Potápí se celý Západ?
Svádět na Evropu, že její neschopnost řešit finanční krizi eurozóny „děsí svět“ a je „jednou z externích příčin přispívajících ke zpomalení americké ekonomiky“ je od Obamy chucpe velkého kalibru. Mnohem děsivěji totiž vypadá krize americká, kterou on sám ne-li aktivně přiživuje, tak přinejmenším nedokáže zastavit.
Během těch pár let jeho prezidentství americká vláda nadělala víc dluhů než všechny americké vlády od založení státu do roku 1993. Národní dluh se zvedl na téměř 36.000 dolarů na hlavu a roste tempem 4 miliardy denně. Jen splátky úroků z národního dluhu činí ročně 413 miliard.
Obchodní deficit se zbytkem světa činí 7,5 bilionů. Deficit s Čínou se od roku 1990 znásobil sedmadvacetkrát. Státní a obecní zadluženost je 22 procent HDP. Průměrná osobní zadluženost občanů je o polovinu vyšší než jejich průměrný příjem. Téměř polovina (48,5 procent) Američanů žije v domácnostech pobírajících nějakou formu státní podpory, souhrnně vyšší než daně od nich vybrané. Pětačtyřicet milionů žije na potravinových poukázkách. Dvacet milionů dětí se drží nad hranicí podvýživy jen díky školnímu stravování. Na jednu osobu pobírající sociální podporu přispívá už jen 1,75 pracovníků v soukromém sektoru.
Průměrné zdravotní pojištění americké rodiny (po slavné Obamově reformě zdravotnictví) činí 15.000 dolarů, přičemž polovina Američanů nemá pojištění žádné a přes 40 procent jich dluží platby za zdravotní péči. Univerzitní vzdělání stojí ročně průměrně 27.300, dvě třetiny studentů si na ně musí brát půjčku a promují s nahromaděným dluhem 25.000. Pro třetinu absolventů není přiměřená práce a nastupují do podřadných zaměstnání. Tak má dnes Amerika 100.000 promovaných domovníků, 317.000 číšníků a 365.000 pokladních v supermarketech.
Od roku 2000 zkrachovalo 42.000 výroben, ztratilo se 32 procent pracovních míst ve výrobě a ztrácí se dál tempem 50.000 měsíčně. Slavná průmyslová města jako Detroit se vylidňují a proměňují v „města duchů“. Ve věkové kategorii 18-29 let má zaměstnání jen 55 procent Američanů. Reálné mzdy oproti roku 1970 se započítáním inflace klesly o 27 procent, z toho za poslední 3 roky o 6,8 procent.
Od výplaty k výplatě bez úspor žije 77 procent Američanů. Patnáct procent žije pod hranicí chudoby. Třetina by nebyla schopná splácet hypotéky, kdyby přišla o práci. Splátky hypoték již dluží 8 milionů majitelů. Se stárnutím poválečných „baby-boomers“ od letošního roku a na příští desetiletí přibývá 10.000 důchodců denně. Čtyřicet procent z nich plánuje pracovat do smrti, protože už dnes na vyplácení důchodů státní pokladně chybí 3,2 bilionu dolarů.
To všechno jsou oficiální statistiky od úřadů jako Congressional Budget Office, Bureau of Labour Statistics, Princeton University, MIT, Mortgage Bankers Association. Ví snad Obama z nějakých nám nedostupných statistik, že Evropa je na tom ještě hůř? Že tedy už se celý Západ potápí?
Akorát Česku to pořád nedochází. Veselí se a baví titěrnostmi, jako horní paluba Titaniku. Ale i tady už nastává čas nacvičovat nějaké to „Blíž Tobě, Bože můj“, s nímž jeho orchestr mezi posledními zmizel pod hladinu mrazivého Atlantiku.
Vyšlo v MFDnes
Během těch pár let jeho prezidentství americká vláda nadělala víc dluhů než všechny americké vlády od založení státu do roku 1993. Národní dluh se zvedl na téměř 36.000 dolarů na hlavu a roste tempem 4 miliardy denně. Jen splátky úroků z národního dluhu činí ročně 413 miliard.
Obchodní deficit se zbytkem světa činí 7,5 bilionů. Deficit s Čínou se od roku 1990 znásobil sedmadvacetkrát. Státní a obecní zadluženost je 22 procent HDP. Průměrná osobní zadluženost občanů je o polovinu vyšší než jejich průměrný příjem. Téměř polovina (48,5 procent) Američanů žije v domácnostech pobírajících nějakou formu státní podpory, souhrnně vyšší než daně od nich vybrané. Pětačtyřicet milionů žije na potravinových poukázkách. Dvacet milionů dětí se drží nad hranicí podvýživy jen díky školnímu stravování. Na jednu osobu pobírající sociální podporu přispívá už jen 1,75 pracovníků v soukromém sektoru.
Průměrné zdravotní pojištění americké rodiny (po slavné Obamově reformě zdravotnictví) činí 15.000 dolarů, přičemž polovina Američanů nemá pojištění žádné a přes 40 procent jich dluží platby za zdravotní péči. Univerzitní vzdělání stojí ročně průměrně 27.300, dvě třetiny studentů si na ně musí brát půjčku a promují s nahromaděným dluhem 25.000. Pro třetinu absolventů není přiměřená práce a nastupují do podřadných zaměstnání. Tak má dnes Amerika 100.000 promovaných domovníků, 317.000 číšníků a 365.000 pokladních v supermarketech.
Od roku 2000 zkrachovalo 42.000 výroben, ztratilo se 32 procent pracovních míst ve výrobě a ztrácí se dál tempem 50.000 měsíčně. Slavná průmyslová města jako Detroit se vylidňují a proměňují v „města duchů“. Ve věkové kategorii 18-29 let má zaměstnání jen 55 procent Američanů. Reálné mzdy oproti roku 1970 se započítáním inflace klesly o 27 procent, z toho za poslední 3 roky o 6,8 procent.
Od výplaty k výplatě bez úspor žije 77 procent Američanů. Patnáct procent žije pod hranicí chudoby. Třetina by nebyla schopná splácet hypotéky, kdyby přišla o práci. Splátky hypoték již dluží 8 milionů majitelů. Se stárnutím poválečných „baby-boomers“ od letošního roku a na příští desetiletí přibývá 10.000 důchodců denně. Čtyřicet procent z nich plánuje pracovat do smrti, protože už dnes na vyplácení důchodů státní pokladně chybí 3,2 bilionu dolarů.
To všechno jsou oficiální statistiky od úřadů jako Congressional Budget Office, Bureau of Labour Statistics, Princeton University, MIT, Mortgage Bankers Association. Ví snad Obama z nějakých nám nedostupných statistik, že Evropa je na tom ještě hůř? Že tedy už se celý Západ potápí?
Akorát Česku to pořád nedochází. Veselí se a baví titěrnostmi, jako horní paluba Titaniku. Ale i tady už nastává čas nacvičovat nějaké to „Blíž Tobě, Bože můj“, s nímž jeho orchestr mezi posledními zmizel pod hladinu mrazivého Atlantiku.
Vyšlo v MFDnes