Nejlepším a věru rafinovaným propagandistickým předvolebním tahem komunistů bylo propuštění Marka Dalíka, myslím si.

Jak říkal včera jeden pán v hospodě ještě tak dva tři roky Nečasovy vlády, více Klause na Hradě a kdoví...



Nejen v kavárnách a dražších vinárnách slyším často brblání o „blbém nepoučitelném národu, který zase volil bolševiky“. Tak brblají především titíž lidé, kteří kudy chodí, tudy nadávají na Evropskou Unii, chudí nebo movití.

Nu, myslím, že právě tato Unie mimo jiné zaručuje, že ani třeba sedmdesátiprocentní vítězství komunistické strany by nevedlo ke znárodňování, kříšení státní bezpečnosti a kdo ví čemu ještě a čím nás vždycky před volbami nečasové a ouzcí cabrnochové straší ještě víc, než Řeckem. Kdybychom nebyli v Unii, mohli bychom se možná (ale já tomu tedy nevěřím ani na milisekundu, protože je to prostě absurdní nesmysl a ani KSČM, kterou věru nemiluji, nic takového v programu nemá a její bohatí funkcionáři už vůbec ne) stát nějakou takovou někdejší komunistickou Albánií ve středu Evropy. Členství v Unii nám zaručuje, že se to prostě stát nemůže. Kdybychom se stali nějakým izolovaným ostrůvkem, potom samozřejmě by bylo možné ledacos.

Já se mohu jenom opakovat - i tady jsem nejméně desetkrát napsal, že jestliže dvacet let po převratu vzrůstá obliba KSČM, nedá se to vyřešit jejím zákazem, ale tím, že jí kvalitní stát vezme vítr z plachet.