Boj proti cukroholismu
Rádi mlsáte sladkosti? Začněte se třást strachem. Čeká vás předčasná a strašná smrt otrávením. Po tabáku, alkoholu a tuku konečně dochází i na cukr. Zabíjí ročně pětatřicet milionů lidí. Ne jen oním známým přebytkem kalorií logicky působícím obezitu a z ní odvozené nemoci. On ještě obsahuje smrtelné toxiny ohrožující srdce a játra, zvyšující krevní tlak a působící urologické potíže a rakovinu. Roztáčí v těle „chemické procesy vedoucí k chronické pandemii“. Zvyšuje hladinu triglyceridů. To jsou (na vysvětlenou pro těch pár neznalců) estery derivované z glycerolu a tří mastných kyselin. Ty potvory nám v organismu ukládají nespotřebované kalorie, které pak řádí. Narušuje osobnost a psychiku, zvlášť u dětí a obzvlášť jako nenápadná přísada k limonádám. Ty jsou tedy stejně nebezpečné jako alkohol, což je jen destilovaný cukr. Jejich prodej osobám mladším než sedmnáct by se měl zakázat. A navíc je taky ještě na cukr návyk, takže nebezpečná droga, společensky škodlivá.
Varují nutriční vědci, jako obvykle z Kalifornie posedlé nadměrným zdravím. Přitakává jim časopis Nature a zdravotní a potravinářské organizace OSN statistikami, že za posledních padesát let se světová spotřeba cukru ztrojnásobila (samý cukroholik, kam dohlédnete). V některých zemích přesáhla 400 kalorií na osobu denně a tlusťochů je víc než podvyživených. „Nehlásáme prohibici,“ ohrazují se kalifornští vědci, „chceme jen, aby se lidem nevnucovalo tolik cukru“. A společně vědci a instituce navrhují, aby se prodej cukru reguloval zákonem stejně přísně jako alkohol a cigarety. „Až ti někdo bude na nějaké party nabízet cukr, ne abys ho bral,“ napomíná tatínek svého syna v jednom kresleném vtipu v anglických novinách.
No a aby se taky – už jste uhádli – no? – zdaňoval. U cukrovaných nápojů, kde se cukru spotřebuje nejvíc, až na dvojnásobnou cenu. Ne prý proto, aby bylo cukrované pití drahé, ale proto, aby bylo necukrované pití levné. Tedy levnější. Tedy ne levnější než je teď, jen levnější než to zdvojnásobené pití cukrované.
Každý ví, že vlády jsou zadlužené a nějaké peníze někde najít musí, aby nám mohly vládnout, co bychom si bez nich počali. Další daň z čehokoli je jim vítaná. Kozla jim záleží na našem zdraví. Čím budeme nemocnější, tím nám budou moct prodat víc léků. Ty také zdaní, jsou přece taky všechny jedovaté. Ještě taky sůl, z té dostáváme infarkt. A taky je na ni návyk. A je-li z moře, je taky navíc ještě samozřejmě jedovatá, protože moře je otrávené všelijakými chemickými sajrajty. Stejně jako ryby. Bílá mouka, bílé pečivo a hlavně knedlíky, to jsou jen čisté beznutriční uhlovodíky, zalepují nám střeva jako cement a máme z nich zácpu a rakovinu střev. Uzeniny, o těch se už dávno ví, že působí rakovinu. Husy a slepice, ty mají ptačí chřipku. Z hub pořád sálá Černobyl. A voda, ta už je dávno jedovatá, jedno zda v láhvích nebo vodovodu. Otrávená chlórem a fluorem a kdoví na co se v ní ještě přijde. No a pak ještě vzduch, je plný těch karbonidů a sulfanidů a metanitů a kyanobitů.
Zapomeňte na to, že si budete pořád v kavárně sladit bezplatným cukrem z misky na stole. Kostka za korunu. Vládě na zdraví.
Vyšlo v MFDnes
Varují nutriční vědci, jako obvykle z Kalifornie posedlé nadměrným zdravím. Přitakává jim časopis Nature a zdravotní a potravinářské organizace OSN statistikami, že za posledních padesát let se světová spotřeba cukru ztrojnásobila (samý cukroholik, kam dohlédnete). V některých zemích přesáhla 400 kalorií na osobu denně a tlusťochů je víc než podvyživených. „Nehlásáme prohibici,“ ohrazují se kalifornští vědci, „chceme jen, aby se lidem nevnucovalo tolik cukru“. A společně vědci a instituce navrhují, aby se prodej cukru reguloval zákonem stejně přísně jako alkohol a cigarety. „Až ti někdo bude na nějaké party nabízet cukr, ne abys ho bral,“ napomíná tatínek svého syna v jednom kresleném vtipu v anglických novinách.
No a aby se taky – už jste uhádli – no? – zdaňoval. U cukrovaných nápojů, kde se cukru spotřebuje nejvíc, až na dvojnásobnou cenu. Ne prý proto, aby bylo cukrované pití drahé, ale proto, aby bylo necukrované pití levné. Tedy levnější. Tedy ne levnější než je teď, jen levnější než to zdvojnásobené pití cukrované.
Každý ví, že vlády jsou zadlužené a nějaké peníze někde najít musí, aby nám mohly vládnout, co bychom si bez nich počali. Další daň z čehokoli je jim vítaná. Kozla jim záleží na našem zdraví. Čím budeme nemocnější, tím nám budou moct prodat víc léků. Ty také zdaní, jsou přece taky všechny jedovaté. Ještě taky sůl, z té dostáváme infarkt. A taky je na ni návyk. A je-li z moře, je taky navíc ještě samozřejmě jedovatá, protože moře je otrávené všelijakými chemickými sajrajty. Stejně jako ryby. Bílá mouka, bílé pečivo a hlavně knedlíky, to jsou jen čisté beznutriční uhlovodíky, zalepují nám střeva jako cement a máme z nich zácpu a rakovinu střev. Uzeniny, o těch se už dávno ví, že působí rakovinu. Husy a slepice, ty mají ptačí chřipku. Z hub pořád sálá Černobyl. A voda, ta už je dávno jedovatá, jedno zda v láhvích nebo vodovodu. Otrávená chlórem a fluorem a kdoví na co se v ní ještě přijde. No a pak ještě vzduch, je plný těch karbonidů a sulfanidů a metanitů a kyanobitů.
Zapomeňte na to, že si budete pořád v kavárně sladit bezplatným cukrem z misky na stole. Kostka za korunu. Vládě na zdraví.
Vyšlo v MFDnes