Běžní čtenáři knih mají rádi bestsellery, tedy knihy nejžádanější a nejprodávanější, neboť předpokládají, že taková díla takové globální obliby musí mít něco do sebe a budou se líbit i jim. Snobové naopak předpokládají, že vzhledem k tomu, že některá nepochybná literární veledíla u čtenářů propadla, jen kniha pro fajnšmekry jako jsou oni, tedy tržní propadák, může být skutečně umělecká. Lidový vkus musí být ze zásady vulgární.

Pravda, jak už to bývá, se nachází někde jinde. Existují dočasné dobové trháky, ale jakmile čas oponou trhne, nezbude po nich ani vidu, a totéž platí i pro knihy považované dnes za mistrovská díla. Ta skutečná veledíla jsou prověřena věky a navzdory proměnlivému jazyku nezestárla ani po mnoha staletích, ba některá přetrvala i celá tisíciletí.

Nejčtenější knihu světa na tabulce nejprodávanějších knih ovšem nikdy nenajdete. Byla by tam totiž stále přítomna a většinou na první příčce. Nepotřebuje reklamu, každý o ní už někdy slyšel, mnozí z ní i leccos znají nebo o ní něco vědí, nemnozí ji četli celou a najdete ji v každém knihkupectví. Mnoho lidí ji vlastní a přesto kupují její další nové vydání. Není to kniha v pravém slova smyslu běžná, je rozdělena do dvou dílů a obsahuje velké množství jednotlivých knih, většinou 39, 46, a v ruštině dokonce 49 (ne všem vydavatelům se všechny zřejmě líbí), a bývá velmi luxusní a drahá i neobvykle levná, má totiž mnoho různých edic, protože se na ni nevztahují autorská práva. Mnoho oblíbených knih z té knihy knih vychází také samostatně, zvláště onen druhý díl. Existují dokonce spolky, které ji rozdávají zadarmo, zvláště do hotelů, a přesto to její prodej nikdy neohrozí, ba možná právě naopak.

Na celém světě se ročně prodá možná více než 100 milionů výtisků, z toho čtvrtina v severní Americe. Letos poněkud neobvykle, jako by se smluvily na hospodářskou recesi, vyšly česky rovnou tři rozdílné překlady v celkovém nákladu 135 000, přestože se ještě neomrzely ty čtyři, co jsou stále po celá desetiletí na trhu (a možná ani hned nezmizí) a tak její prodej pravděpodobně do konce vánoc dosáhne více než 100 000, takže strčí do kapsy všechny letošní a loňské bestsellery Hosseiniho, Meyerové, Larssona, a Folleta, z jejichž knih ani jedna nedosáhne třetiny takového nákladu.

Jak si vysvětlit takový zájem čtenářů o tuhle knihu? Kniha je to nepochybně plná velmi dramatických neobvyklých příběhů, jsou v ní popsány všechny možné i nemožné situace malého divokého národa, všechny myslitelné ctnosti i nectnosti, hemží se přímo děsivými lidskými podvody, lumpárnami a neřestmi. Zamilovanému, který dle smlouvy dřel na věno a na majetku svého strýce dlouhá léta (a ještě dostal nespravedlivě přidáno) nakonec mu podstrčí jinou vdavekchtivou sestru, aby si potom vzal za manželky všechny jeho dcery. Jiné děvečky sotva ztratí matku, opijí svého otce, aby s ním mohli smilnit. Vyvolenec národa získá své právo patriarchy zlodějnou a navíc krádeží své matky. Bratři prodají svého bratra do otroctví, otec málem podřízne vlastního syna, sliby se nedodržují, msta je běžná, války se vyhrávají lstí a přitom nade všemi visí neměnitelný a neúprosný zákon. Ovšem i nejspravedlivější ze všech lidí je trestán hnusnou chorobou a ztrátou veškerého majetku a to vůbec nemluvím o děsivém druhém dílu.

Kniha knih obsahuje všechny myslitelné literární žánry, nejen dramatické příběhy, ale rovněž v posloupnosti jejich národního významu (čili dějiny), píseň písní (čili poezii), nepochopitelné divy (čili zázraky) a také podivuhodný humor (čili absurditu lidské existence). Lidově řečeno je to ohromné čtivo!

Je to však také dílo monumentální, protože jedinou skutečnou a velice osamocenou postavou, která občas ovládá tenhle neřestný a nezvladatelný národ, je Neviditelný a jeho neochotní mluvčí a nehodní advokáti. Přitahuje proto i nečtenáře. Je totiž ještě něčím víc než dobrou literaturou jako je Odysea nebo Iliáda. Je ohromujícím svědectvím prostupujícím celou tisíciletou zkušenost zkoušeného a trápeného národa, že člověk má vznešený cíl a lidstvo osud.

Psáno pro Lidové noviny