Občanský spor nejvyšší státní zástupkyně (latinsky prokurátorky) Renaty Vesecké a jejich přátel o pejorativní význam slova mafie (arabsky rodina) vejde jistě do historie českého politikaření. Nejvyšší špičky justice, a bylo jich sedm, se společně jako jedna parta bránily nařčení z manipulace kauzy Čunek a spadly do ní samy jako vosy do medu. Byly logicky usvědčeny v neobvyklém veřejném procesu snímaném kamerami odvážným soudcem Vojtěchem Ceplem.

Cui bono? Vždyť přece každý ví, že v korupční kauze šéfa lidovců, šlo také o bytí slabé vládní koalice. Každý ví, že se Čunek choval jako by měl máslo na hlavě a nebyl schopen nic přesvědčivě vysvětlit a každý také ví, že měl těch kostlivců ve skříni tolik, že z by zní vyšetřovatelé alespoň jednoho vytáhli.

A tak se to zařídilo obloukem. Odvolali se žalobci, vyvíjel nátlak na dohledovou žalobkyni, a nakonec se celý případ, a bez uvěřitelného vysvětlení, předal jinam, kde byl zastaven podřízeným jednoho se sedmi statečných žalovatelů. Primus inter pares – aneb všichni jsou si rovni, někteří rovnější. Řádnému občanu se takové štěstí přihodit nemůže! Záměr, tak zřejmý mlčící většině národa, tenhle soud o zpochybenou čest žalovatelů potvrdit nemohl, co však potvrdil, byly všechny schůzky, protichůdné výpovědi (logika lži) a souhra tolika „náhod“ jimž chybí jakýkoli jiný logický smysl než společný záměr pomoci (komu asi)? Pikantní je i podivná účast exministra proslaveného propuštěním katarského prince (kauza prznění nezletilých dívek).

A teď nastane pravý český tanec. Bude se jako vždy argumentovat právním purismem, procesními nedostatky, a publiku předkládat vysvětlení, která převracejí následnost důsledků a příčin. Doufejme, že se při odvolacím řízení nenajde povolnější soudce a nevyloučí veřejnost. Čest, politická nezávislost a dohled nad procesní nestranností nejvyšší státní žalobkyně je všechna ta tam a žádný nový verdikt to změnit nemůže. Je jenom smutné, že veřejná ostuda nestačí, že sama nepodala okamžitě demisi, že čeká ostatně jako u nás všichni až na tlak celonárodního rozhořčení a pozdvižení. Takhle se chová jenom morálně narušená společnost - a vlastně - každá mafie.

Statečný soudce, který odmítl vyloučit veřejnost, je už teď nařčen z poškozování justice, jakoby dávno neztratila nevinnost zrušením Čunkova případu. Je nařčen z politizování procesu, a přitom jenom potvrdil součinnost žalovatelů v případu, no koho jiného než nešťastného vicepremiéra Čunka, kterého tím do hry vrátili samotní žalovatelé. Především je však nařčen z občanské odvahy a nezávislosti, která se v Česku tak lehce neodpouští. Přitom právě on svým postojem vrátil justici dobré jméno!

A tak by si naše blogující společnost, snad měla najít i chvilku na to, aby žádala demisi Renaty Vesecké jako hlavní z viníků a poprosila prezidenta republiky o udělení medaile za statečnost Vojtěchu Ceplovi. Neměla by už konečně, a nejen v soudnictví, přestat platit nepříjemná slova Karla Kryla: hrát dvojí, trojí hru a o čtvrtou se snažit? Vždyť v této hře jde o nás o všechny!

Psáno pro deník E15