Jak baviči ovládli svět a proč potřebujeme strategii úniku – vysvětluje podtitulek absurdně zábavné knížky Celebrity od Mariny Hyde, mladé sloupkařky britského deníku The Guardian, která na slavné baviče zaostřuje týden co týden už jedenáct let a dostala za to v roce 2010 cenu „Sloupkař roku“. Pod nálepkou „celebokracie“ hromadí stovky samolibých sebestředných projevů slavných herců a zpěváků pletoucích se do politických, ekonomických, vědeckých a zdravotních problémů a krizí, které „řeší“. A ne jen sami za sebe, nýbrž „za celý svět“, jak radil Richard Gere palestinským voličům, aby využili svého demokratického práva a šli všichni volit. (Uposlechli ho a tak máme dnes Hamas).

Jak politici čím dál častěji zneužívají celebrit k propagaci té či oné politické kauzy, tak těchto kauz celebrity využívají k propagaci sebe samých. Tu a tam si do toho přihodí ještě i nějaký výrobek, za který jim výrobce zaplatí. Učí nás zázračné léčby, obracejí nás na víru, vedou k mystickým zážitkům zachraňujícím svět, mír, národy, lidská práva a strádající chudé. Berou na sebe, jak rády říkají, „společenskou odpovědnost“.

Tak mohl třeba Bruce Willis nabídnout (a nakonec nevyplatit) svou vlastní cenu jednoho milionu dolarů za dopadení bin Ládina a pak ještě jeho iráckého zástupce al-Zarkávího. „Řekl jsem to jen metaforicky několika kamarádům z armády,“ vysvětloval, když američtí vojáci al-Zarkávího zabili a novináři se Willise ptali, zda už zaplatil. „Nenapadlo mě, že se to bude veřejně citovat. Už zase se mnou novináři vyjebávají, rejpou do všeho“.

Tak mohl taky Jude Law cestovat do Afghánistánu vyjednávat mír s Talibánci. Po návratu musel vysvětlit, že „samozřejmě situace byla příliš komplikovaná na to, abychom se setkávali se skutečnými Talibány, ale bylo nám dáno najevo, že naše rozhovory se správnými lidmi se k nim profiltrují“.

Charlie Sheen byl jeden z prvních, kdo vyslovil pochybnosti o oficiální verzi jedenáctého září, protože „to prostě nevypadalo jako komerční letadlo, jakým jsem kdy v životě cestoval“, nýbrž spíš „tak nějak jako kontrolovaná demolice“.

Tom Cruise na zbořeniště přišel „povzbudit hasiče“ a zároveň představit scientologický „detoxikační projekt pro záchranné pracovníky“, na který newyorský primátor věnoval veřejné peníze výměnou za 100.000 dolarů, které dostal od scientologické církve na volební kampaň. Kromě toho se Cruise rád veřejně naváží do profese psychiatrů s erudicí a požehnáním scientologické církve, jejímž je celebritovým emisarem a která psychiatry nemůže vystát. „Když jsem začal studovat dějiny psychiatrie,“ vysvětlil v jednom televizním interview, „uvědomil jsem si, že s psychiatrií nesouhlasím, neboť je to pavěda.“ A doporučil, aby všichni, kdo trpí psychickou poruchou, jedli víc vitaminů.

Sharon Stone zachraňovala mír v Izraeli, protože „mě Židé vždycky přitahovali, mám ráda tmavé muže milující studium a umění.“ Měla dva židovské manžely, což „souvisí s mou posedlostí studiem a jídlem, dvěma pilíři židovské kultury“. A svoje pověstné libido vložila do mírového procesu ujištěním, že „za mír na Blízkém východě bych políbila téměř kohokoli“. A na všechny zdravotní problémy přestat pít kávu, což jí samotné za deset dní vyléčilo nádory v lymfatických žlázách.“ A pak už jen udržovat „wellness, fitness a pozitivní mentální postoj“.

Největší mediální odbornicí na zdravotní vědy je Shirley McLain, autorka a praktikantka tuctů bizarních „alternativních“ terapií, které zvěčnila ve knize „Cesta do nitra: příručka vnitřní transformace“. Jako „psychická chirurgie“ čili otvírání, vyjímání lidských vnitřností a zacelování operovaných ran pouze psychickým „dotekem“ bez chirurgického nařadí. Nebo „radionika“, čili léčení na dálku, kdekoli na světě, prostřednictvím nějakého předmětu, který léčené osobě patří a který se dá smíchat s vodou – jako třeba její vlasy, ale stačí i chlupy jejího psa – pomocí přístrojů zvaných dynamizátory a osciloklasty.

Demi Moore se nechává léčit australskými pijavicemi, které „nejsou jen obyčejné bažinové pijavice, nýbrž pijavice lékařsky vysoce vyškolené.“

Madonna propaguje léčivou vodu kabalistického centra newyorského lžirabína (vlastním povoláním účetního), jemuž darovala miliony dolarů. Voda vznikla čistě lžirabínovým požehnáním a (láhev 1,5 litru za 4 dolary) dokáže léčit aids i rakovinu. Jejímu manželovi dokonce vyléčila bradavice. Do mezinárodní politiky kabalisticky zasáhla pomocí afrického státu Malawi, kam jela sirotkům představit systém „spirituality pro děti“, který je měl „povznést z bezmocnosti do sebeposílení“. Do otvírání newyorské nadace pro Malawi na trávníku centra OSN zapojila Gucciho prodejnu bot.

OSN takovýmto akcím dává punc úctyhodnosti i tím, že si celebrity najímá jako „ambasadory dobré vůle. Její velvyslankyní pro aids v Africe se stala bývalá Spice Girl Geri Halliwell, kterou v roce 2008 vyslala do Washingtonu do Kongresu vyjednávat o pomoci africkým obětem aidsu „s různými mocenskými hráči“. Ti ji pochválili jako „zářný příklad, jak jedna žena dokáže změnit situaci pro zdraví a důstojnost žen na celém světě“. Ona se zase pochválila za „práci, kterou dělám pro OSN“.

Nicole Kidmanovou orgán OSN pro zlepšování situace žen vyslal do několika států, s komentářem „zahraniční vlády budou Nicole Kidmanové těžko moci něco odmítnout“. O Afriku si se svými kolegyněmi zakonkurovala i blondýnka Gwyneth Paltrow, jejíž plakát podporující nějakou africkou charitu, s její postavou ověnčenou všelijakými africkými korály a tváří šmouhnutou válečnickou barvou, hlásal „JSEM AFRIČANKA“.

Sylvester Stallone alias Rambo nedávným filmem zachraňuje Barmu, kterou mu poradil magazín Soldiers of Fortune. Prý je to „nejvýznamnější oblast porušování lidských práv na planetě,“ citoval je Rambo, proto tam prý děj filmu umístil. Další že bude zachraňovat Afghánistán, kde se spolčí s mudžáhídy.

A jako by nestačily celebrity z masa a kostí, kongresmani si na jednu akci podvýboru pro práci, zdraví, lidské služby a vzdělání pozvali televizního hadrového maňáska Elmo ze seriálu Sesame Street, neboť „on mluví za všechny děti na celém světě“.

Psáno pro www.ceskapozice.cz