Nechte maličkých přijíti ke mně
„DOST“ je v celém světě oblíbený název spolků, které proti něčemu protestují nebo se něčeho domáhají. Jeden takový demonstroval koncem října v Římě v tričkách s anglickým nápisem „Enough“. Plné jméno je „Enough Abuse“ čili dost zneužívání, které v tomto případě můžeme přeložit i jako prznění.
Jeho členy jsou lidé, kteří v dětství zažili pohlavní zneužívání katolickými knězi. Pěti takovým se papež Benedikt symbolicky omluvil za návštěvy Británie. Jenže jich jsou ve světě už desetitisíce a o skutečných počtech se dá jen dohadovat, ne každý je ochotný své neštěstí zveřejňovat. Soustředí se kolem organizace „The Survivors Network of those Abused by Priests“ s čilým internetovým portálem.
Případy zneužívání se v médiích a u soudů hromadí už dvacet let, ale církevní mluvčí se to zatím vesměs snažili vysvětlit vším možným, kromě vlastní odpovědnosti. Nenávistnou pomlouvačnou kampaní proti katolické církvi. Celkovým poklesem sexuálních mravů v západním světě, ve srovnání s nímž je pokles morálky kněží prý relativně nepatrný. Senzacechtivými médii. Chamtivými právníky snažícími se z církve vysoudit odškodné pro oběti.
To všechno se na propuknutí skandálů možná podílelo. Ale věřícím by pomohlo, kdyby se nějaké příčiny a nápravy hledaly i uvnitř církve, aby z ní nemuseli prchat. Ve Spojených státech a v Kanadě ztratila statisíce věrných od té doby, co pedofilní skandály dorazily do medií a k soudům. Vyšlo tam najevo přes deset tisíc případů a odškodné, které diecéze musely obětem vyplácet, přesahuje miliardu dolarů. Tradiční rodiny v převážně katolickém Bostonu zavedly praxi nepouštět děti do církevních prostor bez doprovodu dospělých.
V Irsku krachují církevní školy, usvědčené vládní komisí v roce 2009 z dlouholetého týrání a pohlavního zneužívání tisíců dětí a dnes nabízející 161 milionů eur odškodného. V Rakousku téměř půl milionu občanů podepsalo petici žádající trestání pedofilních kněží. V Belgii letos propukl skandál církevních pedofilů včetně jednoho biskupa, při němž policie nalezla důkazy stovek případů a jejich utajování církevní institucí. Mezi dokumenty byla i připravovaná učebnice katechismu obsahující „informace“, že malým dětem chutí sex. V Německu se v dubnu vyrojily informace o kněžském zneužívání žáků na sedmi církevních školách.
Papeže Benedikta to zaplavilo jako potopa, až v květnu musel prohlásit, že „církev potřebuje hlubokou očistu, aby učinila konec největší perzekuci, jakou kdy zažila“. Kéž. Určitě by jí to usnadnilo bránit západní civilizaci před pedofilními despotismy odjinud. Přejme mu štěstí. Ježíš mu na pedofily doporučil „mlýnský kámen kolem krku a do hlubin moře“ (Mat. 18.6). Jenže to by musel zrušit kanonický zákon, který zakazuje vydávat kněží světské justici. Díky němu totiž ke kněžství tíhnou i pedofilové s vědomím, že zůstanou beztrestní.
Krůček k tomu učinil tím, že pedofilii, dosud církví vnímanou jako morální poklesek hodný pokání, označil za zločin. Akorát mu k tomu kardinálští vtipálkové do téhož paragrafu připojili, že je to stejný zločin jako vysvěcovat ženu na kněze. Tak nad tímhle, světská justice, mudruj.
Vyšlo v MFDnes
Jeho členy jsou lidé, kteří v dětství zažili pohlavní zneužívání katolickými knězi. Pěti takovým se papež Benedikt symbolicky omluvil za návštěvy Británie. Jenže jich jsou ve světě už desetitisíce a o skutečných počtech se dá jen dohadovat, ne každý je ochotný své neštěstí zveřejňovat. Soustředí se kolem organizace „The Survivors Network of those Abused by Priests“ s čilým internetovým portálem.
Případy zneužívání se v médiích a u soudů hromadí už dvacet let, ale církevní mluvčí se to zatím vesměs snažili vysvětlit vším možným, kromě vlastní odpovědnosti. Nenávistnou pomlouvačnou kampaní proti katolické církvi. Celkovým poklesem sexuálních mravů v západním světě, ve srovnání s nímž je pokles morálky kněží prý relativně nepatrný. Senzacechtivými médii. Chamtivými právníky snažícími se z církve vysoudit odškodné pro oběti.
To všechno se na propuknutí skandálů možná podílelo. Ale věřícím by pomohlo, kdyby se nějaké příčiny a nápravy hledaly i uvnitř církve, aby z ní nemuseli prchat. Ve Spojených státech a v Kanadě ztratila statisíce věrných od té doby, co pedofilní skandály dorazily do medií a k soudům. Vyšlo tam najevo přes deset tisíc případů a odškodné, které diecéze musely obětem vyplácet, přesahuje miliardu dolarů. Tradiční rodiny v převážně katolickém Bostonu zavedly praxi nepouštět děti do církevních prostor bez doprovodu dospělých.
V Irsku krachují církevní školy, usvědčené vládní komisí v roce 2009 z dlouholetého týrání a pohlavního zneužívání tisíců dětí a dnes nabízející 161 milionů eur odškodného. V Rakousku téměř půl milionu občanů podepsalo petici žádající trestání pedofilních kněží. V Belgii letos propukl skandál církevních pedofilů včetně jednoho biskupa, při němž policie nalezla důkazy stovek případů a jejich utajování církevní institucí. Mezi dokumenty byla i připravovaná učebnice katechismu obsahující „informace“, že malým dětem chutí sex. V Německu se v dubnu vyrojily informace o kněžském zneužívání žáků na sedmi církevních školách.
Papeže Benedikta to zaplavilo jako potopa, až v květnu musel prohlásit, že „církev potřebuje hlubokou očistu, aby učinila konec největší perzekuci, jakou kdy zažila“. Kéž. Určitě by jí to usnadnilo bránit západní civilizaci před pedofilními despotismy odjinud. Přejme mu štěstí. Ježíš mu na pedofily doporučil „mlýnský kámen kolem krku a do hlubin moře“ (Mat. 18.6). Jenže to by musel zrušit kanonický zákon, který zakazuje vydávat kněží světské justici. Díky němu totiž ke kněžství tíhnou i pedofilové s vědomím, že zůstanou beztrestní.
Krůček k tomu učinil tím, že pedofilii, dosud církví vnímanou jako morální poklesek hodný pokání, označil za zločin. Akorát mu k tomu kardinálští vtipálkové do téhož paragrafu připojili, že je to stejný zločin jako vysvěcovat ženu na kněze. Tak nad tímhle, světská justice, mudruj.
Vyšlo v MFDnes