Těsně před demisí sněmovny vůdce socdemokratů rozhodl: přestože bychom vyhráli, nám o moc nejde. Republika potřebuje stabilní vládu a rozpočet. Předčasné listopadové volby nebudou!

Proč náhle nejsou volby ve veřejném zájmu? Listopad je totiž pro socialisty velmi zlý. Dvacáté výročí svržení komunistického režimu vyvolává vůči neformálně sdružené levici antipatie. Nemusela by ve vzpomínkové náladě získat většinu, zvláště, když ji navíc zpodobňují zaťaté výrazy papalášského triumvirátu (Paroubek, Zaorálek, Rath). Listopadový nečas také nepříjemně snižuje volitelnost socialistů. Potřebují těch pár procent protestních reptalů z pivnice, kterým se do podzimní sloty nebude chtít.

Přesně na začátek října vypočítaná plakátová kampaň, ztratí už v listopadu něco ze své agresivní razance a novoty, a plýtvat dalšími prostředky, kterých moc nezbývá, se už nevyplatí. A jak takové odložení voleb krásně poškodí konkureční Top 09, která je všude a dlouho vidět. Nevím jestli pan předseda opravdu věří na listopadovou platnost zářijových průzkumů volebních preferenci, jedno je však jisté: prohrát je špatné a vyhrát ještě horší. Jak může strana, jejíž samotná existence je založena na nezlomném přesvědčení, že peníze vždycky jsou, najednou vládnout státnímu bankrotu, respektive zachraňovat rozpočet snižováním sociálních dávek a snad (?) i byrokracie? Viděl snad někdo někdy, že by sociální byrokracie vyhazovala byrokraty? Jen ať si to pěkně vylíže úřednická vláda, náš deficit na její hlavu! A nepopulární kroky půjdou na její účet. Lid má krátkou paměť. V červnu už možná bude po recesi.

Tristní je stav blamované demokracie. Proč jsme dopustili, aby politici vydělávali (i bez korupce a bez dozorčích prebend) desetkrát tolik než průměrný občan? Proč jsme z nich udělali politické podnikatele, kteří jenom přemýšlí, jak nás napálit? Proč máme rovné hlasovací právo nerovných občanů, takže mnohdy rozhoduje nejnižší společenský jmenovatel?