Omlouvám se, že se ještě vracím k otravnému tématu, ale slibuju, že je to naposledy. Ale mluví se o tom i po hospodách.

Ve světě kapitalismu zuří zdá se naprosto šílený socík. Republikánský prezident Bush, který asi není tak docela levičák, se rozhodl věnovat bankám a jiným finančním ústavům asi bilion dolarů, státních, tj. tzv. „z našich daní“. (Bohužel to není spojeno s uvězněním zodpovědných finančníků a zabavením jejich majetečku)

Jen italská vláda podpoří ekonomiku osmdesáti miliardami euro, čtu. Kolik je to českého HDP, ani nemám šajnu. K tomu Němci, Francouzi, Britové… Ježíšmarjá, to jsou balíky, které se tak pěkně přerozdělují, že by se za to ani Milouš Jakeš nestyděl, ba ani Miloš Zeman s jeho IPB a podobnými kouzly. Ještě, že nejsem ekonom, to by mi možná bylo i zle od žaludku.

Hergot, kdo ty peníze dostane? (No přece ti finančníci, co tu krizi zavinili – překlepl jsem se a napsal „zasvinili“, což je také pravda – kdo jinej?, napovídá mé horší, podezřívavé já, vzpomínající na ty kašpárky s motýlky v devadesátých letech, kteří si taky nikdy neodskákali žádné ze svých malverzací a napomáhání týmž…)

Přitom panuje krize, peníze nejsou, propouští se, objevují se nová ekonomická kritéria jako „ztráta víry“ nebo „panika“, viz texty Pavla Kohouta nebo Ladislava Tajovského a podobných vědců, kteří jinak odmítají i granty Semaforu. Těším se už na ekonomickou liberální kategorii Modlitba bankéře a v učebnicích liberální ekonomie na kapitolku „Jak se modlit správně a ke komu“.

Jedna otázka mi ale jaksi nejde z mého naivního mozku. Kde ale jsou ty peníze, které předtím byly a teď najednou nejsou? Má je nějaký motýlkář ve štrozoku?

A ještě něco: vida, tak není na nové nemocnice a na důchody, procento na kulturu je příliš veliké zatížení národních rozpočtů, tož ho jenom slibujeme a ještě šikovně rozdělíme… Nějak se ale najdou na obranu těch nejbohatších institucí ve světě před podvýživou. A kde to skončí?
Četl jsem pěkné přirovnání (MUDr.Petr Wagner) ke sněhové kouli, kterou takhle budou pěkně hrnout do kopce, snížek se na ni bude lepit, ona se bude zvětšovat, až se převalí přes tlačící Sisyfy… A někde na začátku byla nenažranost.

Moje otázky asi nejsou ojedinělé. Naivně jsem předpokládal, že peníze prostě existují v omezeném počtu, co jeden vydělá, musí někdo utratit a že vznikají výrobou zboží, ergo prací. Jenže ono to tak zřejmě není. Nebo snad má pravdu ruský ekonom a sociolog Chazin, který říká, že Američané prostě tiskli další a další peníze, aniž by došlo k pořádné inflaci, protože nikdo vlastně přesně neví, kolik dolarů vůbec je (například kolik jich opravdu mají Číňané) a jde jen o víru, opak paniky a účin modliteb (to už tedy neříká Chazin, ale já)?

Na světě neubylo továren, elektráren, dílen, hospod… Ubylo však peněz na platy, domy, dluhy a podobně. Na druhé straně mocné kapitalistické země tahají odkudsi bilióny a cpou je svým bankám. Odkud je tahají? Tisknou si je? Dluhopisy jsou taky jen natištěné sliby.

Platit musí. Má to svou logiku – když už jim jednou dovolili, aby to tak pěkně prošustrovali, teď jim nic jiného nezbývá, jinak by to mohlo způsobit ještě větší malér. Půjčování peněz a úvěrování projektů je samozřejmě páteří moderního světa, bez bank by to nešlo.

Vadí mi jen, že za to ti nafoukaní motýlkáři nemusí ani zaplatit pokutu, jako kdyby to, co suverénně prováděli a provádějí, nebylo daleko horší, než přehnaná rychlost někde ve vesnici.