Ekonomický program vládní koalice pokračuje ve slepé koleji minulého režimu. Není divu, vždyť je opět ve vleku „kalouskovin“ tentokrát socdemokratických. V relativně chudé ekonomice nesmyslně vysoké daňové kvóty (47 %) je jediná cesta z močálu recese radikální snížení daní – předevší daň přidaná na spotřebu potravin, kulturu, léky i nesmyslné daně na naftu. A je to také nejrozumnější politika sociální, vždyť máme na potraviny snad z výjimkou Dánska daně nejvyšší, a ti nejchudší, kterých valem přibývá, utratí za ně v relativním měřítku nejvíc, ale naše „sociální“ strany tomu nechtějí rozumět, přestože tímhle slůvkem šermují na stránkách programu asi padesátkát. A tak se účtaří podle zásady, má dáti, dal, podle nulové statické ekonomické představy: těmhle ubereme (živnostníkům), těmhle přidáme (důchodcům), jako by Lafferova křivka neexistovala. Naši voliči přece preferují dárky a dynamice hospodářství stejně nerozumí

A proto pryč s nenáviděnými poplatky ve zdravotnictví! Že prokázaly svou užitečnost a omezily zbytečné návštěvy nás nezajímá. A máme taky politiku zaměstnanosti (nevadí, že vede k nezaměstnanosti v nejchudších regionech, kde jsou nižší platy) a proto do státního provozu přibereme další nepotřebné lidi a ještě jim přidáme, jenomže za každého jednoho vznikne 1, 3 další nezaměstnaný, a to máme třikrát tolik hasičů, policistů a učitelů než před dvaceti lety.

Není divu, že mají odbory (převážně jen státních zaměstnanců) takovou radost. Na každý pokus o snížení daní, křičí socdemokraté – kde na to vezmeme? Inu jen a jen z budoucího růstu, milánkové, a nikoli z prohlubování stagnace! Ovšem za předpokladu, že státní investice téměř vždy ztrátové pořádně omezíme a státní aparát zeštíhlíme a jeho byrokratickou zlovolnost odstraníme. A nevadí, že to krátkodobě zvýší státní deficit a dluh. Jak to, že si Angličané poradí bez byrokracie občanek, bez katastru, bez registrace, bez výpisu z rejstříku atd. a ušetří miliardy hodin u nás proběhaných na úřadech?.

DPH by mohlo klesnout okamžitě a nečekat na rok přespříští. Proč nezačít hned? Nějaké nouzová legislativa by se snad našla, jen chtít. Ne, že by důchodci, nezaměstnaní absolventi a lidé nad padesát nepotřebovali pomoci, tady s babišovci souhlasím a nepochybuji ani, že mají více méně jasno, že vysoké daně k prosperitě nevedou, ale snadno se nechají ideologií výpadku státních financí, čili nulového součtu, ukecat a s radikálnějším programem by koalici bohužel neustavili. Ani jim se do nových voleb nechce, i když by je možná vyhráli.

Nemylme se, tak jako analytici všechmožných bank. Ve stagnující ekonomice dochází nejdříve k restrukturalizaci hospodářské aktivity, která v krátkodobém horizontu povede k dalším úsporám na platech i počtu zaměstnaných. A nápad se zvýšením minimální mzdy fronty na pracáku zvýší. (A je to taky další daň). HDP příští rok nevzroste. V českých vlastech navíc převažuje hluboký pesimismus , a tak potáhneme zbytnělou káru státních výdajů a vysokých daní dál a budeme čekat na zázrak. Teprve mnohem hlubší krize veřejné mínění probudí, aby se s tím konečně něco udělalo.

LN 17. 12. 2013