O sucháncích na filmových festivalech
Vzpomínáte, jak kdysi musel ministr školství, později bankéř či co Pilip vyměnit služební Kia Sportage, jež směl používat soukromě (doufáme, že tato neslušnost mezi tím ministerstva opustila) už po roce, jelikož mělo zničený interiér? S dětskou nevinností a samozřejmostí pravil, že vyměnit to auto bylo nezbytné, neboť jeho psi roztrhali packami sedadla. Ohlasy byly už tehdy různé, nikoho však nenapadlo napsat, že to auto, resp. opravu měl Pilip zaplatit. Vůz byl – o správnosti či nesprávnosti toho nepíšeme – propůjčen jemu, nikoliv rotvajlerům. Jeho spoluvěrci argumentovali tím, že Kia zase není tak drahé auto. Dávno, dávno již tomu…
A teď se psalo a zase přestalo psát, o tom suchánkovi, poslanci, jenž byl významným hostem karlovarského festivalu.
„Festival mi platil ubytování, bylo to v Grandhotelu Pupp," řekl k tomu už dříve suchánek. „My se s panem Bartoškou známe strašně dlouho. Tak mě pozval zřejmě proto, že jsme takoví dlouholetí kamarádi," dodal ještě na vysvětlenou.
Nás fascinuje tatáž pilipovská samozřejmost s jakou tento suchánek, asi znalec filmového umění a známý propagátor kultury, expert na fundraising, jinak by ho přece nezvali, vynikající hráč golfu v Dubaji (v písku se prima trénují odpaly na bunkrech), odpověděl, že je starý kamarád pana Bartošky a tím pádem ho tento vždycky zve. Ten suchánek spí v Puppu, počítat asi umíte, , papá na rautech, možná se i na nějaký film koukne, i když tomu nevěřím… V Puppu spí jenom sponzoři a určitý druh VIP hostů, suchánků, jinými slovy.
I můj kamarád, chorvatský režisér z poroty, žasl nad lukulskými hody, kdy ještě dlouho po půlnoci personál neustále doplňoval švédské stoly, nejlepší vína, jak se píše v pohádkách, tekla proudem a zdroj nevysychal… Že to nikde neviděl. A ten věru prošel desítkami festivalů po světě.
Při tom je teoreticky karlovarský festival proti jiným chudý. K jeho cti budiž řečeno, že promítá hodně filmů.
Když přijde na téma debužírování celebrit řeč, zástupci festivalu obvykle tvrdí, že bez těch VIP stanů, golfu a všech těch dárečků těm nejbohatším by do Varů nedostali opravdové hvězdy. To jsou samozřejmě odkloňovací řeči, chci-li použít ten kocourkovský termín.
Na jiných méně slavných festivalech hvězdám se stejně většinou musí za jejich pobyt zaplatit věru pořádná suma, i těm, co dostanou „cenu“ za zásluhy o světový film, zde ale organizátoři tvrdí, že zásadně odměny neplatí…
No, takový suchánek, polosuchánek či generální ředitel nějakého polostátního podniku se za odměnu se světovou hvězdou logicky vyfotografuje a ostatní generální suchánkové mu to závidí a příští rok také věnují festivalu na jeho dlouholeté kamarády nějaký ten milion. Soukromě zastáváme názor, že podniky se státní účastí nic sponzorovat nemají, mají dávat státu peníze a stát má podporovat kulturu. To ale bychom museli mít jiný stát...
Proč se tím vůbec zabýváme? Protože nás fascinuje ta samozřejmost, respektive dvě: jednak to zářivé vědomí, že tohle tak děláme furt, tak je to normální a druhá, že se o tom psát zase přestane a tak v tom pojedeme dál… a ředitel festivalu stejně dostane nějaké státní vyznamenání, dokud je na Hradě ještě jinej jeho kamarád a vůbec… A ono se o tom fakt zase psát přestane…
A teď se psalo a zase přestalo psát, o tom suchánkovi, poslanci, jenž byl významným hostem karlovarského festivalu.
„Festival mi platil ubytování, bylo to v Grandhotelu Pupp," řekl k tomu už dříve suchánek. „My se s panem Bartoškou známe strašně dlouho. Tak mě pozval zřejmě proto, že jsme takoví dlouholetí kamarádi," dodal ještě na vysvětlenou.
Nás fascinuje tatáž pilipovská samozřejmost s jakou tento suchánek, asi znalec filmového umění a známý propagátor kultury, expert na fundraising, jinak by ho přece nezvali, vynikající hráč golfu v Dubaji (v písku se prima trénují odpaly na bunkrech), odpověděl, že je starý kamarád pana Bartošky a tím pádem ho tento vždycky zve. Ten suchánek spí v Puppu, počítat asi umíte, , papá na rautech, možná se i na nějaký film koukne, i když tomu nevěřím… V Puppu spí jenom sponzoři a určitý druh VIP hostů, suchánků, jinými slovy.
I můj kamarád, chorvatský režisér z poroty, žasl nad lukulskými hody, kdy ještě dlouho po půlnoci personál neustále doplňoval švédské stoly, nejlepší vína, jak se píše v pohádkách, tekla proudem a zdroj nevysychal… Že to nikde neviděl. A ten věru prošel desítkami festivalů po světě.
Při tom je teoreticky karlovarský festival proti jiným chudý. K jeho cti budiž řečeno, že promítá hodně filmů.
Když přijde na téma debužírování celebrit řeč, zástupci festivalu obvykle tvrdí, že bez těch VIP stanů, golfu a všech těch dárečků těm nejbohatším by do Varů nedostali opravdové hvězdy. To jsou samozřejmě odkloňovací řeči, chci-li použít ten kocourkovský termín.
Na jiných méně slavných festivalech hvězdám se stejně většinou musí za jejich pobyt zaplatit věru pořádná suma, i těm, co dostanou „cenu“ za zásluhy o světový film, zde ale organizátoři tvrdí, že zásadně odměny neplatí…
No, takový suchánek, polosuchánek či generální ředitel nějakého polostátního podniku se za odměnu se světovou hvězdou logicky vyfotografuje a ostatní generální suchánkové mu to závidí a příští rok také věnují festivalu na jeho dlouholeté kamarády nějaký ten milion. Soukromě zastáváme názor, že podniky se státní účastí nic sponzorovat nemají, mají dávat státu peníze a stát má podporovat kulturu. To ale bychom museli mít jiný stát...
Proč se tím vůbec zabýváme? Protože nás fascinuje ta samozřejmost, respektive dvě: jednak to zářivé vědomí, že tohle tak děláme furt, tak je to normální a druhá, že se o tom psát zase přestane a tak v tom pojedeme dál… a ředitel festivalu stejně dostane nějaké státní vyznamenání, dokud je na Hradě ještě jinej jeho kamarád a vůbec… A ono se o tom fakt zase psát přestane…