jak snížit dluh: (1) Budete mít velký růst HDP. (2) Vytvoříte přebytek rozpočtu (třeba prodáte Číňanům pozemky v Central Parku pro chatovou osadu). (3) Zbankrotujete a dluhy nezaplatíte. (4) Budete mít větší inflaci, která zvýhodňuje dlužníky a dluh reálně umazává.
USA mají celkový státní dluh na 90 procentech HDP, nejvyšší od poválečných let. V roce 1946 bylo zadlužení na 122 procentech HDP. A jen inflace v další dekádě smázla z dluhu 40 %. Dluh poválečný a dnešní se liší ve dvou věcech: (A) Dluh má dnes kratší splatnost (dříve 9,5 roku, nyní kolem 5 let). Což je menší motivace pro inflaci – krátkodobější dluh se musí obměňovat. Čím delší splatnost, tím lépe se inflace na věřitele přenáší. Nicméně, plně protiinflační dluhopisy TIPS tvoří jen desetinu – což je zase dobrá zpráva pro politika s chtíčem inflačním. (B) Větší podíl dluhopisů než v minulosti je držen cizinci.
Dříve byl podíl cizinců na držení dluhu takřka nula, teď je to tak 50 na 50. Což je zase větší motivace pro inflaci – dáte to částečně „sežrat“ přes hranice až do Číny. Shrnuto a matematicky propočteno – ze současného dluhu by s „pouhou“ 5procentní inflací šlo umazat 20 %. Co byste udělali vy?