Ateistický fundamentalismus a boží přítomnost

24. 12. 2013 | 07:54
Přečteno 12360 krát
Ještě před novým tisíciletím by evropského nakladatele ani nenapadlo, aby vydal spisek, dokazující neexistencí Boha, škodlivost víry a náboženských praktik. Takové nudné agitační příručky vydávají bezvýznamné humanistické společnosti, zatímco většinu lidí (agnostiků) víra nezajímá. Nebyly snad všechny důkazy o existenci boží novověkou filosofií dávno odvrhnuty jako falešné? Zaujatou, ne-li hysterickou polemiku, vůči posledním oázám věřících, kteří už dávno opustili veřejný prostor, přece nikdo nečte, mysleli si, ta už ztratila význam i pro normální tolerantní ateisty.

Něco se však v psychologii Západu změnilo a objemné ateistické filipiky začaly vycházet jedna za druhou, někdy i ve statisícových nákladech – Sam Harris (2005), Richard Dawkins (2006), Christopher Hitchens (2007), Daniel Dennett (2010). Dawkinsova Božího bludu se v angličtině dodnes prodalo 2 200 000 výtisků.

A příčiny? Nesmyslný kulturní zápas kreacionistů s evolucionisty dosáhl v Americe za Bushovy vlády vrcholu (boží plán či design, kategorie filosofické, nelze vtělit do vědecké teorie evoluce, tak jako nelze evolucí dokázat ateismus, jak se často děje ve škole), a zdiskreditoval víru nikoli evoluci. Útok sebevražedných islamistických teroristů a neúspěšná americká válka v Iráku a Afghánistánu vyvolává obavy z náboženství a instinktivní potřebu obrany. Je snad Islám budoucnost světa?

A tady nastoupila generace převážně přírodovědců většinou ročníků čtyřicátých let, nepříliš kovaných ve filosofii, jejichž fundamentalistická misijní útočnost o něčem svědčí. Všichni totiž vyrostli v samozřejmé humanistické víře, jež považovala náboženství za jedovatý relikt minulosti – překážku racionálního nezastavitelného pokroku – mělo být přece jen otázkou času, kdy vědecké poznání všechny pověry odstraní a osvobodí lidstvo k humanitě a spolupráci. Nietzsche a Dostojevskij (každý po svém) ve spojení liberalismu a víry v lidskou důstojnost nevěřili, věděli, že posvátnost života, důstojnost člověka, příkaz míru a morální omezení moci byly podmíněné hebrejskou smlouvou a křesťanstvím a nelze je oddělit. S úpadkem víry v Boha očekávali bestialitu.

Dnešní humanisté si neuvědomují, že jejich víra je ve skutečnosti světský derivát křesťanství, spojený s představou automatického společenského pokroku 19. století, kdy růst vědeckého poznání, všeobecné školství a osvěta, byly chápány jako cesta k moudrosti a racionalitě a tudíž i vyššímu morálnímu stavu společnosti. Byla to iluze, která se zhroutila na válečných polích první a druhé války, v nacistických i komunistických továrnách na smrt. Humanisté však stále věří v kolektivní morální pokrok, jen místo hypotézy založené na důkazech, jejich přesvědčení ztuhlo v článek dogmatické víry. Proto ta úpornost, typická pro znejistělou ideologii. Ve skutečnosti se kolem nich ve vývoji světa cosi zadrhlo. V intelektuálních kruzích od vzpoury generace šedesátých let proti tradiční morálce se dnes objevuje stále více konvertitů a náboženství mimo Evropu nijak neupadá a někde dokonce s modernizací společnosti narůstá (Korea, Čína).

Argumentace novodobých ateistů je sice o něco chytřejší než Marxova nebo Freudova, až na objev genetických mutací DNA se ale od darwinistů 19. století zásadně neliší. Přirozený výběr nemá cíl. V přírodě neexistuje ani stopa po božím záměru, jen náhoda a nezbytí. Člověk je sice inteligentní zvíře, ale jeho kulturní a kognitivní výkony jsou jen výsledkem chaotického biologického vývoje. Prostě se stalo. Kdyby dinosauři nezanikli, sapienti by se neobjevili. Člověk je ve vesmíru sám. Žádný akt stvoření, žádný smysl života. Jednou nebudeme. Tečka.

Na ateistický pesimismus lze odpovědět snadnou výtkou, že věda je věda a náboženství je náboženství, jako by oba předměty byly oddělené. Empirická věda pitvá, rozkládá svět na části a objevuje sled příčinností. Vychází z teorií, potvrzených smysly a nikoli z toho, co by mělo být, nemůže tudíž na holistickou (celostní) otázku po smyslu světa a člověka odpovědět, protože jde o problémy metafyzické a náboženské. A protože moderní filosofie (Od Humea a Kanta) metafyziku bohužel neuznává, kosmos, příroda, pravda, krása, dobro i matematika o Hospodinu mlčí a diskuse o důkazech boží existence ztrácejí smysl. Obýváme sice jediný svět, ale diskutovat na bázi rozumu, když postrádáme společná pravidla myšlení, nejde.

Věřící člověk židovského a křesťanského monoteismu však problém mít musí, má-li aplikovat boží vůli na svět, měl by mu rozumět. Jeho víra mu toho mnoho o kosmologii nehlásí, objeví- li však věda něco, co protiřečí víře, buďto je to pravda jen zdánlivá nebo chybuje on ve své náboženské interpretaci a měl by ji změnit. Biblický text je mnohoznačný a většinou neplatí řecké buď, a nebo, nýbrž to i ono. Představy věřících o své vlastní víře i o světě bývají často neméně absurdní než představy novodobých ateistů, kteří si svou víru, (protože je světská) vůbec neuvědomují a hlásají nejrůznější filosofické pověry jako víru v pokrok. Jestliže vědec ateista popírá existenci Boha, nemluví jako vědec, ale filosofuje a marně šermuje vědeckými důkazy.

Proč by měla mít víra (vědomí stvořeného světa problém se spontánně se rozvíjejícím světem, proč by Bůh nemohl věnovat i přírodě svobodu, když oddělil své bytí? Pochopit smysl celého „systému“ stvoření (i při znalosti všech pravidel), můžeme nahlédnout jen z perspektivy, na kterou, jak věděl Jób, nedohlédneme. Ale živočich, jenž se vyvíjel až k vědomí, skutečně opustil rajskou zahradu instinktu a začal žít po svém. Vytváří si od těch dob vlastní často tragickou kulturu a stále hledá smysl své existence. Nemůže jinak. Nepřežil by. V onom dětství lidstva ještě tápal a vytvářel mýty, aby mohl žít ve společenství, kde se všichni neznají. Jednoho dne však uslyšel muž jménem Abrahám hlas transcendence a vydal se na cestu. Stal se podle předpovědi otcem mnohých (třetina lidstva vychází z Abrahámovy monoteistické zkušenosti) a v jeho nepatrném národě (0, 2 % lidstva) uzavřel smlouvu s Tajuplným. „Jsem ten, který jsem a který (hebrejsky) bude“ (pod podmínkou víry) s vámi. Proto víme, že nemilovat Boha znamená nežít. Chcete důkaz boží přítomnosti? Jsou to Židé, jediný starověký národ, jenž přežil.

Týždeň 23. 12. 2013

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy