V západním světě, do něhož počítám i Česko, už delší dobu chudnou ti nejchudší a dokonce i ta tzv. nižší střední vrstva. Hlavní příčinou je příliš štědrý sociální stát (vysoké odvody z nízkých příjmů), velká daň na potraviny, (u nás 15%), outsourcing globalizace (nízká nabídka manuální práce) a postupná automatizace i úsporná logistika.

A tak není divu, že se politici všech stran snaží nelítostný důsledek takto pokřiveného tržního hos-podářství nějak napravit, většinou zvyšováním minimální mzdy. Rozproudily se i diskuse mezi ekonomy, ti se ale většinou shodují, že je minimální/standardní mzda nejhorší ze všech špatných řešení. Likviduje totiž méně placenou práci a těm o trochu lépe placeným dlouhodobě platy brzdí a hlavně posiluje investice do automatizace jednoduchých úkonů.

Nyní ale i v Británii, kde na to šli šikovně a státní kasa doplácela do slušného minima, takže udržela vysokou zaměstnanost, se ukázalo, že je taková zátěž pro státní deficitní rozpočet (5,5 procenta) už neúnosná. Z původních 1,5 miliard liber ročně vzrostl doplatek na mzdy během dvanácti let na 40 miliard a dotuje dnes více než 8 milionů platů.

A tak „kancléř” financministr šalamounsky naplánoval zvýšit minimální hodinovou mzdu na 9 liber a snížit doplatky. Sněmovna lordů s převahou levice ale návrh zamítla a způsobila ústavní krizi, neboť nemá co mluvit do fiskální politiky. Bouří se i sociální konzervativci, takhle to v dnešní poli-tice dávno nejde, aby ti nejchudší (tři miliony zhruba z osmi), jimž stát něco přidá, ještě více zchudli a bohatým se jako naschvál dokonce snížila dědická daň. Vyrojily se i různé ekonomické studie, jež dokazují, o kolik jsou dotace na nízké platy výhodnější než minimální mzda, protože je příspěvek podstatně vyšší než průměrné snížení platů, které v hospodářství způsobily.

To je sice pravda, jenže doplatky rapidně zvýšily počet zaměstnanců, kteří nehledají lépe placené zaměstnání nebo práci na plný úvazek a spokojí se s garantovanou životní úrovní. Elegantním vý-chodiskem by byla negativní daň, rozpracovaná kdysi Miltonem Friedmanem. Ta sice také snižuje zájem o zdanitelnou mzdu nad stanoveným limitem, měla však zahrnovat všechny sociální odvody, čili daně sloučit a ušetřit miliony na administraci výběru. U nás ji bohužel podporuje jen Strana svobodných. Je smutné, že politici všech stran dávají přednost byzantinské státní správě, o úřední-cích, jichž stále přibývá, ani nemluvě.

Ovšem ideální způsob, jak pomáhat chudým, aniž by je nelákalo nepracovat, bohužel neexistuje. Dotace je pokaždé korupce. Větší nebo menší.